„Mohu potvrdit, že do cvičení Steadfast Noon je v Dánsku zapojeno 45 českých vojáků s pěticí gripenů,“ uvedla mluvčí generálního štábu Magda Dvořáková. Čeští letci se zapojují do společných vzdušných operací, do kterých je v jednou chvíli nasazeno velké množství různých typů letounů (tzv. COMAO).
Už samotná účast českých letců svědčí o vysoké míře důvěry v jejich vycvičenost a schopnosti ze strany aliančního velení. To v minulosti na tento typ cvičení doposud přizvalo pouze dvě země z bývalého východního bloku. Kromě Polska právě Českou republiku.
Čeští letci s gripeny se zapojili už v roce 2017. Stíhačky Gripen v českých barvách tam ovšem nepůsobily jako jaderné nosiče, ale v rámci takzvaného programu SNOWCAT (Support Nuclear Operations With Conventional Air Tactics) zajišťovaly podporu jaderných operací jako stíhací ochrana útočných strojů.
Ačkoliv armáda podrobnosti o nasazení a úkolech kvůli stupni utajení aliančního cvičení neuvádí, lze předpokládat, že podobné úkoly mají čeští letci na starost i letos.
Alianční cvičení Steadfast Noon se koná každoročně v říjnu a jde o rutinní desetidenní prověření použití jaderných zbraní v případě rozsáhlého konfliktu. Nejde tak o žádnou novinku. Má prověřit postupy pro případné nasazení odstrašujících jaderných sil.
Letošní cvičení zahrnuje operace především nad hostitelskými zeměmi Belgií a Nizozemskem a ve vzdušném prostoru nad Dánskem, Británií a Severním mořem. Radarové záznamy z veřejných aplikací nasvědčují tomu, že jde v posledních dnech o velmi „rušnou zónu“.
Tradičně je cvičení zaměřeno na procedury při vedení operací za použití leteckých jaderných nosičů a speciální munice, konkrétně taktických jaderných pum B61, které jsou dlouhodobě skladovány na vybraných leteckých základnách NATO v Evropě.
NATO z bezpečnostních důvodů blíže nespecifikuje činnosti vojáků během cvičení, avšak podle vojenských expertů participující letecké posádky procvičují transport amerických jaderných zbraní z podzemních skladů a následnou instalaci na stíhací letoun. Následné vzdušné manévry jsou prováděny pouze s atrapami jaderných zbraní.
Letošního jaderného cvičení se účastní na 60 letounů a 2 000 vojáků ze 13 členských států. Mezi stroji jsou moderní i starší stíhací letouny schopné nést jaderné zbraně, průzkumné letouny a stroje elektronického boje, létající tankery a samozřejmě strategické bombardéry v podobě amerických B-52.
3654 dní v čele Aliance. Stoltenbergovu dekádu utvářel mráz z Kremlu |
Do cvičných operací se tak například zapojují nejmodernější letouny páté generace F-35 nizozemských vzdušných sil, které letos jako první v Evropě získaly osvědčení k plnění jaderných misí, a naproti tomu přes padesát let staré stroje Tornado německé Luftwaffe.
„Jaderné odstrašování je základním kamenem spojenecké bezpečnosti,“ uvedl před zahájením cvičení generální tajemník NATO Mark Rutte s tím, že každoroční procvičení postupů během Steadfast Noon je důležitým testem jaderného odstrašení a Aliance tím vysílá jasný signál všem protivníkům. „Že bude chránit a bránit všechny spojence,“ dodal. Aliance proto dlouhodobě uznává strategii, že dokud budou existovat jaderné zbraně, NATO zůstane jadernou aliancí.
Cvičení probíhá v době, kdy ruský vládce Vladimir Putin opakovaně zesiluje své hrozby vůči Západu možnými jadernými důsledky kvůli další podpoře Ukrajiny.
Minulý měsíc prohlásil, že Rusko může použít jaderné zbraně, pokud bude zasaženo konvenčními raketami dodaných Západem, a že Moskva bude považovat jakýkoli útok podporovaný jadernou mocností za společný útok. Představitelé NATO ale opakovaně zdůraznili, že cvičení není reakcí na žádná nedávná prohlášení z Moskvy a že probíhají každoročně už více než deset let.
Cvičení je součástí programu jaderného sdílení NATO. Účastní se ho tak i státy, které nevlastní jaderné zbraně. Jaderné sdílení v rámci Aliance předpokládá, že v případě vypuknutí jaderné války by mohly jaderné zbraně dopravovat na místo určení také piloti nejaderných států.
Rozdíl mezi Putinem a Hitlerem je existence NATO, varuje před selháním Connolly |
Kromě USA disponují jadernými zbraněmi pouze dva spojenci - Británie a Francie. Američané pro praktické rozprostření svého „nukleárního odstrašujícího deštníku“ proto sdílejí jaderné zbraně na území několika evropských spojenců.
V rámci tohoto programu pod velením NATO jsou na vybraných leteckých základnách v Nizozemsku, Belgii, Německu, Itálii a Turecku uskladněny americké jaderné pumy a vzdušné síly z těchto států spolu s Američany aktivně trénují jejich použití prostřednictvím vlastních letadel typu F-16 nebo Tornado (Německo) a v budoucnu také F-35.
V dobách míru k nim mají standardně přístup jen příslušníci amerického letectva sloužící v dané zemi, v případě rozsáhlého válečného konfliktu v Evropě ale může dojít k takzvanému „propůjčení“ těchto zbraní pro potřeby obrany dané země. Pumy samotné ovšem nadále zůstávají vlastnictvím USA a jejich hypotetické použití by bylo společným rozhodnutím USA a dané země.