Rusko může zneužít pandemie k testování naší obrany, varoval šéf NATO

Vydáno 01.04.2020
Státy NATO chtějí zrychlit a rozšířit pomoc mezi spojenci v boji proti šíření nového koronaviru. Jednat o tom budou ve čtvrtek ministři zahraničí. Spojenci ale podle šéfa NATO Jense Stoltenberga nesmí zapomenout, že dosavadní hrozby během koronavirové krize nezmizely.  

Šéf NATO Jens Stoltenberg | foto: NATO Photos

Podle Stoltenberga nesmí pandemie COVID-19 oslabit bezpečnostní schopnosti spojenců, protože existuje podezření, že by se Rusko mohlo pokusit využít dopady nemoci k testování obrany spojenců.

„Samozřejmě sledujeme významné vojenské aktivity poblíž hranic NATO včetně nového cvičení v západní vojenské oblasti Ruska. Viděli jsme významnou ruskou přítomnost v Severním moři,“ řekl Stoltenberg před čtvrteční schůzkou ministrů. Zmínil také šíření dezinformací o koronaviru.

Manévry ruských lodí v průlivu zalarmovaly britské námořnictvo

Například britské námořnictvo zaznamenalo neobvyklou aktivitu ruského námořnictva v Lamanšském průlivu a Severním moři. Předtím zase pohotovostní stíhačky několika zemí startovaly opakovaně k ruským dálkovým bombardérům a protiponorkovým letounům, které kroužily kolem Evropy. 

Aliance v reakci na šíření viru přijala řadu opatření. Stoltenberg připomněl, že spojenci zrušili a omezili některá vojenská cvičení a zavedli opatření k zabránění šíření nákazy mezi jednotkami v aliančních misích.

Například v Pobaltí nebo Afghánistánu, kde se objevilo několik případů nákazy. Operační připravenost to však nijak nenarušilo. „Pokračujeme ve střežení vzdušného prostoru a obraně našich hranic a pokračujeme v našich misích a operacích,“ konstatoval.

Pandemie COVID-19 bude podle něj hlavním tématem čtvrteční schůzky ministrů zahraničí třicítky. Poprvé v sedmdesátileté historii Aliance půjde o zcela virtuálního zasedání prostřednictvím zabezpečené videokonference.

Šéfové diplomacie mají diskutovat, jak efektivněji a rychleji využívat kapacity k vzájemné pomoci při řešení krize dále a rozšířit možnost působení Aliance. Především k přepravě nedostatkových ochranných prostředků či lékařského vybavení. Zatím k tomu využívají speciální koordinační centrum NATO pro pomoc při katastrofách (EADRCC).

Rychlejší pomoc i rozšíření mise v Iráku

Stoltenberg upozornil, že ve středu z Turecka takto odletělo vojenské letadlo s pomocí do Itálie a Španělska. Tam podobně zamířily v rámci krizové pomoci organizované prostřednictvím Aliance i respirátory z 3D tiskáren a ochranné obleky z Česka.

K letounům Ruslan máme přístup jen díky NATO, říká někdejší šéf letectva

Aliance pak také přímo ze svých rezerv poskytla například vojenské nemocniční stany pro rozšíření kapacit při testování v Lucembursku. Nemocnice s volnou kapacitou v Německu přijaly pacienty z Itálie a Francie, lékaři z Albánie a Polska pomáhají svým italským kolegům a Spojené státy do Itálie dodaly zdravotnické vybavení.

„Budeme zvažovat, jak využít vojenské schopnosti a struktury NATO ještě účinněji k posílení a urychlení snah k zabránění šíření COVID-19 na úrovni jednotlivých států. Protože jsme v této krizi společně,“ řekl Stoltenberg.

I přes tyto kroky je však podle něj nezbytné, aby si Aliance zachovala operační připravenost, aby se zdravotní krize nestala bezpečnostní krizí. „Ostatní hrozby a výzvy kvůli koronaviru nezmizí,“ dodal. Ministři se tak mají věnovat také posílení výcvikové mise v Iráku, roli NATO v boji proti mezinárodnímu terorismu a situaci v Afghánistánu.

inc natoaktual.cz