Speciální technologii nazvanou STANDEX už NATO otestovalo za plného provozu v metru jedné nejmenované evropské metropole. Systém byl schopen v reálném čase vytipovat potenciálně nebezpečné lidi, detekovat u nich výbušniny ukryté na těle a spustit alarm.
Výsledky byly přesvědčivé a počítá se s tím, že v blízké budoucnosti bude zařízení součástí běžného dopravního ruchu na exponovaných místech ve městech, která by si teroristé mohli vybrat pro své útoky. Nabízí se například Londýn, Madrid nebo Moskva, kde s útoky už mají zkušenosti.
"Je to hmatatelný výsledek společného úsilí členských států NATO a Ruska zmařit pokusy o útoky na kritickou infrastrukturu, zejména zařízení hromadné dopravy," uvedl šéf projektu Pierre Charrue.
Mikrovlny v akci
Nejde sice o malou "krabičku", která by uměla v tisícihlavém davu ranní dopravní špičky okamžitě útočníka poznat a zneškodnit, ale o důmyslný systém řady technologií. Nicméně NATO i Rusko si od systému slibují, že v budoucnu jím budou vybaveny třeba letiště, sportovní stadiony a další místa a stane se součástí "běžných" bezpečnostních opatření.
Dovede totiž výbušniny detekovat skrytě na dálku, aniž by se provoz třeba v metru musel zastavit a propukla panika. Primární součástí jsou speciální mikrovlnné skenery. "Umožňují detekovat výbušniny ukryté na těle," uvedl Dmitrij Vachtin z petrohradského Chlopinova institutu, který se vývojem zabývá.
Mikrovlnné záření podle něj okamžitě odhalí anomálie v molekulovém složení. A to u lidí i třeba v odložené tašce.
Rozmístěné senzory shromažďují informace pro řídící systém, který sám v případě nějaké neobvyklosti spustí kamerový systém, zesílí citlivost dalších detektorů, pomocí spektroskopie přesně lokalizuje podezřelý objekt nebo člověka a spustí poplach.
Druhá fáze testování se zaměří na samotné krizové řízení, tedy to, co přesně dělat ve chvíli, kdy je terorista takto identifikován. Probíhat by měla v Petrohradě.
Námluvy výzkumníků s průmyslovými výrobci jsou už prý v plném proudu. Koncem roku 2015 by mohl být systém uveden na trh.
"Ukážeme průmyslu, že máme životaschopný produkt. Průmysl ukáže, co musíme udělat, aby byl systém použitelný. Musí být cenově dostupný," konstatoval náměstek generálního tajemníka NATO Jamie Shea. Dosud totiž Aliance ze svého společného rozpočtu na vývoj a testování vynaložila asi 4,8 milionu eur.