Plnění vojenských úkolů v místech tisíce kilometrů vzdálených od domácích základen je dnes už mnohdy podmínkou pro efektivní zajištění obrany a bezpečnosti. Operace v dalekých zemích ostatně nejsou cizí ani českým vojákům, kteří v posledních dekádách působili v Evropě, Asii i Africe.
Klíčovým předpokladem operací na velké vzdálenosti je schopnost se na požadované místo dostat, ať už je úkolem průzkum, doprava nákladu, nebo bojové mise. Nejrychlejší formou dopravy je létání, a tak dnes porovnáme, jaké stroje ve výzbroji sil aliančních zemí dokážou doletět nejdále. Výsledky vás možná překvapí.
Co hodnotíme
Za hlavní kritérium považujeme tzv. ferry range (viz rámeček s terminologií), tedy dolet letadla „na jednu nádrž“, bez doplňování paliva za letu.
TerminologieFerry range (přepravní, technický dolet) je největší vzdálenost, kterou je letadlo schopné jednosměrně doletět s maximálně naplněnými palivovými nádržemi a zároveň s minimem nákladu (pasažéři, výzbroje, cargo). Toto kritérium posuzujeme v naší TOP5. Combat range (bojový dolet) je maximální dolet se započítáním maximální zátěže (př. pasažéři, výzbroj). Combat radius (akční rádius, taktický dolet) je vzdálenost, ve které je letadlo schopné provést misi. Čili jde o vzdálenost, kterou letadlo uletí ze základny na místo operace, kde vykoná úkol, a vrátí se zpět na základnu. |
Vycházíme z údajů výrobce či provozovatele a předpokládáme, že let není limitován možnostmi posádky nebo omezen technickou závadou.
5. místo 13 - 15 000 km
Poslední místo rozdělíme mezi tři typy letadel. Čistě vojenským letadlem na posledním místě naší TOP5 je americký obří transportní letoun C-5 Super Galaxy s doletem 13 000 km. Pokud bychom tohoto drobečka plně naložili (maximální váha nákladu je neuvěřitelných 127 tun), dolet se sníží zhruba na třetinu na 4 260 km.
Kdybychom brali v úvahu i civilní letadla, která nicméně NATO využívá pro své potřeby v rámci programu SALIS, pak bychom na páté místo museli zařadit nejčastěji využívaný Antonov An-124, jehož dolet je 14 000 km. Vejde se do něj ještě více nákladu než do C-5 (až 150 tun), což sníží dolet na 3 700 km. Letadla v aliančním programu SALIS může využít a využívá i Česká republika.
Stejně tak bude moci Česká republika využívat i víceúčelový létající tanker Airbus A330 MRTT, jejichž flotilu osmi kusů nyní šest zemí NATO včetně ČR pořizuje. Jde o vojenskou přestavbu civilního airbusu A330-200, která má dolet 14 800 km.
4. místo 16 200 km
Legendou v provádění vojenských zásahů na velké vzdálenosti je americký bombardér B-52 Stratofortress, který dokáže na jeden zátah uletět 16 200 km. Může tedy doletět například z Dallasu do Prahy - a zpět! Bojový dolet klesne na 14 000 km a akční rádius má B-52 dokonce „jen“ něco přes 7 000 km (což je mimochodem stejně jako má ruský Tu-160). To Američané využili například v operaci Iraqi Freedom v 90. letech, kdy byly útoky na Irák prováděny ze základny na atolu Diego Garcia v Indickém oceánu.
3. místo 17 700 km
Třetí místo patří letounu, který obvykle svým kolegům umožňuje prodloužit jejich dolet, a sice strategický tankovací letoun KC-135 Stratotanker, v podstatě létající benzínka. Ve verzi s úspornějšími motory CFM56 má dolet až 17 700 km. Když jej plně naložíme (paliva pro přetankování pojme přes 90 tun), klesl by dolet na dva tisíce kilometrů. Letoun dokáže vozit i náklad nebo cestující.
2. místo 18 500 km
Na druhé příčce letounů s nejdelším doletem se nepřekvapivě umístila další létající benzínka. Atypický „třímotorák“ KC-10 Extender z počátku 80. let má dolet až 18 500 km. Zajímavostí téhle benzínky je, že i ona sama může být doplňována palivem za letu, ať už jinou KC-10 nebo KC135, a pak může letět ještě dále.
