Není to překvapení. Náčelník generálního štábu Karel Řehka už měsíce upozorňuje, že ve světle všech hrozeb a nevyzpytatelně se měnícího bezpečností prostředí, všichni spojenci v NATO musí reagovat a připravovat se. „Dnes je bezpečnostní situace opravdu nejhorší za poslední dekády s největším rizikem, že ty věci mohou dopadnout špatně,“ varoval.
Velké probuzení NATO. Ale jak to vysvětlit lidem, zní ze summitu spojenců |
Jde podle něj o situaci, kdy agresivní a nepředvídatelné Rusko by mohlo začít mít pocit, že Evropa je slabá a Amerika ji opouští.
„To je extrémně nebezpečná situace. Proto je potřeba velmi rychle zbrojit, ukázat sílu a odhodlání, aby k ničemu nedošlo. Absolutní prioritou je kolektivní odstrašení,“ poznamenal ještě před vrcholným summitem NATO, který ve středu skončil v Haagu.
A na něm lídři všech 32 členských států podle očekávání kromě nutných vyšších výdajů na obranu posvětili také nové cíle výstavby schopností (Capability Targets – CT2025) pro každou konkrétní zemi a její armádu. Co vlastně takzvaná „cétéčka“ jsou? Jde o souhrn toho, co NATO jako celek nezbytně potřebuje pro zajištění svých kolektivních obranných plánů a samozřejmě účinného odstrašení. Minimálně na další dekádu a dále.
Připravili je experti NATO na základě analýz současného bezpečnostního prostředí společně s jednotlivými zeměmi. Zohledňují vývoj ve vojenských technologiích, ale také poznatky z války na Ukrajině. A celý soubor schopností a vojenských kapacit je rozdělen mezi jednotlivé spojence, kteří pak nesou odpovědnost za splnění přidělených cílů. Velmi zjednodušeně tedy říkají, kolik vojáků, jakou techniku a jaké schopnosti má mít konkrétní země připravenou, pokud by se něco stalo. Nebo spíše, aby se nic nestalo.
Nová technika pro silné Česko
Pro Českou republiku a potažmo především armádu znamenají nové alianční „cétéčka“ zásadní změny. Oproti současnému stavu především ve schopnostech armády v řadě oblastí. Tedy v tom, čemu má armáda „umět čelit“. A bude to razantní nárůst. Náklady na jejich vybudování přitom podle ministerstva obrany a už dřívějších proklamací představitelů armády dosáhnou řádově stovek miliard korun.
Velké investice do vlastní obrany nejsou vycucané z prstu, říká Černochová |
Kompletní a přesné úkoly nejsou z logických důvodů veřejné, nicméně obrana vykreslila alespoň několik klíčových prvků.
Předně pro primární kolektivní obranu musí Česko vybudovat těžkou mechanizovanou brigádu, střední brigádu a ženijní prapor. Takové útvary v adekvátní podobě armáda zatím nemá. Těžká brigáda vyzbrojená novými pásovými bojovými vozidly pěchoty CV90 a tanky Leopard měla být podle původních plánů a slibů spojencům hotová do roku 2026.
Zatímco 246 nových bévépéček už je objednáno a připravuje se výroba, dohodu o nákupu moderních tanků Leopard 2A8 chce obrana dotáhnout ještě letos.
Střední brigáda v podobě 4. brigády rychlého nasazení na přezbrojení a doplnění schopností čeká.
Summit NATO v Haagu: největší posílení kolektivní obrany od konce studené války, nové úkoly i pro AČR. Navýšení obranných výdajů nám konečně umožní plnit stanovené cíle. Posílíme bojeschopnost, navýšíme schopnosti a interoperabilitu se spojenci. Cílem je protivníky odstrašit a v https://t.co/CNv0BAbB3x
Masivní investice dále podle ministerstva obrany půjdou také do výstavby nových základen. A jako zásadní prvek pro věrohodné odstrašení mají pak sloužit dostatečné strategické zásoby munice, vybavení a materiálu. Bude se muset nakupovat a budovat sklady.
Klíčovým úkolem z nových cílů je, že v horizontu 6 až 15 let musí Česko disponovat vzdušnými silami takzvané 5. generace. Toho má dosáhnout již dojednaným nákupem strojů F-35. Jiná varianta než tyto letouny v současnosti a blízké budoucnosti zkrátka neexistuje.
