Summit NATO 2023
„Kvůli ruské agresi vůči Ukrajině se ukazuje, jak důležité je být jeho členem. Útok na jakýkoliv stát v NATO se totiž považuje za útok na všechny členy aliance, což má za úkol agresora odradit od toho, aby se o útok pokusil,“ uvedl k výročí vstup země do NATO premiér Petr Fiala (ODS).
Členství v Alianci podle něj tak garantuje naši bezpečnost, protože všichni jeho čelní představitelé opakovaně zmiňují, že je NATO připraveno bránit každý decimetr půdy svých členů. „Nám tak nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí,“ dodal.
Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) je ČR díky členství v NATO součástí nejmocnější vojenské organizace na světě. „Být chráněn spojenci, znamená být spojencem,“ konstatoval s tím, že i proto je důležité, aby země dávalo na svou obranu 2 % HDP a účastnilo se zahraničních misí.
„Mrzí mě to. A nesedím na Pershingu… , ale Rusko je znovu Říše zla. Jsem šťastná, že je moje země, naše Česká republika, v NATO,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Mrzí mě to. A nesedím na Pershingu… , ale Rusko je znovu Říše zla. Jsem šťastná, že je moje země, naše Česká republika, v @NATO. https://t.co/TejAogRx7P
Podle jejího náměstka Jana Havránka je dnes více než kdy dříve důležité mít na své straně spojence, kteří jsou ochotni a připraveni bránit a chránit nás před vnějšími hrozbami.
„Pokud měl někdo pochybnost, tak teď snad všichni vidí, jak zásadně důležité je, že jsme jeho součástí. Teď není doba v rozpočtu armády škrtat. Naopak. Musíme víc zbrojit a zjednodušit a urychlit akvizice,“ podotkl Andrej Babiš (ANO).
Podle předsedkyně poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09)před 23 lety dostala Česká republika šanci podílet se na systému kolektivní obrany. „Je nám poskytnuta záruka bezpečnosti a dostali jsme se mimo sféru vlivu zločinného Putinova režimu. Plnění aliančního závazku je to nejmenší, co můžeme udělat a musí to být prioritou,“ konstatovala.
Dnes je tomu 23 let, co se ČR stala součástí NATO. Kvůli ruské agresi vůči Ukrajině se ukazuje, jak důležité je být jeho členem.
Útok na jakýkoliv stát v NATO se totiž považuje za útok na všechny členy aliance, což má za úkol agresora odradit od toho, aby se o útok pokusil.
Sociolog a bezpečnostní expert Ivan Gabal upozornil, že ČR má bezpečnost i plnou odpovědnost bojovat za bezpečí druhých. „Udělali jsme velký posun ve veřejné podpoře NATO i výkonnosti AČR. Obojí je/bude nyní pod vážnou zkouškou,“ konstatoval.
Někdejší šéf Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Petr Pavel vzpomněl, že před 23 lety spolu s kolegy z české, maďarské a polské armády začal pracovat jako příslušník mnohonárodního štábu na velitelství NATO v nizozemském Brunssumu. „Naši dnešní spojenci se k nám tehdy zachovali velkoryse a zodpovědně. Buďme takoví k těm, kteří dnes o bezpečnost usilují,“ vyzval.
Členství v NATO je zárukou bezpečnosti
Většina veřejnosti považuje členství v NATO za záruku bezpečnosti země a jejích občanů. Myslí si to 69 % respondentů průzkumu agentury STEM/MARK objednaného Ministerstvem obrany, který proběhl ve dnech 24. února až 1. března 2022. Dokonce 80 % dotázaných se domnívá, že naše členství pomáhá předcházet hrozbám. Zejména válce (53 %), ohrožení suverenity ČR (32 %), terorismu (23 %) nebo vlivu autoritářských režimů (22 %).
V tento den před 23 lety jsem spolu s kolegy z , a armády začal pracovat jako příslušník mnohonárodního štábu na velitelství NATO v Brunssumu. Naši dnešní spojenci se k nám tehdy zachovali velkoryse a zodpovědně. Buďme takoví k těm, kteří dnes o bezpečnost usilují.
NATO je zároveň symbolem kolektivní obrany. Pomoc jiné členské zemi v případě jejího napadení schvalují téměř tři čtvrtiny obyvatel (73 %).
Češi jsou také pro rozšiřování Aliance, pro je celkem 79 % respondentů. Největší podpory se dostává Rakousku (44 %), Finsku (38 %), Ukrajině (36 %) a Švédsku (34 %).
Češi dostali pozvánku v roce 1997
Diskuse o možném vstupu Československa a poté České republiky do NATO začala prakticky ihned hned po listopadu 1989. Už na jaře 1994 se Česká republika připojila k aliančnímu programu Partnerství pro mír, který je považován za jakýsi předstupeň členství.
O dva roky později pak čeští zástupci předali Alianci dokumenty nutné k zahájení rozhovorů o plnohodnotném členství. Pozvánku ke vstupu do NATO dostala Česká republika na summitu Aliance v Madridu v červenci 1997.
Přístupové protokoly stvrdil svým podpisem tehdejší prezident Václav Havel přesně 26. února 1999. Ve stejnou chvíli obdobné dokumenty podepsal ve Varšavě i polský prezident Aleksander Kwasniewski.
23 years ago we entered NATO with Poland and Hungary. Today we #standWithUkraine to prevail and get the same historic chances to fulfill its destiny in Europe whole and free. With @T_Szatkowski and @NagyZol12908241 in solidarity with Ukraine . SOLIDARITY IS SECURITY https://t.co/9wibls5t1b
Václav Havel po podpisu uvedl, že protokol má historický význam. Členství je podle něj nadějí i závazkem. „Dává nám naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována jakémukoli agresorovi, a zároveň vyjadřuje jasné odhodlání spoluodpovídat za svobodu národů, lidská práva, demokratické hodnoty a mír na našem kontinentě,“ prohlásil tehdy Havel.
Země pak vstoupila do Aliance 12. března 1999. Ministři zahraničí tehdy předali ve městě Independence v americkém státě Missouri své americké kolegyni Madeleine Albrightové ratifikační listiny. Česko zastupoval Jan Kavan, ministr zahraničí v tehdejší vládě Miloše Zemana.
tisknout 
