Všechny členské země Severoatlantické aliance loni dávaly na svou obranu alespoň 2 procenta HDP (hrubého domácího produktu). Poprvé od roku 2014, kdy se k tomu spojenci zavázali. Vyplývá to ze zveřejněné výroční zprávy generálního tajemníka Marka Rutteho za loňský rok.
„Očekávám, že spojenci na příštím summitu NATO v Ankaře prokáží, že se jasně a věrohodně ubírají směrem k pětiprocentnímu cíli,“ uvedl Rutte ve své zprávě. Právě do Ankary chce jet premiér Andrej Babiš (ANO) osobně rozptýlit obavy spojenců, že by se Česko mohlo stát v Alianci „černým pasažérem“.
🔴 LIVE: Watch @SecGenNATO Mark Rutte's press conference presenting his Annual Report for 2025
https://t.co/UX7zGIjTVY
Evropské země a Kanada zvýšily loni meziročně objem financí věnovaných na obranu o 20 procent. „Čísla ve zprávě mluví sama za sebe,“ konstatoval Rutte na čtvrteční tiskové konferenci. Spojenci tak dosáhli významného pokroku a Aliance je podle něj dnes silnější než kdykoli předtím.
Rusko není na mír ještě připraveno! Kreml válku potřebuje za každou cenu |
„Evropští spojenci a Kanada se příliš dlouho spoléhali na americkou vojenskou sílu. Nepřebírali jsme dostatečnou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Došlo však ke skutečnému posunu v myšlení,“ uvedl. Pokračování v tomto trendu bude podle Rutteho v nadcházejících letech prioritou.
Česko je sedmé od konce
Tři členské země NATO – Polsko, Litva a Lotyšsko – podle kvalifikovaných odhadů uvedených ve zprávě již loni překročily nový cíl 3,5 % HDP na obranu. Všech 32 států NATO se loni po naléhání amerického prezidenta Donalda Trumpa shodlo na tom, že do roku 2035 zvýší obranné výdaje na 3,5 procenta a dalších 1,5 procenta budou dávat na nevojenské investice související s obranou.
Česku momentálně patří sedmá pozice od konce, když loni na obranu vynakládalo 2,01 procenta HDP – těsně před Itálií a těsně za Slovinskem. Před Českou republikou jsou také všechny ostatní země Visegrádské čtyřky – Slovensko (2,06 %), Maďarsko (2,07 %) a Polsko (4,3 %), které ve výdajích na obranu žebříček států NATO vede.
Výdaje na obranu jednotlivých zemí NATO vyjádřené procentem HDP
Údaje ve zprávě reflektují, kolik jednotlivé členské země vydávaly na obranu v roce 2025. Jde o kvalifikovaný odhad a NATO data ještě zpřesňuje v následujících měsících.
Kolem dvouprocentní hranice se pohybují také státy jako Španělsko, Kanada nebo Belgie. Průměr všech členských států Aliance je na úrovni 2,77 procenta HDP.
Rutteho výroční zpráva tak potvrdila, že Česko druhý rok po sobě plní své spojenecké závazky. „Konec pochybností! Jednoznačně tak popírá všechny, kdo nám neustále podsouvali, že si obranné výdaje vymýšlíme a švindlujeme s nimi,“ uvedla v reakci bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Varovala, že nová vláda Andreje Babiše (ANO) tento trend obrací i přes bezpečnostní hrozby, kterým Evropa a Česko čelí. „S obavami očekávám, jak si naše země v hodnocení NATO bude stát napřesrok,“ dodala.
Konec pochybností! Výroční zpráva @NATO za rok 2025 potvrzuje, že Česká republika již podruhé v řadě splnila díky vládě @P_Fiala závazek ve výši 2 % HDP obranných výdajů. Jednoznačně tak popírá všechny, kdo nám neustále podsouvali, že si obranné výdaje vymýšlíme a švindlujeme s https://t.co/9NcFJgSDF4
Podle nedávno schváleného státního rozpočtu by mělo ministerstvo obrany letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun. Původní návrh předchozí vlády chtěl pro armádu vyčlenit o 21 miliard více.
Celkové obranné výdaje by měly letos činit zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard má jít z jiných rozpočtových kapitol – především v rámci budování dopravní infrastruktury, které ovšem Aliance podle varování expertů zřejmě neuzná. ČR by tak na obranu měla vynakládat asi 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna. Samotné výdaje na armádu podle expertů zřejmě dosáhnou jen zhruba 1,73 procenta HDP, což by pravděpodobně Česko posunulo mezi nejhorší země v rámci NATO.
Obrana je prioritou české vlády, vysvětloval Havlíček expertům v Texasu |
„Není to na úrovni 1,7 procenta, ale na úrovni do 2,1 procenta, protože zahrnujeme také infrastrukturní výdaje, které úzce souvisejí s obranou, jako je doprava a podobně. Je to podobná částka jako za minulé vlády, jako v roce 2025, a naším cílem je dosáhnout 2,1 procenta v roce 2026,“ snažil se vicepremiér Karel Havlíček rozptýlit obavy odborníků během své nedávné cesty po USA.
Právě Spojené státy na zvýšení obranných výdajů evropských zemí tlačí. Dva američtí diplomaté nedávno kritizovali Česko, že se schváleným rozpočtem riskuje.
Sám premiér Andrej Babiš v reakci uvedl, že výdaje, které Česká republika letos podle návrhu státního rozpočtu vynaloží na obranu, jsou za současné situace maximem možného. Řekl, že obrana a armáda jsou pro jeho vládu důležité a výdaje na obranu rostou, ale vláda „řeší také zdravotnictví, sociální otázky a každodenní život občanů“.
Vyšší výdaje slíbili všichni
Šéf NATO Mark Rutte ve čtvrtek upozornil, že s vyššími výdaji na obranu do roku 2035 na loňském summitu v Haagu souhlasily všechny členské země a jde o jasný závazek. Například španělský premiér Pedro Sánchez ovšem svůj slib opakovaně zpochybnil s tím, že za svůj strop na obranu považuje hranici zhruba 2,1 procenta HDP.
Druhé americké varování během sedmi dnů kvůli českým výdajům na obranu |
Rutte k tomu uvedl, že ještě v roce 2024 vynakládalo Španělsko na obranu jen zhruba 1,3 až 1,4 procenta HDP a loni už se dostalo na dvouprocentní hranici.
„Španělsko potřebuje vynaložit 3,5 procenta, aby dosáhlo cílů v oblasti svých schopností. Španělsko si myslí, že to lze zvládnout s výdaji 2,2 procenta, a budoucnost ukáže, kdo má pravdu. Myslím, že já. Uvidíme,“ prohlásil.
Nejdůležitější je podle něj zajistit, aby Aliance jako celek měla všechny potřebné vojenské kapacity pro obranu před Ruskem a dalšími potenciálními protivníky. Vyšší výdaje evropských spojenců mají pomoci snížit rozdíly mezi kapacitami Evropy a Spojených států. „Ne každý Evropan má rád, když to opakuji, ale je to pravda – bez Trumpa by se to podle mě nestalo,“ dodal.
tisknout 
