Pro šéfa NATO Jense Stoltenberga je washingtonský summit od 9. do 11. července za účasti hlav států a premiérů všech 32 členských zemí posledním velkým úkolem v jeho desetileté misi v čele Aliance. Na podzim předá otěže bývalému nizozemskému premiérovi Marku Ruttemu.
Nutno dodat, že po celých deset bylo agresivní chování Ruska hlavním bodem všech schůzek aliančních lídrů. A jinak tomu nebude ani nyní. Imperiální choutky kremelského vládce Vladimira Putina se totiž prolínají na pozadí všech klíčových témat summitu.
Ukrajina musí zvítězit
Nejnaléhavějším bodem programu spojeneckých lídrů bude podle Stoltenberga zesílení pokračující pomoci Ukrajině, která už třetím rokem čelí plnohodnotné ruské invazi. „Očekávám, že hlavy států a vlád se dohodnou na podstatném balíčku pro Ukrajinu,“ předeslal Stoltenberg.
Pětibodový plán má Kyjevu zajistit nejen dlouhodobou vojenskou a finanční pomoc, ale také přinést další bezpečnostní záruky napadené zemi v budoucnu. A zároveň postupně připravit zemi na budoucí členství v Alianci, jak spojenci Kyjevu opakovaně přislíbili.
Obavy z války, Rusko jako zlo? Co uvedli Češi v průzkumu napříč NATO |
Sám Stoltenberg před týdnem ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému avizoval, že Ukrajina bude „na prvním místě agendy“. Přesto je prakticky jasné, že Kyjev ani tentokrát ještě nedostane přímé formální pozvání ke vstupu do NATO, o které dlouhodobě usiluje. Na takové „silné rozhodnutí“ si Zelenskyj a celá Ukrajina bude muset ještě počkat.
Washingtonský balíček pro Ukrajinu nicméně řada expertů označuje za „silný most“ směrem ke vstupu - „krátký, rovný, dobře osvětlený a bez překážek“.
Pětibodový plán počítá s poskytnutí dlouhodobé pomoci Ukrajině ve výši zhruba 40 miliard eur ročně, která má zajistit financování ukrajinských ozbrojených sil. NATO rovněž převezme koordinaci a poskytování většiny mezinárodní bezpečnostní pomoci. Ta bude nově řízena z velitelství na americké vojenské základně ve Wiesbadenu a s logistickými uzly ve východních zemích Aliance. Na starost ji bude mít tříhvězdičkový spojenecký generál, kterému bude podléhat asi 700 lidí.
Today begins a historic summit marking the 75th anniversary of NATO's founding.
And later this evening, I look forward to hosting our 31 NATO Allies in our nation's capitol to commemorate the strongest defensive alliance in history.
Třetím bodem pak bude okamžitá vojenská pomoc. Obecně se očekává, že na summitu členské země oznámí další konkrétní příspěvky, především v podobě většího počtu systémů protivzdušné obrany, dalších zásob munice a rovněž nových bojových schopností.
Čtvrtým bodem bude uzavření dalších bilaterálních bezpečnostních dohod mezi jednotlivými členy NATO s Ukrajinou. A nakonec pátým bodem prohloubení vojenské interoperability mezi ukrajinskými ozbrojenými silami a armádami spojenců. Užší spolupráci má například pomoci zajistit nové Společné analytické, výcvikové a vzdělávací centrum NATO-Ukrajina v Polsku.
Podle předsedy Vojenského výboru NATO Roba Bauera mají tato opatření společně zajistit dlouhodobou podporu Ukrajině a umožnit, aby se Ukrajina mohla v budoucnu vojensky bez jakýchkoliv problémů integrovat do struktur NATO. Tak hladce, jako tomu byl u dvou nejnovějších členů Aliance - Finska a Švédska.
Odstrašení jako hlavní byznys
Dalším veledůležitým tématem summitu bude odstrašení a alianční obrana, tedy „hlavní a původní byznys“ aliance. NATO se za posledních deset let, od ruské anexe Krymu zásadně transformovalo. Ve vysoké připravenosti udržuje až 500 tisíc vojáků, vytvořilo zvláštní bojové skupiny na východní hranici a přijalo dva nové členy.
Washingtonská schůzka se má zaměřit na realizaci nových obranných plánů, které spojenci přijali pro odstrašení nepřítele.
Zásah dětské nemocnice v Kyjevě a mnoha dalších ukrajinských měst je důkazem toho, že Putinovo Rusko se nezastaví před ničím. Útok na ty nejzranitelnější je neomluvitelný. Právě odlétám na summit NATO, na kterém očekávám shodu na tom, že všichni vnímáme Rusko jako největší… https://t.co/qoA6ojkTA4
Na summitu mají spojenci schválit závazek posílit transatlantickou průmyslovou spolupráci v oblasti obrany a zvýšit produkci. Ruská válka na Ukrajině totiž ukázala na značné nedostatky ve výrobních kapacitách například munice.
