natoaktual.cz

Bezpečnější nebudeme čísly, ale schopnostmi, vyzval Pavel na summitu NATO

24. června 2025  18:17
Dávat 5 procent HDP na obranu podle českého prezidenta Petra Pavla odráží potřeby především evropských členů NATO, kteří zajištění bezpečnosti po desetiletí zanedbávali. „Evropa musí byt méně závislá na USA,“ vyzval Pavel na okraj summitu NATO v Haagu.  

Prezident Petr Pavel na summitu NATO v nizozemském Haagu | foto: NATO Photos

„Bezpečnější nebudeme čísly, ale schopnostmi,“ prohlásil Pavel v debatě NATO Public Forum, tedy jakési veřejné části summitu v Haagu. Na něm se obecně očekává, že spojenci rozhodnout o zvýšení obranných výdajů na 5 % HDP do roku 2035.

Financování obrany na základě skutečných požadavků je podle Pavla odrazem potřeb, které země po desetiletí zanedbávaly. „Jde o nezbytný krok pro zajištění bezpečnosti miliardy občanů. Evropa musí nést větší díl odpovědnosti a mít odvahu ve světle ruské agrese jednat,“ řekl.

Jak dodal, stanové cíle schopností spojenci v NATO dosud plnili na 50-60 %. „Spoléhali jsme se na americké prostředky příliš dlouho,“ konstatoval s tím, že je otázkou, jak dlouho USA dokážou udržet tak vysokou úroveň svého zapojení v Evropě.

Bude podle jeho slov nutné diskutovat o tom, jaký by byl rozsah stahování amerických sil z Evropy, pokud by se k tomu Spojené státy rozhodly, a také vytvořit plány pro takovou situaci. Evropské země musí zároveň podle českého prezidenta při tvorbě obranných plánů spolupracovat.

Velké investice do vlastní obrany nejsou vycucané z prstu, říká Černochová

Na zvýšení obranných výdajů i větší samostatnosti Evropy se Pavel v debatě shodl s dánskou premiérkou Mette Frederiksen i polským ministrem zahraničí Radosławem Sikorskim. Hlavní hrozbou je pro spojence Rusko.

Podle Frederiksen musí Evropa musí kvůli hrozbě Ruska podstatně zrychlit. „Nejpozději do roku 2030 musíme být hotoví,“ varovala. Postupné zvýšení výdajů na obranu na 5% HDP do roku 2035 je podle ní příliš pomalé. „Za 10 let je pozdě,“ uvedla. Vyzvala k masivní výrobě bezpilotních strojů a zvýšení průmyslových kapacit. „Náš průmysl stále funguje jako v době míru. Nyní nejsme ve válce, ale ani v míru,“ upozornila.

Generální tajemník NATO Mark Rutte avizoval, že spojenci přijmou zvýšení výdajů na obranu na 5 % hrubého domácího produktu (HDP) tak, že 3,5 % by mělo být určeno na armádu a 1,5 % na širší související výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu včetně silnic a mostů, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. Česko je podle Pavla takový závazek připraveno podpořit, námitky v minulých dnech ale vyjadřovalo například Španělsko či Slovensko.

Podle šéfa polské diplomacie Sikorského se ukazuje, že čím je která země blíže k Rusku, tím více vydává na obranu. „V Polsku máme přísloví, že každá země má armádu: buď vlastní, nebo cizí. A z dlouhodobého hlediska je vlastní levnější,“ konstatoval.

Souhlasí s tím, že evropští spojenci proto musí budovat armády dronů a vylepšit elektronický boj. „Nemusíme (v Evropě) být lepši než USA, jen nám stačí být lepší než Rusko,“ nabádá Sikorski.

Lubomír Světnička natoaktual.cz
zpět na článek