„Výzva přijatá. Mise splněna. Vítězství v NATO Innovation Challenge je obrovským oceněním práce celého týmu LPP počínaje vývojáři, přes výrobu po strategicky rozvoj. Je potvrzením, že jsme schopni v krátkém čase vyvinout a operačně nasadit průlomové technologie, které mají potenciál přispět k obranyschopnosti celé Evropy,“ uvedla v reakci bezprostředně po vyhlášení výsledků Martina Tauberová z LPP.
Firma nedávno úspěšně dokončila testování první střely s plochou dráhou letu Narwhal, která je schopná zasáhnout cíl na více než 600 kilometrů. A zatímco konstruktéři pracují na vývoji dalších dvou těžších variant, NATO si vybralo firmu mezi nejlepší inovátory. Ti měli nabídnout řešení, jak na dálku nepříteli znemožnit operovat z jeho vlastních letišť na jeho území. Ne jen sporadickými údery, ale natrvalo.
Jde o situaci, kterou prakticky každý den zažívá Ukrajina v podobě ruských střel a klouzavých pum vypuštěných z letounů startujících z ruského území. Ukrajině se sice daří opakovaně některá taková letiště zasáhnout a vyřadit nebo poškodit pár letounů, ale nemá kapacity, jak z nich Rusku zamezit podnikat útoky trvale nebo alespoň dlouhodobě. Pumy a střely proto nadále dopadají na města hluboko v ukrajinském týlu.
Ta nejlepší řešení vybírali experti ve čtvrtek 3. září v polské Varšavě. Jde přitom o jednu z nejnáročnějších operačních výzev moderního válčení. NATO hledá bezpilotní stroje, autonomní nebo poloautonomní střely či vyčkávací munici schopnou udeřit na takové místo s maximálním možným efektem. Musí být odolné proti elektronickému rušení nepřítele, najít cíl i bez signálu GPS a vyřadit infrastrukturu letiště, tedy udeřit na několika místech současně.
🥇První česká střela s plochou dráhou letu #Narwhal je nejlepší inovací v rámci NATO.
Ohromný úspěch českého obranného průmyslu. Střela s plochou dráhou letu Narwhal české technologické skupiny LPP Holding získala první místo v prestižní inovační výzvě NATO.
Experti @NATO_ACT https://t.co/yn2t48BCl7
„Dnešní účast ve výzvě je pro nás pocta a potvrzení, že se už o nás a našich technologiích ví. NATO potřebuje ‚deep strike‘ schopnosti, které budou odolávat zarušení a zároveň budou na rozdíl od konvenčních raket nasaditelné ve větším počtu,“ uvedla Tauberová. Klíčové jsou podle ní tedy schopnost, odolnost a zároveň nákladová efektivita.
Češi vyvíjejí střelu s plochou dráhou letu. Narwhal zasáhne cíl na 680 kilometrů |
A přesně to nabízejí čeští vývojáři a konstruktéři z LPP Holding v podobě střel a bezpilotních strojů. V uplynulých týdnech firma dokončila testování první české střely s plochou dráhou letu Narwhal 140.
Při nutném a důkladném testování prototypů firma narazila na skutečné limity velikosti České republiky. Na českém území totiž prakticky neexistuje místo, kde by se stroje daly v ostrém provozu otestovat. „Tedy v plné rychlosti a už vůbec ne například s náložemi. Musíme testovat v širším regionu. Cestujeme kvůli tomu i do vzdálenějších destinací,“ konstatovala Tauberová.
Čtyřmetrová střela odpalovaná ze země s proudovým motorem vlastní výroby je schopná dopravit přes 100 kilogramů výbušniny na vzdálenost přes 600 kilometrů. Dosahuje přitom podzvukové rychlosti kolem 750 km/h a létá v nízké výšce. Firma už pracuje na vývoji dalších dvou těžších variant, které mají unést hlavici o váze až 200 kilogramů.
Střela využívá vizuální navigaci se sledováním terénu, což umožňuje zasáhnout cíle v oblastech hluboko na nepřátelském území s rušením signálu GPS, a je odolná proti elektronickému boji. „Bavíme se o střelách, které se dají nasadit v masovém měřítku a na delší vzdálenosti. Vyvinuli jsme je pro realitu moderního bojiště – kde rozhoduje rychlost, autonomie a schopnost fungovat i tam, kde není satelitní či radiový signál,“ podotkla Tauberová.