NATO chce ale rovněž posílit obranu proti balistickým střelám s novou rozšířenou základnou antiraket v Polsku.
Za poslední dva roky spojenci dosáhli značného pokroku v obranných kapacitách. Zvýšili výdaje na obranu , posílili předsunutou obranu, rozšířili jednotky s vysokou připraveností , modernizovali velení a řízení, transformovali cvičení kolektivní obrany a úspěšně integrovali nové spojence Finsko a Švédsko.
Nyní však musí zodpovědně zajistit, zda jsou připraveni a odhodláni v rámci kolektivní obrany skutečně bojovat v případné vleklé válce - podobné té, jaká zuří na Ukrajině.
Čím blíž Rusku, tím víc na obranu. Česko má po letech splnit slib v NATO |
Odstranit musí řadu mezer v kritických schopnostech, jakými jsou například protivzdušná a protiraketová obrana, palba na velké vzdálenosti, letecká doprava, vojenská mobilita, kybernetická obrana a vesmírné schopnosti nebo ochrana kritické infrastruktury včetně podmořských kabelů.
Budování dalších kapacit a schopností závisí na obraných výdajích každé členské země. Stoltenberg připomněl, že letos zřejmě 23 států včetně České republiky splní svůj závazek a vynaloží na obranu minimálně 2 % HDP. Ještě loni to bylo pouze 11 členských zemí. Řada zemí NATO už ale ve světle ruské války na Ukrajině považuje tuto hranici jen za „nutné minimum“ a apeluje na další zvyšování investic do obrany.
Klíčoví budou globální partneři
Třetím zásadní tématem summitu ve Washingtonu bude užší spolupráce s globálními partnery NATO, především v Indo-Pacifiku. Do Washingtonu za spojenci proto míří představitelé čtveřice již pevně etablovaných partnerů - Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Koreje a Japonska.
„Čím více se autoritativní aktéři sbližují, tím důležitější je, abychom úzce spolupracovali s našimi přáteli v Indo-Pacifiku,“ konstatoval Stoltenberg s odkazem na vztahy Ruska s Čínou, Severní Koreou nebo Íránem.
„Jak vidíme na Ukrajině, naše bezpečnost není regionální, je globální. Írán a Severní Korea přiživují ruskou válku pomocí dronů a granátů. Čína podporuje ruskou válečnou ekonomiku a poskytuje mikroelektroniku a další zboží dvojího užití pro ruskou válku,“ konstatoval šéf NATO.
Spojenci si stále více uvědomují, že výzvy, kterým čelí, se prolínají s jinými regiony po celém světě. Například 40 procent evropského obchodu prochází stále více sporným Jihočínským mořem.
Zvyšující se rusko-severokorejská vojenská spolupráce nebo ruský pokus donutit Jižní Koreu, aby přestala podporovat Ukrajinu, může také ještě více přiblížit Soul ke spojencům. Na summitu se globální partneři mají dohodnout na další podpoře Ukrajiny, sdílení osvědčených postupů v boji proti ruským a čínským kybernetickým operacím, v boji proti čínskému ekonomickému nátlaku a při zintenzivnění průmyslové spolupráce v oblasti obrany.
Vrcholné schůzky ve Washingtonu se má zúčastnit přes 40 partnerských zemí včetně Gruzie, Moldavska nebo Bosny a Hercegoviny.
Obavy z Trumpova návratu sílí
Do jisté míry může agenda summitu NATO soupeřit s vyostřujícím se politickým kláním před podzimními americkými volbami. Spojené státy jako jeden ze zakládajících členů je s největší armádou největším přispěvatelem a garantem kolektivní obrany. Americké prezidentské volby jsou proto pro ostatní spojence naprosto zásadní otázkou. Zvláště když oba hlavní kandidáti mají na 75 let trvající spojenectví s evropskými státy velmi odlišné názory.
Současný americký prezident Joe Biden, čelící kritice a obavám o jeho zdravotní způsobilost pokračovat v úřadě, chce během summitu jasně ukázat, že na další období stačí. Zatímco Biden označuje alianci za „nejsilnější aktivum“ pro Ameriku, jeho republikánský znovu-vyzyvatel Donald Trump zesiluje svou kampaň a straší evropské spojence povzbuzováním Ruska, že ty spojence, kteří „nebudou platit“ dost za americkou ochranu, klidně „předhodí“ Rusku.
Nutno dodat, že jen pár dní po summitu se Trump chystá ujmout hlavní role během republikánského národního shromáždění, které se bude konat od 15. do 18. července v Milwaukee ve Wisconsinu.
tisknout 
