Zaměřte se na technologie, odolnost i změnu klimatu, radí mladí lídři

Vydáno 08.02.2021
Změny klimatu jako bezpečnostní výzva, využití nejmodernějších technologií nebo odolnost společnosti a udržení demokratických principů. To jsou některé z klíčových oblastí, na které skupina mladých expertů z celého světa včetně Česka doporučuje Severoatlantické alianci upřít pozornost v nejbližších letech.  

Šéf NATO Jens Stoltenberg ve videokonferenci s mladými lídry | foto: NATO Photos

Skupinu čtrnácti mladých lídrů, takzvaných „Young Leaders“, představila Aliance loni na podzim jako součást iniciativy NATO do roku 2030, která má zajistit připravenost spojenců čelit budoucím výzvám i z pohledu mladé nastupující generace.

Teď poprvé v rámci společné videokonference představili některá svá doporučení v rámci společné videokonference „New Ideas for NATO 2030“, kterou Aliance uspořádala s institutem Chatham House. Místo předních evropských a severoamerických politiků či vojenských velitelů na ní vystoupili mladí experti a studenti.

Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga je řada nápadů a rad k budoucnosti NATO odvážných a ambiciozních. „Společně můžeme posílit NATO, abychom udrželi naše národy v bezpečí na obou stranách Atlantiku,“ řekl.

Podle něj je současný svět komplikovaný, zmítaný pandemií – virovou i dezinformační, a hranice mezi válkou a mírem je často jen stěží rozeznatelná. Připomněl důležitost ochrany demokratických hodnot, jež se snadno mohou ocitnout v ohrožení, „jako to před měsícem ukázal útok na americký Kongres“.

NATO se musí změnit, nejde jen o hrozbu z Ruska, tvrdí rada moudrých

Upozornil na důležitost takzvané nevojenské bezpečnosti, tedy odolnosti vůči ekonomickým i přírodním hrozbám. „Nikdy bychom neměli upřednostňovat krátkodobý zisk před našimi dlouhodobými bezpečnostními zájmy,“ dodal s tím, že mezi bezpečností hrozby je proto nutné zařadit také globální změnu klimatu. 

Mladí lídři do 35 let mají podle něj zafungovat jako zdroj nových témat, nápadů a řešení pro nadcházející summit NATO v Bruselu a místo zpracování všeobjímající strategie se zaměřují na oblasti, které budou pro budoucnost Aliance klíčové.

Například Tania Latici z Belgie Stoltenbergovi doporučila hledat nové cesty, jak posílit stabilitu a nevojenskou bezpečnost členských zemí a navrhla způsoby, jak odolnost zemí měřit a jak posílit spolupráci mezi civilním a vojenským sektorem i členskými zeměmi navzájem.

Jako příspěvek k bezpečnosti Aliance by se podle ní neměly počítat jen výdaje na zbrojení, ale také výdaje na boj se změnou klimatu, posilování ekonomické stability nebo boj s hybridními hrozbami – tedy všechno, co může přispět k bezpečnosti spojenců. NATO by se podle této vize mělo stát nejen místem koordinace obrany, ale také dalších geopolitických a ekonomických kroků.

Na tyto myšlenky navazuje Katarina Kertysová, původem ze Slovenska, která se zaměřuje přímo na klimatickou změnu. Alianci vybídla, aby k této problematice přistupovala proaktivně, stala se důležitým hráčem v diskusi o ní, jasně deklarovala klimatickou krizi jako hrozbu, zkoumala, jak klima ohrožuje bezpečnost a podílela se na jejím řešení.

Digitalizace a umělá inteligence v rozhodování

K aktivnímu přístupu Alianci vyzval také Ulrik Trolle Smed z Dánska, tentokrát však k posílení demokratických hodnot v rámci členských zemí, aby NATO zůstalo důvěryhodnou institucí a stalo se skutečným majákem demokracie. Podle Cori Fleser ze Spojených států by pak NATO mělo upevnit svou spolupráci s Evropskou unií a vyslat k EU svého stálého zástupce. Díky tomu by mohla snáze dosahovat výše zmíněných cílů. Bližší spolupráce by měla být navázána také se spřátelenými státy v indopacifické oblasti.

Českým zástupcem mezi mladými lídry je Jan Lukačevič. Ten přikládá zásadní důležitost vývoji a aplikaci nových technologií. Severoatlantické alianci doporučil, aby digitalizovala své procesy a tím je zrychlila. Digitalizace by navíc podle Lukačeviče mohla posloužit také k zapojení umělé inteligence do společného rozhodování. 

Navrhl rovněž vytvoření nové alianční struktury, která by se o technologický pokrok starala. NATO by se podle něj mělo také stát organizací či institucí, která ve světě technologií bude stanovovat standardy jejich etického využití.

Vysoké školy nabídly inovativní přístupy

Další část virtuálního setkání pak byla věnována aliančnímu hackathonu, do nějž se zapojilo deset vysokých škol ze zemí NATO, včetně Univerzity Karlovy.

Skupiny studentů měly v rámci něj během čtyř dní vymyslet, jak inovovat přístupy Aliance k různým současným a budoucím výzvám. Jejich práce pak porota hodnotila z hlediska týmové spolupráce, kreativity, možnosti implementace a kvality samotné závěrečné prezentace.

Porotu nejvíce oslovil projekt berlínské Freie Universität, který získal 18,5 z 20 možných bodů a zaměřoval se na lepší propojení soukromého, akademického a bezpečnostního sektoru s cílem podpořit technologické inovace.

Tento projekt se stal také celkovým vítězem klání. S 16,5 body pak mezi ty úspěšnější patřily projekty kanadské Univerzity Simona Frasera, který nabízel využití moderních technologií ke zvládání následků klimatické změny a projekt studentů Harvardovy univerzity, který představil plán zapojení jednotlivých měst a jejich zkušeností do řešení problémů na úrovni celé Aliance.

Karlova univerzita se svým projektem aliančních startupů skončila po hlasování poroty se 14,5 body přibližně uprostřed pomyslné tabulky, ale díky následnému hlasování diváků se nakonec dostala na přední pozice.

Lukáš Skládal natoaktual.cz