„Musíme pomoci Ukrajině vyhrát… Tato válka je existenčním bojem naší generace a nemůžeme dovolit, aby zvítězil ruský diktátor,“ prohlásil nově zvolený prezident shromáždění Marcos Perestrello de Vasconcellos.
Parlamentní shromáždění NATO sdružuje zákonodárce ze všech 32 zemí aliance a slouží jako platforma pro setkávání poslanců z jednotlivých členských států. Zasedání se koná pravidelně dvakrát ročně.
Shromáždění ve své závěrečné rezoluci nabádá, aby spojenci v pomoci Ukrajině připravili jasný dlouhodobý strategický plán, která bude vycházet z cíle, že Ukrajině musí být poskytnuto vše, co potřebuje, a to co nejrychleji a po dobu nezbytnou pro její vítězství ve válce. „Rusko může a musí utrpět strategickou porážku na Ukrajině,“ uvádí se v textu.
Tisíc dní války. Putin vypustil severokorejského džina a Evropa je v ohrožení |
Zákonodárci dvaatřicítky zároveň vítají rozhodnutí Evropské unie na využití příjmů ze zmrazených ruských aktiv ve výši zhruba 200 miliard eur k přímému financování obnovy a vojenské pomoci Ukrajině.
Shromáždění také naléhavě vyzývá vlády a parlamenty zemí Severoatlantické aliance, aby jasně potvrdily, že jejich strategickým cílem je vítězství Ukrajiny, a aby urychleně zintenzivnily a urychlily poskytování vojenské pomoci, kterou Ukrajina k vítězství potřebuje. To se týká i zrušení omezení pro použití Západem dodávaných zbraní na legitimní vojenské cíle hluboko na ruském území. Zákonodárci konstatovali, že Kyjev rovněž kriticky potřebuje pokročilé systémy protivzdušné obrany, další zbraně dlouhého dosahu a stíhací letouny.
Kanadský premiér Justin Trudeau spojil ruskou invazi na Ukrajinu s akcemi autoritářských režimů, které mají podle jeho slov cíl podkopat demokracii a mezinárodní řád založený na pravidlech.
„Po více než 1000 dnech neúspěchu by měl Putin pochopit, že jeho pokusy o zastrašování jen posilují odvahu Ukrajiny a odhodlání a posilují solidaritu ukrajinských spojenců,“ řekl s tím, že solidarita a jednota nebyly nikdy tak důležité. Trudeau hovořil na závěrečném plenárním zasedání čtyřdenního setkání, na kterém se v Montrealu sešlo 260 zákonodárců z NATO a partnerských zemí.
Rozdíl mezi Putinem a Hitlerem je existence NATO, varuje před selháním Connolly |
Nově zvolený šéf shromáždění Perestrello zdůraznil, že právě zákonodárci v každé členské zemi mají „zásadní“ roli při naléhání na vlády, aby zvýšily a urychlily podporu Ukrajině „včetně urychlení cesty Ukrajiny ke členství v NATO“.
Předseda Nejvyšší rady ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk apeloval, aby Aliance „uzavřela mezery“ umožňující Rusku vyhýbat se sankcím, zrušila omezení používání zbraně proti vojenským cílům v Rusku a nabídla Ukrajině pozvánku ke vstupu do NATO. „Posloužila by jako silný motivační signál pro celou ukrajinskou společnost, včetně našich obránců, našich jednotek v první linii,“ řekl shromáždění s tím, že členství Ukrajiny v NATO je klíčem a největší zárukou bezpečnosti a budoucnosti jeho země.
Úřadující náměstek generálního tajemníka NATO Boris Ruge naléhal na spojenecké vlády, aby navýšily vojenské rozpočty až na 2 % HDP stanovené jako minimum pro plnění obranných potřeb. „Špatnou zprávou je, že 2 % nestačí na obranné plány, které naši lídři společně přijali, takže spojenci musí skutečně zrychlit, utrácet více a utrácet lépe. Ti, kteří zaostávají, musí pracovat ještě tvrději, aby je dohnali,“ dodal. Podle Rugeho si aliance vzhledem k mimořádně náročnému prostředí už nemůže dovolit zpoždění.
Rusko na Ukrajinu vypálilo novou balistickou raketu. Putin vyhrožoval cíli v Evropě |
Zdůraznil, že na členské státy NATO poskytly 99 % veškeré vojenské pomoci Ukrajině a že od začátku války s Ruskem poskytly Spojené státy Ukrajině vojenskou, finanční a humanitární pomoc v hodnotě přes 80 miliard dolarů, zatímco ostatní spojenci a partneři NATO poskytli více než 100 miliard dolarů.
Samostatná rezoluce přijatá Výborem pro obranu a bezpečnost (DSC) se zaměřila na nutnost modernizace protiraketové obrany NATO v reakci na stále složitější prostředí vzdušných a raketových hrozeb. „Rostoucí vojenská spolupráce mezi autokratickými režimy v Moskvě, Pekingu, Teheránu a Pchjongjangu… se zaměřuje zejména na výměnu schopností a know-how raketových systémů a dronů,“ uvádí rezoluce navržená tureckým zákonodárcem Utku Cakirozerem. „Tato spolupráce se rozšiřuje i na nestátní aktéry a dále eskaluje stávající konflikty a konvenční a jaderná rizika po celém světě.“
Rezoluce uložila vládám NATO, aby „přizpůsobily architekturu protiraketové obrany Aliance státním a nestátním hrozbám“ a zejména jasné a současné výzvě v podobě Ruska. „Integrovaná protivzdušná a protiraketová obrana je zásadní pro základní úkoly Aliance odstrašování a obrany, ale od konce studené války jsme tento zásadní pilíř kolektivní bezpečnosti zanedbávali,“ řekl Cakirozer.