1. místo 22 700 km
Bezpilotní letoun s jedním tryskovým motorem a rozpětím křídel 35 metrů (čili jako Boeing 737), který svým doletem 22 700 km výrazně předstihuje své soupeře, se jmenuje RQ-4 Global Hawk. Bezpilotním letounům zdá se patří budoucnost.
I když výrobce Northrop Grumman uvádí dolet až 25 480 km, operátoři - mezi nimiž je NATO nebo US Air Force - uvádějí 22 700 km, což i tak bohatě stačí na vítězství v naší TOP5 letadel s nejdelším doletem používaných zeměmi NATO.
Global Hawk doletí tak daleko, že na naší zeměkouli s obvodem 40 tisíc km nejsou dvě natolik vzdálená místa, aby mezi nimi Global Hawk nezvládl přeletět. Tato vytrvalost se v praktické rovině hodí pro taktický dolet - Global Hawk tak může letět na jeden zátah z Prahy na Havaj - a ještě zpět.
„Co mají drony Global Hawk za úkol? Důmyslné propojení pozemních senzorů, radarů, satelitů, letounů včasné výstrahy AWACS a právě nových nejvýkonnějších bezpilotních strojů Globak Hawk a má svést nitky zpravodajských, průzkumných i výzvědných informací a poskládat z nich mozaiku digitálního bojiště.“
natoaktual.cz, 28. července 2020
Pro srovnání ještě cena útěchy
Zmínku si v našem žebříčku zaslouží ještě několik známých letadel, jejichž dolet je stále úctyhodný, i když se do TOP5 nepropracovaly či nejde o vojenská letadla.
Další známý americký nákladní letoun C-17 Globemaster má dolet 8 000 km, čili o pět tisíc méně než jeho větší bratr C-5. V rámci mezinárodní iniciativy SAC nakoupilo letadla C-17 společně několik zemí NATO, jehož členové je tak mohou využít pro své potřeby, i když nejsou součástí jejich národních letectev.
natoaktual.czDalší TOP5 žebříčky: |
Dolet největšího nákladního letadla An-225 Mrija je také důstojných 15 400 km, který s maximálním nákladem 200 tun (!) klesne na stále dobrých čtyři tisíce kilometrů. I ten občas alianční země využívají v rámci programu SALIS, je to ovšem mnohem méně často a stejně by Antonovům zůstalo v naší TOP5 "až“ páté místo.
Podíváme-li se ještě na ruské vojenské stroje, tak u již zmíněného strategického bombardéru Tu-160 se uvádí bojový dolet 12 000 a přepravní dolet až 14 000 km.
Vládní letadla
K zajímavým kouskům amerického letectva patří i prezidentský speciál označovaný při přepravě prezidenta jako Air Force One, což je modifikovaný Boeing 747 s označením VC-25. Jeho dolet se uvádí na 12 600 km, což je méně než jeho civilní sourozenci (u 747-400 je to cca 14 000 km, u 747-8 ve verzi business jet dokonce podle výrobce až 16 400 km).
Svého zástupce zde má i evropský výrobce letadel. Civilním letadlem s nejdelším doletem, jež aktuálně využívají aerolinky pro přepravu cestujících, je Airbus A350 XWB Ultra Long Range, který je během 19 až 20 hodin schopen uletět až 18 000 km.
Airbus A350 ve verzi Corporate Jet má nově ve flotile pro přepravu vládních představitelů i německá Luftwaffe. Pro ACJ350 XWB uvádí výrobce při obsazení 25 pasažéry neuvěřitelných 20 557 km. Zůstává otázkou, v jaké konkrétní výbavě Lufthansa letadla nakonec pořídila, ale po instalaci všech bezpečnostních prvků vládní letky bude dolet pravděpodobně nižší. Podle loňského testovacího letu víme, že s tímto letadlem piloti Luftwaffe uletěli nonstop vzdálenost mezi Kolínem nad Rýnem a australskou Canberrou, čili 17 000 km. Pokud bychom do naší TOP5 zahrnuli i primárně civilní letadla využívaná vojenskými letectvy, pak by se Luftwaffe s A350 objevila na druhém místě hned za Global Hawkem.
K letadlům s nejdelším doletem v rámci českého vojenského letectva patří vládní Challenger CL-601 (6 200 km) a Airbus A-319CJ (11 670 km).