NATO zdvojnásobilo síly na východním křídle. Bezletová zóna není možná

Vydáno 02.03.2022
Aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zdvojnásobila vojenskou přítomnost na svém východním křídle, tedy především v Pobaltí, Polsku a v Rumunsku. Dohromady je tam takřka 20 tisíc vojáků. Vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou spojenci nechystají. Případné sestřelování ruských letounů by Alianci vtáhlo do přímé války s Ruskem.  

Mapa posilování východního křídla NATO do 26. února 2022 | foto: natoaktual.cz

Nizozemští výsadkáři se urychleně přesunují do Rumunska, Francie posílá 500 vojáků do Estonska, v Litvě přistávají transportní letouny s norskými pásovými obrněnci.

„Neusilujeme o konflikt s Ruskem. Náš vzkaz prezidentu Putinovi zní: zastavte válku, stáhněte všechny své síly z Ukrajiny a v dobré víře se zapojte do diplomatického řešení,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg během úterní cesty Polska a Estonska.

Právě tam v posledních dnech dorazily další početné britské obrněné jednotky na odstrašení Ruska.

NATO za poslední týden prakticky zdvojnásobilo vojenskou přítomnost na svém východním křídle. V trojlístku pobaltských republik - Litvě, Lotyšsku a Estonsku, Polsku i Rumunsku. V každé z těchto zemí spojenci dosud v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014 udržovali vácenárodní prapor o síle zhruba 1 100 vojáků. Teď jsou počty dvojnásobné a další jednotky z evropských zemí i zpoza Atlantiku v pohotovosti nebo na cestě.

Další takový bojový prapor NATO se pak začíná formovat na Slovensku. Kromě Německa s protivzdušnými systémy Patriot se do něj chystá vyslat vojáky také Česko.

Samostatnou kapitolou je pak Polsko, kde USA bleskově navýšily počet vojáků ze 4 700 na bezmála 10 tisíc. Dalších 7 tisíc Američanů se přesouvá do Evropy.

Polovinu nových posil tvoří vojáci 1. obrněné brigády, 3. pěší divize z Fort Stewart v Georgii. Přes oceán cestují doslova „na lehko“. Pentagon pro ně vůbec poprvé aktivoval vybavení speciálních předsunutých skladů u německého Mannheimu, kde jsou připraveny tanky M1 Abrams, obrněnce M2 Bradley a další technika.

Německo nasadí v Pobaltí letouny Tornado a námořní hlídkový letoun pro průzkumné mise nad Baltem. V pondělí pak poskytlo dalších šest bojových plavidel, z toho čtyři pro hlídkování v Baltském moři.

Posily jsou signálem pro Rusko

Posílení obrany členských zemí na východě má sloužit jako jasné vyjádření toho, že pokud by se Rusko pokusilo tyto státy vojensky ohrožovat, půjde o napadení celé Aliance.

„Východní hranice území NATO rychle posilujeme, protože musíme být připraveni na všechno,“ konstatoval nizozemský premiér Mark Rutte. Do Rumunska nechala jeho vláda urychleně přesunout 125 výsadkářů, kteří původně mířili na cvičení do Německa.

Oči a uši nad Ukrajinou. Situaci sledují i legendární špionážní stroje U-2

„Toto je výjimečná situace. Po ruské invazi na Ukrajinu jsme byli jako členský stát NATO požádáni, abychom přesunuli naše výcvikové aktivity do Rumunska,“ vysvětlil velitel výsadkářů Laurens van Leussen. Účel je podle něj jasný: vyslat signál Rusku a uklidnit spojenecké Rumunsko. Brusel tam ze stejného důvodu přesouvá 300 belgických vojáků.

Podobně reagovala také Francie, která vyslala 500 vojáků s obrněnci do Rumunska a dalších zhruba 250 vojáků a čtyři stíhačky Mirage 2000 do Estonska. „NATO se rozhodlo posílit svou přítomnost a vyslat velmi jasný důkaz strategické solidarity,“ uvedl náčelník štábu francouzských ozbrojených sil Thierry Burkhard.

Nově také v Litvě přistávají transportní stroje, včetně ukrajinského letounu An-124 Ruslan. Přivážejí pásově obrněnce a 70 norských vojáků mechanizované čety. Posílí vícenárodní jednotku v Rukle.

Podle litevského ministra obrany Arvydase Anušauskase má posílení frontové bojové skupiny NATO v Litvě zvláštní význam, protože vojenská přítomnost spojenců v Litvě je hlavním odstrašujícím prostředkem.„Současná bezpečnostní situace vyžaduje dodatečnou reakci, takže nutně potřebujeme posily,“ řekl.

Do Estonska už také dorazily konvoje britské 3. obrněné divize s tanky Challenger a obrněnci Warrior. Britové svou přítomnost v zemi zdvojnásobili na 1 600 vojáků.

Sestřelování ruských letounů není možné

Britský premiér Boris Johnson v úterý přímo na místě uvedl, že pokud si ruský vládce Vladimir Putin myslí, že vojenskou invazí na Ukrajinu zatlačí NATO zpět, hluboce se mýlí. „Skončí to opevněným a posíleným NATO na jeho křídle,“ řekl.

Podle něj je zřejmé, že je prezident Vladimir Putin připravený využít na Ukrajině „barbarskou taktiku“ zaměřenou i proti nevinným civilistům. „Jsem absolutně přesvědčený, a to přesvědčení v průběhu tohoto hrůzného konfliktu roste, že Putin nakonec prohraje,“ prohlásil.

NATO formuje novou bojovou skupinu na Slovensku i se střelami Patriot

Otázku, zda by se NATO mělo zasadit o zřízení bezletové zóny nad Ukrajinou, ke které Západ vyzývají ukrajinští představitelé, Johnson označil za nemožnou.

„Musím to říci upřímně. Pokud mluvíme o bezletové zóně, tak jsem už i (ukrajinskému prezidentovi) Volodymyru Zelenskému několikrát zopakoval, že důsledkem by bohužel bylo, že by se Británie podílela na sestřelování ruských letadel a zapojila se do přímého boje s Ruskem - to udělat nemůžeme,“ řekl britský premiér.

Šéf Aliance Stoltenberg připomněl, že spojenci proto dál posílají Ukrajině protitankové zbraně, systémy protivzdušné obrany a munici. A stejně tak finanční a humanitární pomoc.

„Balíky sankcí a posílení východního křídla NATO je to, co dnes potřebujeme a na co se zaměřujeme,“ konstatoval polský premiér Mateusz Morawiecki.

Podle Johnsona je sice NATO obranná aliance, ale to neznamená, že spojenci nemohou svým přátelům (Ukrajině) pomoci. „Neznamená to, že nemají právo na sebeobranu a my jim v té sebeobraně můžeme pomoci a to je to, co děláme,“ dodal.

inc natoaktual.cz