Například belgický ministr obrany Theo Francken varoval, že vnímání hrozeb v Belgii je nízké. „Nemáme těžké dělostřelectvo, v našich kasárnách to vypadá jako v sedmdesátých letech minulého století,“ konstatoval.
Ani jediný novinář v Belgii podle něj nesouhlasí se zvýšením výdajů na obranu na 5 % HDP. Vyzval proto na okraj summitu šéfa NATO Marka Rutteho, aby více vysvětloval, proč je potřeba do obrany investovat. „Já sám v Belgii vysvětluji, že to není 5 procent ale 3,5 a že to bude krok za krokem a máme na to 10 let. Takhle snad lidi přesvědčíme,“ podotkl.
Trump ujistil spojence. Jsme s nimi, řekl k obranným závazkům Evropy |
Francken je přesvědčený, že USA stáhnou své vojáky z Evropy. „Za studené války jsme investovali mnohem víc do obrany a byla tu spousta amerických vojáků. Ted jsme po dekády obranu podfinancovávali,“ dodal.
Nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans považuje přesvědčení veřejnosti o nutnosti znovuvybudovat odstrašující síly za naprosto klíčové. Otázkou podle něj zůstává, jak takové výdaje na obranu srozumitelně veřejnosti zdůvodnit. „Jak vysvětlíme lidem, že ty peníze, který potřebujeme na obranu, budeme muset někde vzít?“ uvažoval během diskuze konference NATO Public Forum.
Připomněl, že nejde o jednorázovou investici, ale že do obrany se musí investovat každý rok. „Na podzim máme volby a peníze pro obranu budou jedním z hlavních témat,“ dodal. Nizozemsko je podle něj nadmíru otevřené v informování o hrozbách. „Přitom nejsme tolik v ohrožení jako lidé v Pobaltí, ale mohl by nás zasáhnout například kyberútok,“ podotkl.
V Pobaltí mají jasno
Přímou odpověď nabízejí lídři pobaltských zemí, které s Ruskem jakožto hlavní hrozbou, bezprostředně sousedí. „Kdybychom nechtěli zvýšit výdaje na obranu, prohráli bychom volby,“ konstatoval lotyšský ministr obrany Andris Sprūds. Za jeden z důležitých argumentů, kromě zajištění bezpečí, přitom uvádí, investice do obrany podporují průmyslovou základnu. A z toho pak má prospěch celá společnost.
Wysokie wydatki na obronność? Przez 500 lat nauczyliśmy się, że jeśli Rosjanie ci grożą, możesz w to wierzyć. Bierzemy nasze bezpieczeństwo na poważnie.
📍@NATO Public Forum, Haga https://t.co/7YKZtv0yqA
Šéfka lotyšské diplomacie Baiba Braže k tomu konstatovala, že její země už nyní investuje 4 % HDP a právě schváleného závazku dosáhne příští rok. „Už nemáme ten luxus si myslet, že máme na výběr,“ dodala.
Podle ní ale nelze očekávat, že lidé budou vnímat vše tak, jako současní lídři. Varovala, že Rusko ovlivňuje společnost, protože je to součást – nástroj jeho války. Její základní odpověď proto zní: „Bezpečnost a obrana je základem prosperity, NATO je o odstrašení“.
ANALÝZA: Nejdůležitější summit od konce studené války? Spojenci musí konat |
„Rusko nepotřebuje důvod, aby na nás zaútočilo, ale stačí mu jen příležitost,“ varoval šéf litevské diplomacie Kestutis Budrys. Nikdo by o tom podle něj neměl pochybovat.
Problémem podle něj zůstává také akceschopnost aliance. „Pokud dojde k útoku na naše území, budeme reagovat podle článku 51. Charty OSN, požádáme o zapojení spojence a až pak budeme žádat o aktivaci článku 5. (Washingtonské smlouvy). Nebudeme čekat na debaty, jestli ano nebo ne,“ konstatoval.
S tím souhlasil také německý kancléř Friedrich Merz. Německo podle něj příliš dlouho nechtělo slyšet varování pobaltských sousedů ohledně ruské imperialistické politiky. „Tuto chybu jsme si uvědomili – a z tohoto poznání už není cesty zpět,“ řekl.
Bezpečí pro příští generace
Ministr zahraničí Severní Makedonie Timčo Mucunski považuje obranné výdaje za nástroj na ochranu hodnot, na nichž celá Aliance a západní společenství stojí. „Pokud nebudeme investovat do obrany, nebudeme pak stejně moci budovat naše školství, zdravotnictví a další,“ dodal. Nic z toho nebude.
Summit v Haagu proto nechce označovat za historický, ale generační. „Bezpečnost je generační smlouva. To, co tu dnes rozhodneme, bude mít dopad na příští generace,“ prohlásil.
To secure peace in Europe, we must invest in credible deterrence — it is the only path forward. Building crisis-resilient societies, strengthening defence industry, and delivering real capabilities behind NATO regional plans are urgent priorities. The time to act is now. https://t.co/yh9ds5Rcf8
Opoziční maďarská poslankyně Ágnes Vadai vyzvala k většímu respektu k občanům. „Oni jsou ti, kdo platí,“ řekla. Rusko podle ní znamená hrozbu pro Evropu a Maďaři z historie dobře vědí, co znamená mít na svém území sovětské vojáky. „Lidé chápou, proč utrácíme. Cestou je historie. Mladá generace zná jen demokracii, volný pohyb - je třeba to převést do jejich každodenního života jako obhajobu životního stylu, který žijeme,“ podotkla.
Velké investice do vlastní obrany nejsou vycucané z prstu, říká Černochová |
Slovenský diplomat a progresivní politik Tomáš Valášek uvedl, že konkrétně většina Slováků je pro členství své země v NATO a EU bez ohledu na to, kdo je u moci. „Na rozdíl od vlády má obyvatelstvo velmi jasnou hlavu a rozumí tomu. Vidět lidi na Ukrajině, jak brání svou zemi, k tomu velmi pomáhá,“ konstatoval.
Prezident Parlamentního shromáždění NATO Marcos Perestrello z Portugalska vidí odpověď v transparentnosti jednání, protože lidé si nedovedou představit, co je 2 nebo 5 procent HDP. „Musíme lidem vysvětlit, co to opravdu znamená. Myslí si, že pokud dáme biliony na obranu, vezmeme je ze zdravotnictví, sociálního systému,“ uvedl.
Francouzská poslankyně Natalia Pouzyreff vidí Rusko jako hrozbu pro všechny. „Musíme pochopit mladou generaci a její výzvy. Dát jí pozitivnější pohled na výdaje. Vysvětlit, že to má pozitivní dopad na zaměstnanost, průmysl, zlepšení kvality života - nakonec jde o naši suverenitu,“ konstatovala.
tisknout 
