„Rusko rozbilo mír v Evropě... Cílem Ruska je změnit vládu v Kyjevě,“ varoval po jednání šéf NATO Jens Stoltenberg. Řada členských zemí podle něj deklarovala dodávky dalších zbraní Ukrajině včetně systémů protivzdušné obrany.
Například Polsko na Ukrajinu vypravilo konvoj s municí. Polský ministr obrany Mariusz Błaszczak potvrdil, že už na Ukrajinu bezpečně dorazil.
Armáda může vyslat 580 vojáků kamkoliv na území NATO, rozhodla vláda |
„Nyní poprvé nasazujeme Síly rychlé reakce NATO v rámci kolektivní obrany,“ konstatoval Stoltenberg po jednání s tím, že Aliance rovněž posiluje ochranu kybernetických sítí.
Stoltenberg upozornil, že v pohotovosti je přes 120 aliančních spojeneckých plavidel, od severu až po Středozemní moře. „Včetně tří úderných skupin letadlových lodí,“ dodal.
„Ruský lid musí zároveň vědět, že válka Kremlu proti Ukrajině Rusko bezpečnějším místem neučiní,“ prohlásil.
BREAKING: “We are deploying elements of the NATO Response Force. On land, at sea, and in the air.”
“We will do what it takes to protect and defend every Ally, and every inch of NATO territory.”
—@NATO Secretary General Jens Stoltenberg https://t.co/KasZn3ru7k
Prezidenti a premiéři ve společném prohlášení tvrdě odsoudili ruskou invazi a označili krok prezidenta Vladimira Putina za „hrozivou strategickou chybu“.
„Vyzýváme Rusko, aby okamžitě zastavilo svůj vojenský útok, stáhlo všechny své síly z Ukrajiny a vrátilo se z cesty agrese, kterou si zvolilo,“ uvedli v prohlášení s tím, že Aliance nyní provádí významné dodatečné obranné rozmísťování sil ve východní části Aliance.
Podle českého premiéra Petra Fialy summit potvrdil vůli spojenců dát Rusku jasně najevo, že jsou odhodláni rozhodným způsobem bránit území Aliance v jednotlivých zemích v případě, že by jejich bezpečnost byla jakkoliv ohrožena. „Není možné ustupovat agresi Vladimíra Putina,“ řekl po jednání.
Podle svých slov nemůže prozrazovat strategické plány, ale spojenci chtějí dál posilovat východní křídlo. „Ty plány se postupně aktivují,“ konstatoval.
Odmítl, že by nějakým způsobem NATO mohlo přímo vstoupit do války na Ukrajině, která není členem Aliance. „NATO je z principu obranné společenství a tato úvaha tam nezazněla ani zaznít nemohla,“ dodal.
Řada zemí už předtím deklarovala, že je připravena do Pobaltí, Polska, na Slovensko nebo do Rumunska a Polska vyslat mimořádně další vojenské síly pro odstrašení Ruska.
Aliance v předchozích dnech uvedla do nejvyšší pohotovosti přes 100 stíhaček, aktivovala obranné plány a zvýšila pohotovost pro Síly rychlé reakce.
Česko na jednání zastupovali prezident Miloš Zeman a premiér Petr Fiala. Zeman n asummitu sankce proti Rusku. Sankční listiny označil za legrační a navrhl vyloučení Ruska ze systému SWIFT. Jinak podle něj hrozí okupace celé Ukrajiny.
Máme dvě možnosti - buď vyloučíme Rusko ze SWIFTu, nebo budeme za několik dnů pozorovat celkovou okupaci Ukrajiny Ruskem, přičemž vyjádříme své nejhlubší odsouzení této okupace. A to je všechno. Proto si musíme vybrat. Já jsem pro první možnost: https://t.co/y2UmHcGsPt https://t.co/wndfIFpQP5
Česká vláda v pátek schválila návrh ministryně obrany Jany Černochové, podle něhož může armáda vyslat české vojenské pohotovostní síly kamkoli na území NATO. Česko je podle ní připraveno vyslat celkem 580 vojáků do aliančních sil velmi rychlé reakce na východním křídle NATO. „Pokud nezastavíme Putina teď, můžeme i my čelit ruské rozpínavosti,“ prohlásila.
Například Litva vyhlásila z obav před ruskou agresí už ve čtvrtek nouzový stav a žádá o posílení svých hranic.
NATO má v pohotovosti 100 stíhaček, vojáky na Ukrajinu zatím nevyšle |
Americký Pentagon avizoval, že na základny v Německu vyšle přes Atlantik dalších 7 tisíc vojáků. Před ruskou invazí na Ukrajinu svou přítomnost v Evropě USA posílily už o 6 tisíc vojáků. S novými jednotkami tak bude v Evropě rozmístěno na 90 tisíc amerických vojáků.
Cílem nasazení vojenských jednotek, které se má uskutečnit v nejbližších dnech, je ujistit alianční spojence, že jsou Spojené státy připraveny je bránit a odradit Rusko od případného útoku.
Berlín v pátek potvrdil, že na posílení přítomnosti NATO vyšle do Středomoří další korvetu a připravuje posílení vzdušné ochrany východních členů.
.@SecDef: America’s commitment to @NATO and to Article 5 remains ironclad. https://t.co/6Erkn0GmHb
Itálie je podle premiéra Maria Draghiho připravena nasadit dalších 1 400 vojáků. Italský premiér v parlamentu uvedl, že cílem je vytvořit tlak na Rusko, aby stáhlo své vojáky. „Naší dnešní prioritou musí být posílení bezpečnosti našeho kontinentu a vyvinutí maximálního tlaku na Rusko, aby stáhlo své vojáky a vrátilo se k jednacímu stolu,“ uvedl.
Zatím rozporuplný zůstává postoj Turecka. Prezident Erdogan na jedné v pátek prohlásil, že reakce NATO a západních zemí na ruský útok na Ukrajinu nebyla rozhodná a podle svých slov věří, páteční summit NATO povede k rozhodnějšímu přístupu.
Na druhou stranu Ankara odmítla uzavřít Bosporský průliv pro ruské vojenské lodě směřující do černého moře. O uzavření žádala Ukrajina čelící útokům ruských plavidel.
Aktuálně: nad východoslovenskými Košicemi přeletěla skupina vrtulníků AH-64 Apache a UH-60 Blackhawk v rámci plánovaného posílení východního křídla aliance. https://t.co/zRRJd6MVOo
Americké velitelství vzdušných sil v Evropě avizovalo, že ve čtvrtek vyslalo celkem 6 nejmodernějších letounů páté generace F-35 do Pobaltí a do oblasti Černého moře. Mají vyztužit obranu spojenců. „Čelíme dynamickému prostředí a rozmístění F-35 na východním křídle NATO posiluje naši obrannou pozici,“ řekl velitel amerického letectva v Evropě Jeff Harrigian.
V Litvě už také ve čtvrtek přistálo 8 amerických bitevních vrtulníků AH-64 Apache nad ránem také vojáci s obrněnci Stryker ze 3. jízdního pluku americké armády. Nad Slovenskem v pátek rovněž přelétaly americké vrtulníky Apache a Blackhawk.
Situaci na Ukrajině rovněž nepřetržitě monitorují alianční letouny včasné výstrahy AWACS. „V nadcházejících dnech a týdnech budeme pokračovat,“ ujistil velitel alianční letky Thomas Kunkel.
