12. dubna 1993 NATO vyhlásilo kontrolu nad „bezletovým“ pásmem nad Bosnou a Hercegovinou pod názvem Deny Flight.

Zdroj: natoaktual.cz

13. dubna 1970 došlo ke katastrofě 200 000 mil daleko od Země, když na palubě vesmírné mise Apollo 13 vybuchla kyslíková nádrž. Původní cíl mise – třetí přistání lidské posádky na Měsíci, byl přerušen a změnil se na samotný boj posádky o přežití a návrat na Zem. Posádka ve složení James A. Lovell, John L. Swigert a Fred W. Haise se úspěšně dokázala vrátit a tento neuvěřitelný příběh věrně dokumentuje dnes již kultovní film Apollo 13.

Zdroj: history.com

14. dubna 1999 NATO zahájilo humanitární akci jednotek AFOR na pomoc uprchlíkům z Kosova.

Zdroj: natoaktual.cz

15. dubna 1912 se přibližně dvě a půl hodiny po nárazu do ledovce potopil v severním Atlantiku britský parník Titanic. Toho času největší zaoceánská loď, která byla díky svému systému vodotěsných komor považována za nepotopitelnou, vezla na svojí první plavbě přibližně 2 200 lidí včetně posádky. Neštěstí přežilo pouze 700 lidí. Tato katastrofa měla však i pozitivní dopady na bezpečnost podobných plaveb a spustila vlnu bezpečnostních opatření, která měla podobným neštěstím do budoucna předcházet.

Zdroj: history.com

16. dubna 1999 byla spuštěna operace Allied Harbour, jenž byla první humanitární operací Severoatlantické aliance. Jejím cílem bylo pomoci při zajištění základních potřeb obrovského množství uprchlíků, kteří ze dne na den uprchli z Kosova do Albánie. I když jsou tyto operace obvykle výlučně prováděny humanitárními organizacemi, NATO bylo koncem března 1999 jedinou institucí, která mohla okamžitě pomoci stovkám tisíc uprchlíků. Tím, že NATO poskytlo v Albánii pomoc zdravotnickou, technickou, přepravní a bezpečnostní, zabránilo destabilizaci oblasti.

Zdroj: natoaktual.cz

17. dubna 1961 se 1 400 exilových Kubánců podporovaných americkou vládou vylodilo v Zátoce sviní s cílem svrhnout vládu Fidela Castra a nastolit novou pro-americky orientovanou vládu. Plán počítal s tím, že invazní jednotky budou podporovány domácím obyvatelstvem a částí kubánské armády. Pokus však skončil neúspěchem a velká část invazních jednotek padla do zajetí, ze kterého se první bojovníci dostali až po ukončení kubánské raketové krize v roce 1962.

Zdroj: JFK Library

18. dubna 1942 se odehrál překvapivý americký nálet na Tokio. Takzvaný Doolitlův nálet byl první odvetou za japonský útok na základnu v Pearl Harbor, kterou nařídil přímo prezident F.D. Roosevelt. Skupina 16 bombardérů B-25 Mitchell vedená plukovníkem Jamesem Doolitlem měla za úkol vzlétnout z paluby letadlové lodi USS Hornet a bombardovat Tokio a další cíle na japonské pevnině. Jelikož přistání zpátky na letadlové lodi nebylo možné a rovněž nebylo možné doletět na žádnou z amerických základen, bombardéry pokračovaly nad čínské území, kde posádky nouzově přistály nebo z letadel vyskočily. Tři účastníci náletu zahynuli a osm jich padlo do japonského zajetí, kde byli mučeni. Nálet však znamenal významnou vzpruhu americkému vojenskému snažení.

Zdroj: Britannica