V druhém díle se dozvíte, jakým potížím spojenci čelili hned po vzniku Aliance, komu se nelíbil vliv USA v Evropě, proč se hlavní sídlo NATO muselo narychlo stěhovat z Paříže do Bruselu a kdy poprvé musel být aktivován princip, že „útok na jednoho člena NATO je považován za útok na všechny“.

A také jakými dvěma hlavními principy se NATO řídilo až do konce takzvané studené války se Sovětským svazem.

Epizoda také objasňuje, proč s pádem svého úhlavního nepřítele Aliance nebyla rozpuštěna a naopak se rozhodla přijmout za své členy i dřívější protivníky včetně České republiky. Ostatně rozšiřování o nové a nové členy od té doby neustále pokračuje.

Když zmizel původní smysl existence, spojenci hledali směr, kterým se vydat. A 90. léta minulého století jsou pak v tomto ohledu v historii Aliance naprosto zlomová. A nejen kvůli tomu, že se v té době spojenci také vůbec poprvé vojensky zapojili do řešení krizí a konfliktů.

Historické souvislosti k tomu, jak se Aliance utvářela a kdo byl její úhlavní nepřítel na desítky let, v doprovodném podcastu podrobně rozebírá historik Petr Luňák z odboru veřejné diplomacie NATO, který působil také v Moskvě a na vztahy Ruska a Západu se dlouhodobě specializuje. Provází moderátorka Alžběta Kvitová.