„Po pečlivém posouzení jsme se z důvodu nebezpečí šíření koronaviru rozhodli omezit počty amerických účastníků zapojených do nadcházejícího cvičení Defender Europe 20 a v souladu s tím cvičení upravit,“ uvedlo v oficiálním prohlášení velení amerických sil v Evropě. Důvodem je ochrana zdraví vojáků.
Cvičení se mělo dotknout prakticky celé Evropy. Do cvičení se mělo původně zapojit 37 tisíc vojáků ze zemí NATO a partnerských států.
Norsko kvůli koronaviru ukončilo vojenské cvičení v Arktidě |
Američané chtěli přes Atlantik rychle nasadit na 20 tisíc vojáků a 13 tisíc kusů techniky. Hlavní část se má uskutečnit na přelomu dubna a května. Valná část sil má cestovat „na lehko“ letecky.
Technika včetně tanků a obrněnců putuje na lodích po moři a vojáci také použijí výzbroj z předsunutých amerických skladů v Belgii a v Německu. Přesuny začaly už v únoru. „Bereme ohnisko nákazy vážně a jsme si jisti, že tímto důležitým rozhodnutím přispějeme k zabránění dalšímu šíření viru,“ píše se nyní v oznámení.
Jak konkrétně však Pentagon cvičení omezí, zatím není jasné. Velitelství amerických sil v Evropě (EUCOM) zatím detaily nezveřejnilo. Část amerických sil s těžkou technikou už je například v Polsku.
Masivní přesun přes Atlantik
Manévry měly spojit několik pravidelných dílčích cvičení, které Američané v Evropě v reakci na ruskou anexi Krymu a akce na Ukrajině od roku 2014 pravidelně pořádají. Cvičení má především prověřit, jak rychle jsou americké síly ve větším počtu schopny přispěchat evropským spojencům na pomoc v případě nějaké krize či konfliktu. A také demonstrovat, že USA ctí svůj závazek na obranu Evropy.
Původní plán počítal s tím, že cvičení bude mít několik fází, do kterých se zapojí vojáci z pěti amerických divizí - 1. jízdní, 82. výsadkové, 1. obrněné, 1. a 3. pěší a také národní gardy z jedenácti amerických států a sedmi jednotek rezervistů.
První fáze zahrnovala aktivaci jednotek v USA, rychlou přípravu, samotný přesun do Evropy a vyzbrojení v předsunutých skladech. Druhá fáze počítala s cvičnou masivní operací jednotek rychlé reakce, především 82. výsadkové divize a hromadnými seskoky na území Gruzie.
Ve třetí fázi pak měly být americké jednotky rozmístěny na pozicích prakticky po celém kontinentu, připravena velitelská stanoviště a zajištěny cesty pro přísun posil. Trasy pro vojenské konvoje měly měřit čtyři tisíce kilometrů. Ve čtvrté fázi měla proběhnout námořní vylodění hlavních sil a v páté se měly jednotky dostat „do první linie“.
Takovéto vyslání masivních vojenských sil do Evropy pak chtějí američtí velitelé zkoušet pravidelně každý sudý rok. V liché roky počítají s cvičným vysláním desetitisíců vojáků do Tichomoří přesně v souladu s americkou obrannou strategií, která označuje za největší americké protivníky Rusko a Čínu.
V dobách studené války a soupeření se Sovětským svazem měli Američané pro takový případ cvičení pojmenované „REFORGER“ (podle „Return of forces to Germany“ – návrat sil do Německa). Pentagon od roku 1969 každoročně nacvičoval prostřednictvím armádních i civilních letounů a lodí rychlý přesun desetitisíců vojáků do Evropy.
Cílem bylo demonstrovat Sovětskému svazu i spojencům z NATO, že USA jsou neustále připraveny masivně vyztužit evropskou obranu v případě konfliktu s Varšavskou smlouvou. Cvičení probíhala pravidelně kromě roku 1989 až do roku 1993. Ročník 1988 býval označován za největší cvičení od konce druhé světové války, když přes Atlantic přicestovalo na zkoušku 125 tisíc amerických vojáků.