natoaktual.cz

SPECIÁL: Víme, co máme

Pilotní série projektu na podporu
domácího obranného průmyslu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Afghánistán, Irák, Mali a Pobaltí. Vláda schválila zahraniční mise

    5. května 2020  6:07
    Vláda v pondělí schválila návrh zahraničních misí českých vojáků pro další dva roky a výhledem na rok 2023. Armáda počítá stejně jako dosud s nasazením v Afghánistánu, Iráku, Mali a v Pobaltí. Vojáků ale vyšle do zahraničí o něco méně.  
    Čeští vojáci v afghánském Bagrámu | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

    V následujících dvou letech by čeští vojáci měli působit ve stejných zemích jako dosud. „Dojde ale k částečnému snížení celkových počtů. Cílem zahraničních misí je stabilizace neklidných oblastí, naši vojáci tam svou účastí přispívají k ochraně České republiky před terorismem a nelegální migrací,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

    Česko podle něj svým zapojením dlouhodobě potvrzuje pověst spolehlivého partnera v rámci NATO, EU i OSN. Jak dodal, navrhované nasazení nijak nesníží ani neomezí schopnost armády přispět k řešení případných krizových situací na českém území.

    Zahraniční mise

    • Afghánistán (Resolute Support)
      205 osob (nyní 390)
    • Irák (Globální koalice proti Daesh a výcviková mise NATO)
      80 osob (nyní 110)
    • Pobaltí (eFP)
      290 osob (nyní 290)
    • Pobaltí (Air Policing v roce 2022)
      do 95 osob + 5 letounů Gripen
    • Mali (výcviková mise EU a mise OSN MINUSMA)
      135 osob (nyní 150)
    • Sinaj (operace MFO)
      20 osob s letounem CASA (nyní 25)

    Prodloužit by se podle návrhu mělo působení v již probíhajících operacích. V Afghánistánu, Iráku, Mali a Pobaltí by tak v roce 2021 mělo dohromady působit až 851 vojáků a v roce 2022 až 946. Je to tedy méně než aktuální mandát, který letos umožňuje vyslání až 1096 vojáků. Materiál musí schválit poslanci a senátoři.

    Z operací vedených NATO zůstává podle ministerstva obrany kromě Afghánistánu a Iráku prioritou předsunutá vojenská přítomnost v Pobaltí. Právě do Pobaltí chce ministerstvo nad rámec mise v roce 2022 již počtvrté vyslat letouny Gripen, které by měly šest měsíců střežit vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska.

    Z misí pod hlavičkou EU a OSN bude česká armáda nadále působit především v africkém Mali. Pokračovat by mělo také nasazení transportního letounu CASA v operaci MFO na Sinaji.

    Vládní materiál o působení českých vojáků v zahraničí zohledňuje také aktuální pandemii covid-19, která podle obrany může vést v některých oblastech ke zhoršení bezpečnostní situace.

    Pokračovat má také nasazení malého počtu českých vojáků v misích v Kosovu, Bosně a Hercegovině, na Golanech a v námořní operaci EUNAVFOR MED ve Středozemním moři. Zastupitelský úřad v Kábulu bude nadále chránit jednotka Vojenské policie v počtu do 20 osob.

    Na vyžádání NATO bude stejně jako dosud připraven k maximálně půlročnímu vyslání do některé z operací takzvaný Nasaditelný spojovací modul DCM (až 56 vojáků). Jednotka v operacích zajišťuje spojení a komunikaci mezi nasazenými jednotkami a aliančním velením.

    Plánované finanční náklady na zahraniční nasazení jsou nižší, než byly v předchozích letech. Předpokládaná maximální částka činí 1,73 miliardy korun v příštím roce a 1,8 miliardy v roce 2022 (na roky 2019 a 2020 bylo plánováno 2,4 a 2,34 miliardy korun).

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu