Schůzka šéfů diplomacie byla posledním formátem před nadcházejícím červnovým summitem NATO v Haagu. Podle šéfa Aliance Marka Rutteho spojenci diskutovali o navyšování obranných rozpočtů, posílení obranného průmyslu a pokračující podpoře Ukrajiny v boji proti ruské agresi.
„Zvýšené výdaje na obranu jsou nezbytné pro naši bezpečnost. Potřebujeme je, aby aliance byla připravena čelit jakýmkoli hrozbám,“ uvedl Rutte po jednání. Zdůraznil nutnost splnění nových cílů v oblasti kapacit a spravedlivějšího rozdělení zátěže mezi spojenci. Podle něj většina členských států letos dosáhne cíle 2 % HDP na obranu, ale „je jasné, že 2 % zdaleka nestačí“.
Ministři se podle něj shodli na potřebě vyšších investic do klíčových vojenských požadavků, infrastruktury a odolnosti. „Musíme posílit naše obranné průmysly, abychom zajistili potřebné kapacity k ochraně jedné miliardy občanů,“ konstatoval s tím, že zvýšená produkce a inovace přinesou nejen bezpečnostní, ale i ekonomické výhody.
Obecně se předpokládá, že spojenci na summitu v Haagu zvýší hranici výdajů na obranu na 3-3,5 % HDP.
The main focus at this informal meeting of #NATO Foreign Ministers was on boosting defence spending – the core deliverable for the #NATOsummit. Discussions focused on what we need for the future to be able to tackle shared security challenges together & keep our people safe https://t.co/Tm1Ugdf8rP
Podle Rutteho jsou některé země už dál. Například německý ministr zahraničí Johann Wadephul podpořil požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby státy NATO masivně zvýšily výdaje na armádu až na 5 % hrubého domácího produktu (HDP). Podobně také šéf litevské diplomacie Kęstutis Budrys vyzval, aby ostatní spojenci investiční cíle splnili rychleji než do roku 2032, „protože vidíme tempo a rychlost, jak Rusko právě teď, když hovoříme, buduje své síly“.
Britský ministr zahraničí David Lammy potvrdil, že jeho země by měla dosáhnout 2,5 % HDP na obranu do roku 2027 a poté 3 % do příštích britských voleb plánovaných na rok 2029. „Je nesmírně důležité, abychom se znovu zavázali k obraně Evropy a abychom se postavili po bok našich amerických partnerů v tomto náročném geopolitickém okamžiku,“ uvedl.
Česko už není v obranných výdajích na chvostu, potvrdila výroční zpráva NATO |
Americký ministr zahraničí Marco Rubio varoval, že „aliance je jen tak silná, jak silný je její nejslabší článek“. Upozornil, že spojenci by měli investovat do kapacit, které jsou potřebné pro hrozby 21. století.
Na otázku, zda Aliance bude závazky jednotlivých členských zemí po summitu nějak hodnotit, šéf NATO Rutte uvedl, že jednání sice stále ještě probíhají, ale v Haagu očekává velmi ambiciózní cíl ohledně obranných výdajů. Část by mohly tvořit klasické výdaje na obranu a další pak investice související s obranou. Podle Rutteho nepůjde o žádný účetní trik nebo hraní si s čísly ve snaze přesvědčit amerického prezidenta Trumpa, že Evropa konečně „dává na svou obranu dost“.
Jistě, já jsem pro. Bude-li to nutné, klidně i víc. Ale od odpovědných politiků chci slyšet, jaké jiné výdaje budou této zásadní prioritě obětovány, popřípadě jaké vyšší daně to zaplatí. Půjčujeme si už teď přes 200 mld/rok na běžný pravidelný konzum. Pokud si budeme půjčovat https://t.co/7tlQUayr4K
„V první řadě se snažíme zajistit, abychom měli dostatek peněz k vyplnění všech mezer ve schopnostech, které v současnosti máme,“ řekl s tím, už nyní je jasné, že s výdaji ve výši 2 % HDP nikdy spojenci nedokážou všechny mezery vyplnit. Zároveň ale Aliance musí podle něj mít pro obranu všechny potřebné nástroje a podmínky.
„Někdy, když přejíždíte most v Evropě, doufáte, že ho bezpečně přejedete autem, natož pak tankem. Takže jde o otázku vojenské mobility, jak můžeme zajistit, abychom byli schopni přesunout naše pozemní síly z jednoho místa na druhé, konstatoval. Proto se Aliance nyní nediskutuje jen o samotných výdajích na obranu, ale také o investicích souvisejících s obranou včetně například odolností společnosti nebo podpory partnerských zemí.
Nové sankce navrhuje americký senátor
Dalším klíčovým tématem byla ruská válka proti Ukrajině. Ministři podle Rutteho vyjádřili plnou podporu snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa o rychlé dosažení spravedlivého míru. „Naším cílem není prodlužovat válku, ale zajistit, aby se Ukrajina mohla bránit nyní i v budoucnu,“ uvedl. Ministři potvrdili dlouhodobou podporu Kyjevu, která zůstane klíčová i po případném ukončení konfliktu, aby byl zajištěn trvalý mír.
Kde vzít na obranu? Na dluh, škrty jinde nebo válečnou daní, radí ekonomové |
Americký šéf diplomacie Marco Rubio informoval o sankčním návrhu proti Rusku, za kterým v Senátu stojí vlivný republikánský senátor Lindsey Graham. Český ministr zahraničí Jan Lipavský nový plán označil za drtivý. „Pokud Putin dál odmítá mír, je čas na další tlak,“ uvedl.
Graham svůj návrh, který má americkém Senátu nadstranickou podporu, předpokládá dovozní sankce až 500 % na ty země, které nakupují ruské ropné a energetické produkty. Graham to označil za páku proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro případ, že by odmítal pokročit v cestě k míru na Ukrajině.
Jednoznačně podporuji návrh na drtivé sankce proti Rusku vlivného amerického senátora @LindseyGrahamSC. Pokud Putin dál odmítá mír, je čas na další tlak. https://t.co/XD93vNdx4D
„Nesmíme zavírat dveře před tou šancí, která tady je, ale na druhou stranu, když vidím, že zároveň přichází americký senátor Lindsey Graham s poměrně silným, nebo řekněme drtivým sankčním návrhem proti Rusku, tak to musíme také podporovat, aby Putin viděl, že to není jenom jeho volba, ale že nám opravdu na bezpečnosti záleží,“ prohlásil Lipavský podle ČTK.
Za důležité rovněž považuje, aby spojenci znovu označili Rusko za přímou hrozbu pro euroatlantický prostor. Spojenci podle Lipavského nečelí jen samotnému Rusku a jeho prezidentovi, ale rovněž nové ose zla, kterou vytváří společně se Severní Koreou a Íránem.
tisknout