„Nevíme, jaká další krize nás čeká, ale víme, že společně jsme silnější. Ať už v čase míru, či konfliktu, je dobré mít přátele,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg, který konferenci zahajoval.
V úvodním projevu pogratuloval Joeu Bidenovi k vítězství v amerických prezidentských volbách a promluvil o roli Aliance v dnešním i budoucím světě. NATO mimo jiné označil za důležitou platformu pro řešení sporů mezi členskými zeměmi.
Na řadu poté přišly otázky předních aliančních politiků směrem ke skupině čtrnácti mladých odborníků vybraných přímo Stoltenbergem. Ti by měli generálnímu tajemníkovi do budoucna pomoci sledovat současné trendy – ať už v technologické či politicko-bezpečnostní rovině. „Technologie mění válku stejně, jako ji před více než 100 lety změnila průmyslová revoluce,“ podotkl Stoltenberg.
Mezi tazateli byli například kanadský premiér Justin Trudeau, britský premiér Boris Johnson, německá kancléřka Angela Merkel nebo slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. „Skutečné přizpůsobení se dynamice neustále se měnícího světa není jen o zvyšování vojenské síly. Stejně tak jde o investice do naší jednoty a důvěryhodnosti,“ prohlásila slovenská prezidentka.
V nové mladé poradní skupině přitom nechybí ani český zástupce, a to Jan Lukačevič, který hovořil o důležitosti využití umělé inteligence při plánování budoucích rozhodnutí. „Měli bychom využívat nejnovější technologie umělé inteligence a Big Data, abychom mohli přijímat rychlejší rozhodnutí na základě lepších informací,“ uvedl.
V dalším bloku hovořil americký politolog Ian Bremmer, který kladl posluchačům náročné otázky týkající se budoucího vývoje světa a role NATO v rámci procesu globalizace. „Liberální demokracie není sjednocující silou, jakou kdysi byla. Ani globálně, ani v rámci NATO,“ konstatoval.
Podle hlasování zúčastněných, které proběhlo v závěru tohoto „brainstormingu“, vidí posluchači konference svět budoucnosti jako roztříštěný, chaotický, multilaterální a kompetitivní.
V menších blocích věnovaných konkrétním problémům, kterým bude NATO nejspíše v blízké budoucnosti čelit, dostaly hlavní slovo moderní technologie. A také internet. Dhruv Ghulati, ředitel společnosti Factmata, která se zabývá detekcí a řešením fakenews pomocí umělé inteligence, označil za jeden ze zásadních problémů to, že „západní demokracie nemají dostatečnou legislativní podporu pro vypořádání se s dezinformacemi“.
Podle Jaaka Tariena z aliančního kybernetického centra v Tallinnu pak za šíření dezinformací může z velké části nedostatek vzdělání v oblasti práce s informacemi a členské země NATO by se na tuto oblast měly proto zaměřit.