Prvních šest nových stíhaček mají čeští letci dostat v roce 2029. Zůstanou však zatím v USA pro přípravu letců. Na mateřské základně v Čáslavi má první stroj přistát v roce 2031 a všech 24 letounů pak bude v Česku do roku 2035.
A dalším významným krokem má být výrazné posílení pozemní protivzdušné obrany. Náčelník generálního štábu Karel Řehka už avizoval, že půjde prakticky o znovuvybudování vícevrstvé protivzdušné obrany státu. Tedy nejen vojsk, ale i obyvatelstva. Ještě v červnu má Řehka získat předběžné výstupy z připravované expertní studie, která má být hotová na podzim. A podle toho se budou odvíjet další kroky. Už nyní je jasné, že pokud armáda má zajistit i ochranu obyvatelstva před drony nebo raketami, bude to něco stát.
Klíčový bude personál
Nová „cétéčka“ rovněž znamenají zvýšené nároky na počty vojáků. Armáda by tak měla dosáhnout počtu přes 37 000 vojáků. Ze současných asi 24 000 to znamená „naverbovat“ asi 13 000 nových lidí a o žádné současné profesionály nepřijít. Posílit pak bude nutné i aktivní zálohu.
Právě spojenci přijatý konsenzus, že do roku 2035 budou všechny země dávat na svou obranu 5 procent HDP, má takové investice pokrýt. Tedy během deseti následujících let. Podle nového závazku má 3,5 procenta HDP směřovat do obrany.
🛡️#SummitNATO je za námi.
Co se dojednalo? 👇🏻
@jana_cernochova https://t.co/wY3YlkiUue
„Nepůjde o skokové navýšení rozpočtu na obranu, ale o pozvolný nárůst,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Tyto výdaje budou určeny čistě na obranu, tedy na rozvoj ozbrojených sil, což představuje například modernizaci armádní techniky, investice do vojenské infrastruktury či nábor vojáků.
Zbylých 1,5 procenta pak půjde na investice, které s obranou a bezpečností souvisejí. Od infrastruktury včetně cest a mostů, přes které musí těžká technika v případě potřeby projet, až po kyberbezpečnost nebo celkovou odolnost společnosti. Panuje rámcová shoda na tom, co členské státy v rámci této položky budou moct vykazovat.
„Půjde například o náklady související s výstavbou infrastruktury, která může vedle civilního využití sloužit k vojenským účelům, výdaje na kybernetickou bezpečnost nebo třeba vzdělávání odborníků a posílení společenské odolnosti,“ upozornil vrchní ředitel obranné politiky a strategie Jan Jireš.
Česko nyní vydává na obranu 2 procenta HDP, tedy přes 160 miliard korun. Po dlouhých letech tak plní svůj původní slib, který ostatním spojencům dalo. Vláda ovšem už s předstihem rozhodla, že v příštích letech bude postupně automaticky zvyšovat výdaje na obranu o 0,2 procenta, aby v roce 2030 dosáhla hranice 3 procent.
Válečná ekonomika podle ruského modelu? Česko by vyčerpala velmi rychle |
Jen pro představu. Hrubý domácí produkt Česka pro rok 2025 je odhadován na zhruba 8 bilionů korun. Pokud by vláda chtěla hypoteticky splnit závazek už letos, musela by na obranu a investice dohromady vyčlenit asi 400 miliard korun (3,5 % do obrany 280 miliard + 1,5 % do infrastruktury atd. 120 miliard).
A pro úplné dokreslení – český stát má ze státního rozpočtu letos vyplatit na sociálních dávkách včetně důchodů 939 miliard korun, z toho 717 miliard tvoří důchody.
Povinností ČR v aliančních plánech je pak také zajistit veškeré zázemí a podporou takzvané hostitelské země (Host Nation Support, HNS) pro spojenecké jednotky, které by na českém území ať už v rámci cvičení nebo při skutečné krizi působily nebo přes Česko projížděly dál do boje. Jde o další soubor požadavků, souběžných s cíli výstavby.
Podle ministryně obrany Černochové bude pro naplnění přijatých cílů nezbytné se opírat silný a robustní domácí obranný průmysl. V něm se podle ní v nadcházejícím období otevřou příležitosti pro dlouhodobé investice a tvorbu nových pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou. Jen pro zajímavost, obranný průmysl se již dnes podílí na tvorbě HDP zhruba jedním procentem a neustále roste.
tisknout 
