Udržení bojeschopnosti Ukrajiny proti ruským invazním vojskům byla ústředním tématem dvoudenní schůzky šéfů diplomacie. „Zaměříme se na to, jak udržet Ukrajinu bojeschopnou,“ prohlásil šéf NATO Mark Rutte.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský v této souvislosti spojence informoval, že česká muniční iniciativa má už dostatek prostředků na to, aby Ukrajině dodávala munici až do září. „Je to velký pokrok. Nemáme tedy ještě úplně hotovo, ale Ukrajinci ví, že se budou moci bránit,“ řekl.
ČR pro Ukrajinu loni mimo jiné zprostředkovala dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. Do české muniční iniciativy se zapojila řada spojeneckých zemí. Podle Lipavského se tím snížila dělostřelecká převaha Ruska na bojišti o 500 procent. „Bylo to 1:10 a dneska je to 1:2,“ konstatoval s tím, že cílem je v letos dodávat na Ukrajinu 125 000 kusů munice měsíčně.
Dva dny nabité jednáními o bezpečnosti. To byla ministeriáda @NATO, která právě skončila. Jaká témata jsme řešili? Poslechněte si ve videu ⤵️ 🎥 https://t.co/0Qgs56yQm6
Aliance podle Rutteho musí zajistit, aby Kyjev měl dostatek zbraní a munice k obraně před ruskými silami. Tento postoj podpořil i americký ministr zahraničí Marco Rubio s tím, že „prioritou je zajistit, aby Ukrajina mohla pokračovat v odporu“.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle Rubia bude muset velmi brzy vyjádřit, zda to myslí s mírem na Ukrajině skutečně vážně. Pokud Rusko ukáže, že není ochotno na mírové řešení přistoupit, přehodnotí prý Washington svou pozici.
Putinova strategie? Pomalé tango a udržet Trumpův zájem, tvrdí experti |
„Nejprve však chceme zjistit, zda je mír možný a zda je tomu Rusko nakloněné,“ prohlásil Rubio. Americký prezident Donald Trump podle něj chce ukončit válku za podmínek, které by byly přijatelné pro obě strany.
Zatímco Ukrajina už souhlasila s americkým návrhem na celkové příměří, Rusko tak dosud neučinilo. Myšlenku příměří Moskva nevyloučila, zároveň však tvrdí, že je potřeba vyřešit údajné „prvotní příčiny konfliktu“.
Moskva od počátku kritizuje směřování Ukrajiny směrem ke členství v EU a NATO. Generální tajemník NATO Mark Rutte zopakoval, že cesta Ukrajiny do Aliance je nezvratná. Upozornil však, že Kyjevu nikdy nebylo slíbeno, že bude členství v NATO součástí případné mírové dohody.
Britský ministr zahraničí David Lammy ostře odsoudil ruské vedení za pokračující agresi a váhání s příměřím. „Putin mohl příměří přijmout už teď, ale nadále váhá,“ řekl Lammy. Podle něj Rusko úmyslně ničí ukrajinskou infrastrukturu, aby oslabilo vyjednávací pozici Kyjeva. Německá ministryně Annalena Baerbock označila Putinovy návrhy za „prázdné sliby“ a varovala, že „přidáváním nových požadavků jen hledá čas“ na další eskalaci.
Jedním z klíčových návrhů schůzky ministrů je vytvoření takzvané „koalice ochotných“, která by po případném příměří zajistila bezpečnost Ukrajiny, včetně možného nasazení mírových sil.
Francouzský ministr Jean-Noël Barrot potvrdil, že francouzští a britští armádní šéfové jednají v Kyjevě o konkrétních krocích. „V určitém okamžiku bude potřeba vojenská kapacita nebo záruky, až bude dosaženo míru. Proto dnes naši armádní šéfové jednají v Kyjevě,“ uvedl. Tento plán podpořil i ukrajinský ministr Andrij Sybiha. Připomněl, že jeho země potřebuje „pevné záruky, aby se historie neopakovala“.
Rubio pod drobnohledem
Nový americký ministr zahraničí Marco Rubio čelil během dvou dnů jednání v Bruselu mimořádné pozornosti. Nejen kvůli nejistotě ohledně budoucí politiky USA vůči Ukrajině, ale také kvůli postojům Bílého domu vůči ostatním spojencům.
We need less talk and more action. Europe must develop concrete proposals on security arrangements for the Ukrainian people. https://t.co/ho8bURmpHJ
Rubio už po příletu uvedl, že Spojené státy jsou součástí NATO a přejí si Severoatlantickou alianci silnější. „Prezident Trump dal jasně najevo, že NATO podporuje. V NATO zůstaneme,“ prohlásil.
Členské země, včetně Spojených států, by ale podle něj měly vzhledem k současným bezpečnostním výzvám své obranné výdaje zvýšit na úroveň 5 % HDP. Zopakoval slova amerického prezidenta Trumpa, že by každý člen měl plnit své závazky.
Evropští spojenci své obranné výdaje zvyšují od roku 2014, tehdy se na summitu ve Walesu dohodli dosáhnout do deseti let úrovně 2 % HDP. Řada států včetně Česka této hranice už dosáhla. V souvislosti s ruskou hrozbou se nyní ale obecně očekává, že spojenci svém příštím summitu hranicí zvýší nejméně na 3 %.
Jednání se účastnila také vysoká představitelka EU Kaja Kallas, která zdůraznila, že Evropa musí nejen hrát větší roli při zajištění bezpečnosti Ukrajiny, ale také převzít větší díl odpovědnosti za vlastní obranu.
tisknout 
