Podle Stoltenberga jsou spojenci k přístupu k Rusku nadále jednotní. A stejně tak partnerské země jako Finsko a Švédsko, jejichž představitelé se jednání s třicítkou aliančních ministrů rovněž účastnili.
„Zůstaneme ostražití,“ prohlásil Stoltenberg. Jak dodal, spojenci vidí, jak ruský režim násilně utlačuje opozici doma a v zahraničí podkopává a destabilizuje své sousedy, včetně Ukrajiny, Gruzie a Moldavska, podporuje tvrdé represe v Bělorusku a snaží se ovlivňovat oblast západního Balkánu.
Zvýšíme počet jaderných hlavic, plánuje Británie a čísla už nezveřejní |
Státy NATO pak čelí ruským dezinformacím a propagandě, snahám ovlivňovat volby a kybernetickým útokům. Stoltenberg připomněl, že Rusko neváhá použít chemické zbraně proti politickým oponentům doma i na území Aliance.
Spojenci se na první reálné schůzce po roce videokonferencí kvůli koronaviru shodli, že účinná opatření k odstrašení Ruska včetně rozmístění aliančních sil ve východní Evropě a posílení obrany proti kybernetickým a hybridním útokům musí pokračovat.
Vyzvali Moskvu také k propuštění ruského opozičního předáka Alexeje Navalného a dalších zadržovaných.
„Prezident Putin je samozřejmě v konečném důsledku odpovědný za všechny kroky ruského státu,“ odpověděl Stoltenberg na dotaz, zda by ruského prezidenta označil stejně jako šéf Bílého domu Joe Biden „za zabijáka“.
Stoltenberg podotkl, že pro spojence jsou stejně nepřijatelné pokusy o vraždy politických oponentů v Rusku i zprávy o ruských odměnách za zabití vojáků NATO v Afghánistánu.
Politika dvojího přístupu k Rusku trvá
Aliance nicméně bude stále prosazovat takzvaný dvojí přístup k Rusku - tedy současně odstrašení a obranu na jedné straně a snahu o dialog na straně druhé. „Protože s Ruskem musíme mluvit, částečně usilovat o lepší vztah,“ konstatoval.
To samozřejmě podle něj zahrnuje především snahu o znovuobnovení kontroly zbrojení. V té souvislosti podle Stoltenberga všichni spojenci i přes napjatou situaci vítají dohodu USA a Ruska o prodloužení smlouvy „New START“ o omezení jaderných hlavic.
Chceme oživit Alianci, i s Tureckem, slíbil Blinken spojencům |
Šéf NATO vyjádřil pochyby, že by se v dialogu s Moskvou mohlo v nejbližších době něco radikálně změnit a to ani na úrovni platformy Rady NATO-Rusko. Tu se podařilo od roku 2016 uspořádat desetkrát. „Avšak od léta 2019 se neuskutečnila žádná jednání, protože Rusko nereagovalo kladně na naše pozvání ke svolání rady,“ dodal Stoltenberg.
Zatímco ohledně ruských vojenských hrozeb jsou spojenci jednotní, názorově vůči Rusku se rozcházejí například kvůli dostavbě plynovodu Nord Stream 2. Americký ministr zahraničí Antony Blinken vyzval Německo k zastavení projektu, který podle USA ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy.
Blinken po jednání uvedl, že svého německého kolegu Heiko Masse varoval před možnými americkými sankcemi pro firmy, které se na stavbě sporného plynovodu podílejí. Berlín kritiku odmítá a považuje dostavbu plynovodu za výhodnou.
