NATO bude koordinovat pomoc kvůli koronaviru, vojenské lety dostanou přednost

Vydáno 02.04.2020
Vrchní velitel sil NATO Tod Wolters bude koordinovat nezbytnou vojenskou pomoc v boji proti šíření nového koronaviru. Vojenské lety se zásilkami zdravotnického materiálu dostanou na evropském nebi přednost. Dohodli se na tom ministři zahraničí Severoatlantické aliance během společné čtvrteční videokonference.  

Alianční transportní letoun C-17 Globemaster | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

„NATO bylo vytvořeno pro řešení krizí. Takže můžeme pomoci a naše Aliance se ujme své role,“ uvedl po jednání šéf Aliance Jens Stoltenberg. Boj proti šíření nákazy COVID-19 byl ústředním tématem jednání ministrů třiceti členských států, které kvůli přísným opatřením poprvé proběhlo prostřednictvím videokonference.

Šéfové diplomacie uložili vrchnímu veliteli sil NATO, americkému generálovi Todu Woltersovi, aby koordinoval nezbytnou vojenskou podporu v boji proti koronaviru a aktivoval takzvané „rychlé letecké trasy“ napříč evropským vzdušným prostorem.

Letouny s volacími znaky NATO se zdravotnickým materiálem nebo ochranným vybavením tak budou mít na nebi přednost a využívat nejkratší možné trasy bez zbytečných administrativních úkonů. Umožňuje to nedávná dohoda NATO s řízením letového provozu Eurocontrol.

Spojenci využívají v době pandemie spolupráci především k letecké přepravě nedostatkových ochranných prostředků či lékařského vybavení. Jde o využití kapacit transportních strojů Ruslan nebo C-17. V rámci krizové pomoci organizované centrem NATO pro řešení krizí například minulý týden odletěla do Itálie a Španělska zásilka respirátorů z 3D tiskáren a ochranných obleků z Česka.

Podle Stoltenberga ministři nabídli další možnosti, kterými se jejich armády mohou podílet na spolupráci proti šíření koronaviru. Z větší části podle něj jde o přepravu lékařského vybavení či poskytnutí vojenského zdravotnického personálu. Vojáci se již nyní podílejí například na kontrolách hranic, dezinfekčních a dalších rizikových pracích či přepravě nemocných lidí a jejich nasazení hodlají spojenecké země ještě rozšířit.

„Díky možnosti využití aliančních programů SALIS, EADRCC a NSPA můžeme efektivně komunikovat naše potřeby, získávat tolik potřebný lékařský materiál a přepravovat jej tam, kde je nejvíce potřeba. Toto jsou skvělé příklady významu Aliance a její schopnosti reagovat na krizové situace,“ konstatoval po jednání český ministr Tomáš Petříček.

V polovině dubna se mají podobně „setkat“ ministři obrany zemí NATO, aby posoudili dosavadní kroky a rozhodli o dalších opatřeních, které by pomoc mohli urychlit a rozšířit.

Rusko může zneužít pandemie k testování naší obrany, varoval šéf NATO

Stoltenberg po jednání zdůraznil, že hlavním úkolem NATO ale zůstává ochrana téměř miliardy obyvatel členských zemí a operační schopnosti nesmí být a nebudou oslabeny. „Naším zásadním cílem je, aby se tato zdravotní krize nestala krizí bezpečnostní,“ zopakoval Stoltenberg.

Ministři se proto dohodli na posílení výcvikové mise v Iráku. Aliance má v Iráku asi 500 vojenských instruktorů. Počátkem ledna ale byla mise pozastavena kvůli obavám o jejich bezpečnost. Sousední Írán totiž v odvětě za americký úder, při kterém byl zabit íránský vojenský stratég Kásim Solejmání, ostřeloval přes hranice raketami některé spojenecké základny. Další raketové útoky se odehrály v uplynulých týdnech.

Aliance nově převezme některé úkoly od široké Globální koalice proti takzvanému Islámskému státu, která pod vedením Američanů dosud podstatnou část výcviku Iráčanů zajišťovala. Nově by tak měla mise NATO zahrnovat i výcvik poddůstojníků, techniků a federální policie.

inc natoaktual.cz