Do rozsáhlého průzkumu Pew Research Center se od dubna do května zapojilo dohromady 31 386 respondentů ze všech 32 členských států NATO.
„Zhruba dvě třetiny občanů vidí NATO pozitivně. Drtivá většina našich občanů – 70 procent – by v případném referendu hlasovala pro setrvání v NATO. Pouze 14 procent by hlasovalo pro odchod. A velká většina chce, aby jejich země nadále podporovaly Ukrajinu,“ shrnul výsledky šéf Aliance Jens Stoltenberg. Celkově podle jeho slov průzkum ukázal, že podpora NATO zůstává velmi silná, stejně jako podpora zvyšování výdajů na obranu.
A jak si názorově v zásadních bezpečnostních otázkách stojí Češi v porovnání s ostatními spojenci?
Drtivá většina respondentů napříč NATO (73 procent) považuje Severoatlantickou alianci za důležitou pro budoucí bezpečnost své země. V Česku takový názor zastává právě 73 procent dotázaných, když 47 procent označilo NATO za velmi důležité a 26 procent za spíše důležité. Pro zajímavost v Maďarsku je podpora 81 procent a na Slovensku jen 65 procent.
V případném referendu pro setrvání své země v Alianci by v Česku hlasovalo 73 procent lidí, proti jen 10 procent. V Maďarsku by pro setrvání bylo dokonce 76 procent obyvatel. Na Slovensku jen 65 procent, proti 12 procent a zbytek neví.
Celkově napříč zeměmi NATO si 63 procent respondentů myslí, že by jejich země měla v případě napadení bránit jinou zemi NATO; 11 procent s tím nesouhlasí. V Česku s tím souhlasí 57 procent dotázaných, v Maďarsku 51 procent a na Slovensku 53 procent lidí.
Průzkum ukázal, že meziročně v rámci celé Aliance vzrostla veřejná podpora zachování nebo zvýšení současných výdajů na obranu. Ze 73 na 76 procent. V Česku je podpora 74 procent s tím, že 43 procent dotázaných by zachovalo současnou výši obranných výdajů a 31 procent respondentů by na obranu dávalo ještě více.
Zajímavé výsledky odhalil průzkum ohledně ruské války na Ukrajině. Až 63 procent lidí napříč zeměmi NATO si myslí, že ruská válka ovlivnila také bezpečnost jejich země. V Česku si to dokonce myslí 72 procent dotázaných, na Slovensku 71 procent a v Maďarsku 61 procent.
Na vysoké úrovni zůstávají také obavy z toho, že by válka mohla zasáhnout i území některé členské země NATO. Myslí si to obecně 64 procent dotázaných v rámci Aliance. V Česku má takové obavy 59 procent dotázaných, na Slovensku 58 procent a v Maďarsku dokonce nadprůměrných 68 procent.
Rusko vnímá negativně 62 procent dotázaných napříč zeměmi NATO a příznivě jen 11 procent respondentů. Loni považovalo Rusko za „zlo“ 66 procent dotázaných a předloni, kdy Moskva zahájila invazi na Ukrajinu, dokonce 68 procent lidí. Čísla v rámci jednotlivých států ovšem průzkum neuvádí.
Průzkum se podobně věnoval i vnímání Číny, která představuje novou strategickou výzvu pro spojence a platí za jednoho z hlavních spojenců Ruska. Negativně přitom vidí Čínu jen 48 procent dotázaných.
Vysoká zůstává obecně podpora pokračování pomoci Ukrajině. Až 61 procent respondentů souhlasí s tím, aby jejich země nadále poskytovala Ukrajině podporu. V Česku je to jen 46 procent dotázaných, na Slovensku 48 procent a v Maďarsku jen 41 procent. Pro zajímavost nejvyšší podpora panuje v Albánii, Portugalsku a Finsku (přes 80 procent).
Alarmující pak mohou být výsledky průzkumu ohledně klesající důvěry v tradiční média v každé zemi. Jen 44 procent dotázaných věří domácím médiím, že o ruské válce proti Ukrajině referují pravdivě. Loni to bylo 49 procent a předloni 54 procent.