„Svět se stal mnohem nebezpečnějším místem a my na to reagujeme,“ prohlásil ve středu šéf NATO.

Konkrétní podoba balíčku opatření k posílení kolektivní obrany na východní hranici bude hotová až v následujících týdnech. Ministři se ve středu zatím dohodli na záměru. Technickou stránku věci - tedy kolik, co a kde - zadali vojenským plánovačům Aliance.

Ti mají návrhy představit na jaře. Další rozhodnutí pak bude přijato na červencovém summitu ve Varšavě. Stoltenberg nicméně naznačil, že mnohonárodní jednotky i technika se budou v daných zemích střídat po určitém období. Vše bude podpořeno sérií vojenských cvičení.

„Posílená přítomnost bude nadnárodní, aby bylo jasné, že útok proti jednomu spojenci bude útokem proti všem spojencům a že Aliance jako celek bude reagovat,“ zdůraznil a podotkl, že také už několik zemí v čele s USA oznámilo své příspěvky. (více o amerických plánech čtěte zde)

Česko může vyslat rotu vojáků

Podle českého ministra obrany Martina Stropnického by se do posílení vojenské přítomnosti mohla zapojit i Česká republika. „V rámci V4 zvažujeme vyslání roty, která by na rotační bázi postupně v pobaltských zemích působila. Je to ve fázi pokročilé přípravy,“ uvedl Stropnický.

Jednotka by s tamějšími vojáky absolvovala společný výcvik. Podle Stropnického se diskutuje také o rozšíření monitorovacích kapacit, tedy především letounů AWACS nad Egejským mořem i turecko-syrskou hranicí.

Možnost, že by v rámci dalšího posilování obrany a budování předsunutých skladů s vojenskou technikou a vybavením jako v Pobaltí nebo v Polsku mohla být zmiňována i Česká republika, odmítl s tím, že to není na pořadu dne.

Moskva plány kritizuje

Plány na posílení vojenské přítomnosti na východě okamžitě kritizovalo Rusko. „Jde o destabilizující prvek namířený proti Moskvě,“ uvádí se v prohlášení ruského ministerstva obrany.

Stoltenberg během schůzky ministrů uvedl, že Aliance musí být schopna čelit hrozbám „ze všech směrů“, ale právě Rusko provádí pestrou škálu různých vojenských manévrů včetně mnoha neohlášených masivních manévrů, které ukazují, že Moskva neváhá „použít vojenskou sílu k zastrašování sousedů a ke změně hranic v Evropě, jako na Ukrajině a v Gruzii“.

„Musíme nasadit vojáky a lodě k odrazení od agrese a hrozeb, které jsme viděli,“ konstatoval britský ministr obrany Michael Fallon s odkazem na ruskou anexi Krymu a akce na východní Ukrajině.

Podle šéfa Pentagonu Ashtona Cartera je reálné, že hned v šesti zemích - Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Polsku, Bulharsku a Rumunsku - by mohlo být neustále přítomno až tisíc vojáků NATO. „Nebude to vypadat jako v dávných časech studené války,“ řekl Carter a připomněl, že během soupeření se Sovětským svazem bylo v Evropě až 300 tisíc amerických vojáků.

Obecně se také hovoří o pomoci s ochranou vzdušného prostoru Rumunska a Bulharska, podobně jako v rámci mise Air Policing v Pobaltí. Sofie i Bukurešť se potýkají s dosluhujícími stíhacími stroji a parlamenty obou zemí v uplynulých dnech změnily legislativu, která nyní umožňuje, aby vzdušný prostor chránila Aliance.

Podobně se diskutuje o posílené „trvalé“ přítomností aliančních plavidel v Černém moři. „Pozorně sledujeme vývoj v oblasti Černého moře. Zvýšili jsme tam naši námořní přítomnost,“ nastínil Stoltenberg.