Na stejném principu nabízí firma bezpilotní „kamikaze“ letoun MTS, stovky kusů už firma dodala obráncům na Ukrajinu, a také kluzák pojmenovaný Nightray s prvky „stealth“ technologie pro ničení důležitých cílů. K letu na cíl využívá stejný systém vizuální navigace odolné proti rušení a je konstruován tak, aby byl obtížně detekovatelný.
Technologickou soutěž firma nevyhrála pouze se střelou Narwhal, ale s celým svým konceptem autonomních bezpilotních platforem. Nákladově efektivní dálkové úderné drony MTS-40C nasazené proti vojenským základnám v týlu nepřítele nejprve zahltí jeho protivzdušnou obranu a zamezí mu nebo významně omezí možnost provést útok.
V druhé následující vlně pak mohou být nasazeny útočné síly v podobě střel Narwhal proti strategickým cílům s potenciálem zničit bojové letouny, muniční sklady či další části infrastruktury letiště a tak významně omezit další útočné operace nepřítele..
„Jinými slovy není to o jedné platformě ale komplexní schopnosti překonat protivzdušnou obranu nepřítele jejím zahlcením proti elektronickému boji odolnými a zároveň dostupnými systémy, které dosud vzácné a finančně nákladné schopnosti hloubkových úderů dodávají masový rozměr,“ podotkla Tauberová.
Výroba nemusí začít v Česku
Podle NATO musely být systémy přihlášené do soutěže schopné významně narušit, či dokonce znemožnit schopnost nepřítele provádět letecké útoky z letišť proti státům Aliance. Mají být nové, cenově dostupné a přitom operativně odolné.
Musí být nasaditelné kdykoliv, ve dne i v noci, za jakýchkoliv povětrnostních podmínek a musí být schopné fungovat také bez nepřetržitého lidského dohledu.
Technologie by navíc měly být již od samého počátku navrženy tak, aby byly interoperabilní, a jejich použití by mělo vyžadovat pouze omezené zaškolení. Rovněž musí výrobci prokázat „věrohodnou“ cestu k rychlému nasazení, která by neměla trvat déle než 12 měsíců.
Finalisté představovali své systémy porotě složené z odborníků a provozních uživatelů ze zemí NATO a z Ukrajiny. Vítězný tým získává finanční podporu až 250 000 eur, tedy v přepočtu něco přes 6 milionů korun.
O všechny své produkty přitom už nyní LPP eviduje velký zájem, jak se potvrdilo během letošních veletrhů a výstav obranných technologií. „Myslím, že se posouváme správným směrem,“ uvedla Tauberová.
Poslední šance vyzbrojit Evropu před válkou, zní z pařížského Eurosatory |
Firma je podle ní připravena v relativně krátké době spustit masovou výrobu. Ať už střel nebo bezpilotních strojů. Otázkou ovšem zůstává, zda to bude v Česku, nebo v zahraničí.
Společnost už má několik partnerů v jiných zemích, kde by v případě zájmu a zakázek pro tamní ozbrojené síly mohla výrobu spustit. „Jsme připraveni v zahraničí investovat. Nejsme startup, který potřebuje investory. Máme vyvinutou technologii, know-how a jsme připraveni do kooperativních partnerství vstupovat,“ nastínila Tauberová.
Česká republika, potažmo Československo, přitom nikdy v historii vlastní střely s plochou dráhou letu ve výzbroji neměla. Podle Tauberové je ale ze strany českého státu podpora zatím bohužel omezená. Jde přitom o průlomové inovativní technologie, které zapadají do hospodářské i inovační strategie ČR. „Navíc Česko mohou dostat na evropskou špičku. Přitom je to pro dobro naší obranyschopnosti. Jen to, co si doma vyrobíme, budeme v případě krize skutečně mít,“ konstatovala.
Mezi současné nejznámější střely s plochou dráhou letu patří německé střely Taurus (odpalované ze vzduchu) s dosahem od 350 až po 500 kilometrů, americké AGM-158 JASSM (rovněž vzduch-země) s dosahem 350 až 1 000 kilometrů nebo britsko-francouzské střely Storm Shadow/SCALP s dosahem až 400 kilometrů. Z vyšší kategorie je třeba zmínit americké střely BGM-109 Tomahawk s dosahem 1 200 až 2 500 kilometrů (podle varianty).
tisknout 
