12. července 1940 vznikla 310. československá stíhací peruť RAF. Její zapojení do bitvy o Británii ji přineslo přívlastek naší nejúspěšnější stíhací jednotky. Kromě denních akcí byla zapojena i do nočních operací, později do nich britské velení začalo nasazovat specializované jednotky na noční nálety. Letka byla nasazena například v operaci Overlord v červnu 1944.

Zdroj: iDNES.cz

13. července 1943 byla vypálená obec Český Malín na Ukrajině. Ráno ji obsadily německé oddíly a se záminkou kontroly dokladů postupně zabily jednotlivé skupiny obyvatel. Zavražděno bylo celkem 374 Čechů a 26 Poláků.

Zdroj: Paměť národa

14. července 1798 byla dobyta francouzská Bastila. Událost se považuje za oficiální začátek Velké francouzské revoluce. Bastila byla v minulosti využívaná jako věznice a stala se symbolem nebývalého despotismu. Francouzi tento den dodnes slaví jako státní svátek.

Zdroj: History.com

15. července 1994 byl schválen dodatek amerických zahraničních operacích. Senát Kongresu USA tak souhlasil s vojenskou spoluprací s Polskem, Maďarskem a Českou republikou v rámci jejich sbližování s NATO.

Zdroj: natoaktual.cz

16. července 2003 souhlasila Severoatlantická rada s rozšířením spolupráce v operaci Concordia. Šlo o první misi Evropské unie, do niž prostředky poskytlo NATO. Stalo se tak na základě dohod, na jejichž základě může Severoatlantická aliance poskytovat podporu i misím, do kterých není zapojena přímo vojensky.

Zdroj: NATO

17. července 1998 byl přijat tzv. Římsky statut. Na jeho základě vznikl v roce 2002 Mezinárodní trestní soud se sídlem v Haagu. Ten ovšem nenahrazuje národní soudy, je oprávněn zasahovat jenom v případech, kdy stát není schopen, nebo neprojeví zájem o adekvátní reakci.

Zdroj: ICC-CPI

18. července 1955 se poprvé sešla „Konference poslanců se zemí NATO“. Byl to základ vzniku dnešní podoby Parlamentního shromáždění NATO. To poskytuje platformu pro spojení mezi NATO a národními parlamenty, usnadňuje parlamentní povědomí, či porozumění klíčovým otázkám.

Zdroj: NATO-PA