Právě vztyčení vlajky nové členské země je pomyslným završením procesu přijetí. Kvůli přísným opatřením k zabránění šíření nového koronaviru ale značně skromnému ceremoniálu před bruselským sídlem Aliance přihlíželi prakticky jen šéf NATO Jens Stoltenberg a Zoran Todorov, Chargé d’Affaires Severní Makedonie.
Podobně skromné byly ve stejnou chvíli i ceremonie na strategických velitelstvích NATO v belgickém Monsu a americkém Norfolku.
Španělští senátoři schválili na dálku vstup Severní Makedonie do NATO |
„Vítejte v rodině NATO. Pro Severní Makedonii je to historický okamžik. Přichází po letech vytrvalosti a odhodlání,“ uvedl Stoltenberg. Právoplatným členem Aliance se Severní Makedonie stala už v pátek 27. března s uložením přístupových protokolů ve Washingtonu.
Podle Stoltenberga je završení dalšího rozšíření NATO skvělou zprávou. „Zvláště v této obtížné době, kdy celý svět čelí pandemií COVID-19. Každý národ přijímá bezprecedentní opatření, aby omezil šíření viru, zachránil životy a omezil dopad na ekonomiky,“ konstatoval s tím, že podpora mezi spojenci se ukazuje v i takové době.
Připomněl, že americká armáda dodala do Itálie nezbytné zdravotnické zásoby, Německo a Lucembursko přijaly do intenzivní péče desítky italských a francouzských pacientů, spojenecké letouny zajišťují přepravu potřebného materiálu z asijských zemí.
Vláda ve Skopje večer před ceremoniálem požádala spojence o dodávky chybějícího zdravotnického materiálu. Shání především roušky, ochranné obleky a další vybavení. Stejně jako předtím Černá Hora, Ukrajina, Itálie a Španělsko se Severní Makedonie s prosbou obrátila na speciální alianční centrum EADRCC pro krizové situace (Euro-Atlantic Disaster Response Coordination Centre). Centrum NATO předalo žádosti spojencům a partnerům, kteří se poskytnutí pomoci rozhodnou na bilaterální úrovni.
V zemi bylo k úternímu poledni přes 320 nakažených a také 9 obětí. Nejvíce případu nákazy je v hlavním městě Skopje.
Podle Stoltenberga ve všech zemích NATO nyní hrají armády zásadní roli v boji proti šíření koronaviru, ale i když se momentální pozornost upírá ke globální pandemii, ostatní hrozby a výzvy nezmizely. „Ve skutečnosti jsou zesíleny současnou krizí. Dezinformace o koronaviru se šíří. Často jde o součást dlouhodobého vzorce agresivního chování, které zahrnuje kyberútoky a pokusy podkopat legitimitu demokratických institucí,“ dodal.