natoaktual.cz

Hledáme stážisty

Máte zájem o stáž v v Informačním
centru o NATO? Ozvěte se nám!

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Při útoku na Ukrajinu by NATO posílilo jednotky na svém východním křídle

    12. ledna 2022  18:32
    Ruský vpád na Ukrajinu by pravděpodobně vedl k dalšímu posílení vojenské přítomnosti NATO na východě. Po jednání Rady NATO-Rusko to připustil šéf Aliance Jens Stoltenberg. Posílení žádají například pobaltské země. Mají obavy z agresivního chování Moskvy. Ta tvrdí, že Západ její návrhy k deeskalaci napětí ignoruje.  

    První schůzka Rady NATO-Rusko po více jak dvou letech | foto: NATO Photos

    „Pokud Rusko opět použije sílu a napadne Ukrajinu, pak se budeme muset vážně zabývat nutností dalšího posílení naší přítomnosti ve východní části Aliance,“ řekl Jens Stoltenberg po středečním zasedání Rady NATO-Rusko.

    Jak konkrétně by posílení vojenské přítomnosti na východním křídle vypadla, ale zatím neupřesnil.

    Šéf NATO varoval před „reálným rizikem propuknutí nového ozbrojeného konfliktu v Evropě“. Spojenci podle jeho slov učiní vše, co bude v jejich silách, aby takovému scénáři zabránili.

    O posílení spojeneckých jednotek na svém území už od podzimu volají pobaltské země nebo Polsko. Důvodem jsou obavy z masivní koncentrace ruských vojska u ukrajinských hranic. Podle Washingtonu i NATO tam Moskva shromáždila až 100 tisíc vojáků připravených na možnou invazi. Kreml to však opakovaně popřel.

    Estonská premiérka Kaja Kallasová ve středu oznámila, že vyjednává se spojenci, jejichž přítomnost by v regionu působila jako odstrašující prostředek vůči Rusku.

    „Myslím si, že bychom neměli spadnout do pasti, do diskuse o tom, co by Západ mohl udělat, protože Západ neudělal nic špatně,“ řekla Kallasová. „Západ nevytvořil vojenské skupiny, které by zaútočily na Rusko,“ citovala estonskou premiérku agentura Reuters.

    Napětí trvá. NATO nabízí sérií jednání, Moskva chce čas na rozmyšlenou

    Litva už dokonce požádal Spojené státy o trvalou americká přítomnost, která by byla zásadním faktorem pro odstrašení Ruska od případných dalších vojenských akcí.

    Severoatlantická aliance se už v roce 2016 v reakci na ruskou anexi ukrajinského Krymu rozhodla posílit své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů v Polsku, Estonsku, Litvě a Lotyšsku.

    Dohromady je v těchto praporech kolem 5 000 příslušníků armád dvou desítek členských zemí. Čeští vojáci jsou přítomni v Litvě, kde aktuálně zajišťují pozemní protivzdušnou obranu, a v Lotyšsku, kde od července působí ženisté.

    USA vyzývají Rusko k dalším jednáním

    Moskva opakovaně popřela jakýkoli agresivní záměr s tím, že má právo rozmístit své vojáky, kde chce, v rámci svých hranic.

    Napětí kvůli Ukrajině bylo hlavním tématem středeční schůzky Rady NATO-Rusko v Bruselu. Ačkoliv žádné konkrétní výsledky nepřineslo, Aliance nabídla Moskvě možnost série společných rozhovorů k bezpečnostním tématům. Moskva si zatím nechala čas na rozmyšlenou.

    Náměstek ministra zahraničí Alexandr Gruško, který ruskou delegaci na středečním jednání vedl, varoval, že Moskva odpoví protiopatřeními, pokud se Západ rozhodne pro politiku „zadržování Ruska“.

    Gruško na tiskové konferenci po jednání prohlásil, že by bylo možné napětí kvůli Ukrajině deeskalovat, ale NATO podle jeho slov „musí pochopit, že rizika, která představuje přijímání dalších členů, převažují nad možnými výhodami“.

    Náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin, který se jednání rovněž účastnil, v prohlášení uvedl, že Moskva nabídla Alianci deeskalační opatření, ale NATO je ignorovalo. Fomin podle agentury Interfax řekl, že „ignorování navrhovaných opatření ze strany NATO vytvořilo základ pro incidenty a konflikty“.

    Tisková agentura Ria Novosti zase citovala ruské ministerstvo obrany, že Rusko s konstruktivními bezpečnostními rozhovory s NATO počítá.

    K dalším jednání vyzývá také americká diplomacie. „Pokud Rusko odejde... bude zcela zřejmé, že nikdy nemyslelo vážně, že chce pokračovat v diplomatických krocích, a proto se kolektivně připravujeme na všechny eventuality,“ uvedla náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová.

    Spojenci podle ní už prokázali, že jednat s Ruskem chtějí. „Je to Rusko, kdo se musí rozhodnout: deeskalace a diplomacie, nebo nebo konfrontace a následky,“ podotkla s tím, že si ruští zástupci během jednání od spojenců zřetelně a nahlas vyslechli, že je těžké vést diplomatická jednání, když je na cvičení 100 tisíc ruských vojáků a probíhají tankové střelby u hranic s Ukrajinou.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media