NATO spustí jaderné cvičení i přes Putinovy hrozby a zvýší obranu infrastruktury

Vydáno 11.10.2022
Severoatlantická aliance příští týden spustí své pravidelné cvičení sil jaderného odstrašení. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga by náhlé zrušení dlouho připravovaných manévrů vyslalo směrem k Rusku špatný signál. Spojenci rovněž posílí ochranu kritické infrastruktury a oznámí další dodávky pomoci Ukrajině.  

Šéf NATO Jens Stoltenberg | foto: NATO Photos

„Jde o rutinní cvičení, které se koná každý rok, aby naše odstrašování bylo bezpečné, účinné a efektivní,“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci před dvoudenní schůzkou ministrů obrany v Bruselu.

Na dotaz, zda by Aliance neměla kvůli hrozbám ruského prezidenta Vladimíra Putina raději cvičení zrušit, uvedl, že by to vyslalo směrem k Rusku špatný signál. Navíc bylo naplánováno dlouho dopředu a jeho cílem je prověřit odstrašující sílu Aliance.

„Jaderné hrozby prezidenta Putina jsou nebezpečné a nezodpovědné,“ prohlásil s tím, že Moskva dobře ví, že jadernou válku nelze nikdy vyhrát.

Do týdenního cvičení s názvem „Steadfast Noon“ se zapojí 14 členských států NATO. Nasazeny budou letouny schopné nést jaderné zbraně, ale také zpravodajské a výzvědné stroje a tankery pro doplňování paliva za letu. Týdenní cvičení má být prověrkou jednotek i vybavení.

Stoltenberg potvrdil, že NATO bedlivě sleduje možné pohyby ruských jaderných sil. „Nezaznamenali jsme žádné změny v ruské jaderné pozici, ale zůstáváme ostražití.“

Pomoc Ukrajině bude pokračovat

Schůzka ministrů obrany NATO začíná ve středu ráno. Stoltenberg poznamenal, že Aliance bude stát na straně Ukrajiny „tak dlouho, jak bude třeba“.

Připomněl, že NATO není stranou konfliktu, ale pomoc spojenců hraje klíčovou roli při v obraně Ukrajiny a snahách o osvobození okupovaného území tváří v tvář „strašlivým a nevybíravým útokům Ruska na civilisty a kritickou infrastrukturu“.

Pondělní ruské raketové útoky na ukrajinská města označil Stoltenberg znak slabosti a důsledek neschopnosti čelit ukrajinské protiofenzivě.

Kyjev v reakci požádal západní země o urychlení dodávek zbraní, zejména protivzdušné obrany. Podle Stoltenberga Ukrajina naléhavě potřebuje protivzdušné systémy, americké salvové raketomety či přesnou naváděnou munici. Šéf Aliance očekává, že členské země přislíbí nové dodávky zbraní a vojenského materiálu.

Ve středu se v centrále NATO sejde kontaktní skupina pro obranu Ukrajiny pod vedením USA. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov bude alianční ministry rovněž informovat o nejnovějším vývoji a o naléhavých potřebách Ukrajiny pro nadcházející zimní období.

Ministři se podle Stoltenberga budou zabývat možnostmi, jak jednat s výrobci zbraní o možném zvýšení produkce vojenské techniky a munice, aby mohly doplnit své sklady a zároveň jich posílat dostatečné množství na Ukrajinu.

Spojenci posilují ochranu infrastruktury

Šéfové obrany třicítky zemí a Finska se Švédskem mají rozhodnout o dalším posílení ochrany kritické infrastruktury v reakci na nedávnou sabotáž plynovodů Nord Stream.

Na jakýkoliv útok na taková zařízení členských zemí podle Stoltenberga spojenci rázně odpoví. „Jakýkoli úmyslný útok proti kritické infrastruktuře spojenců by se setkal s jednotnou a odhodlanou reakcí,“ prohlásil.

Stíhačky, lodě i domobrana. Norsko zvýšilo ochranu své ropné infrastruktury

Spojenci podle něj zvýšili ostražitost ve všech oblastech a zdvojnásobili přítomnost v Baltském a Severním moři, kde nyní hlídkuje na 30 bojových plavidel s podporou námořních hlídkových letounů a ponorek.

Vyšší bezpečnostní opatření platí také kolem klíčových zařízení. Například Norsko posílilo ochranu u zařízení na těžbu ropy a plynu.

„Máme před sebou náročnou zimu. Je proto ještě důležitější, aby Severní Amerika a Evropa nadále jednotně podporovaly Ukrajinu a bránily naše obyvatele,“ uzavřel Stoltenberg.

inc natoaktual.cz