Přímé vojenské zapojení Běloruska do války by pro Ukrajinu představovalo závažné potíže na severní hranici. Ukrajinští zpravodajci přitom už delší dobu hlásí zvýšenou vojenskou aktivitu v Bělorusku a v jeho pohraničních oblastech, kde narychlo vznikají nové cesty a dělostřelecké pozice. Kyjev má proto oprávněné obavy, že by se Kreml mohl pokusit Bělorusko do války zatáhnout.
„Tato hrozba přichází v klíčové době pro konflikt, který probíhá stovky kilometrů daleko v Doněcké oblasti, a Ukrajina si jen stěží může dovolit odklonit vojáky a zdroje z tohoto sektoru fronty,“ konstatoval analytik Luke Coffey z amerického Hudson Institute.
Krutý měsíc pro ruské invazní síly. Ztrácely 234 vojáků na kilometr |
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko je podle něj nepochybně pod obrovským tlakem Moskvy, aby se do ruské války více zapojil. A jeho politické přežití v konečném důsledku závisí na Kremlu a jeho vládci Vladimiru Putinovi.
Takovým krokem by ovšem zřejmě pro sebe rozpoutal válku i na domácí frontě. Nejen ze strany svých odpůrců, ale i řady dosavadních vlivných přívrženců, kteří si nepřejí, aby běloruští vojáci na Ukrajině bojovali.
„Jakýkoli pokus o zapojení se do invaze na Ukrajinu by mohl potenciálně destabilizovat politickou situaci v Bělorusku a ohrozit přežití Lukašenkova režimu. To si dobře uvědomují jak v Moskvě, tak v Minsku,“ podotýká běloruská analytička a novinářka Hanna Liubakova pro prestižní Atlantic Council.
Tři scénáře běloruského zapojení
Podle Coffeyho existují v zásadě tři možné scénáře, podle kterých by Bělorusko mohlo do války vstoupit a Rusku pomoci.
Tím prvním je mobilizace. Lukašenkovo úterní prohlášení o „zahájení přípravy na možné bojové operace“ s tím přímo koresponduje. V tomto scénáři by totiž Bělorusko buď mobilizovalo a připravilo se na konflikt s Ukrajinou, nebo by vydalo veřejné prohlášení, které by naznačovala, že tak činí. Obojí by mohlo vést k přesunu velkého množství jeho sil k hranici, aniž by ji běloruské jednotky skutečně překročily. I když takový krok nemusí předcházet invazi, Kyjev by ho musel brát velmi vážně.
Druhým scénářem by mohl být reálný útok na Kyjev. Bělorusko by jen s obtížemi dokázalo to, co se ruským invazním vojskům nepodařilo v roce 2022. „Přímý a odvážný úder na hlavní město by však mohl otřást ukrajinskou morálkou, když se již projevuje únava z války,“ konstatoval Coffey.
Připomněl, že ukrajinští obránci se na takovou možnost připravují několik let a na severních předměstích Kyjeva jsou nově vybudovaná opevnění.
„Vznik nové vojenské infrastruktury, včetně cvičišť a logistických tras poblíž ukrajinských hranic, má za cíl vytvořit podmínky pro potenciální budoucí útočné operace. Bělorusko nabízí nejkratší invazní cestu do Kyjeva, což je skutečnost, která formovala počáteční fázi ruské invaze v roce 2022,“ upozornila Liubakova.
Rusové znovu ztrácejí okupovaná území a snaží se ušetřit své operátory dronů |
Reálná invaze by ovšem byla pro běloruské síly pravděpodobně naprosto smrtící. Vojska nemají žádné reálné bojové zkušenosti a protože Rusko už zabavilo značnou část jejich vybavení, jsou pravděpodobně špatně vyzbrojená a v nízké úrovni pohotovosti.
Třetí scénář počítá s tím, že by Bělorusko mohlo zcela ignorovat oblast Kyjeva a místo toho provádět nálety hluboko nad západní Ukrajinou a zaměřit se na klíčové dopravní a logistické uzly jako Luck, Rivne nebo Lvov. Tím by mohly být narušeny dodávky západní vojenské pomoci.
V tomto scénáři by Bělorusko nemuselo okupovat ani centimetr ukrajinského území a místo toho přetrhávat pro Ukrajinu životně důležité dálniční a železniční trasy nebo se zaměřit na klíčové tranzitní uzly a mosty. „Pouhé dlouhodobé udržování západní Ukrajiny pod neustálou hrozbou a tlakem by mohlo narušit tok západní pomoci,“ uvedl Coffey.
Upozornil, že ve všech třech těchto hypotetických scénářích by Kyjev musel odklonit tolik potřebné zdroje od východní frontové linie.
Zesílit tlak na Minsk
Západní společenství může podle Coffeyho Ukrajině i přes omezené možnosti pomoci. Předně jde o zvýšení úrovně sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Další možností je bleskové a rozsáhlé cvičení NATO například v Pobaltí podél hranic s Běloruskem, které by odvedlo pozornost Minsku. Možností je také rychlá tichá dohoda s novou maďarskou vládou o možnosti rozšíření logistických tras s vojenským vybavením na Ukrajinu. To za Viktora Orbána nešlo.
A v neposlední řadě je ve hře také intenzivní plánování s Rumunskem o dalších zásobovacích trasách na Ukrajinu, pokud by ty stávající přes Polsko byly ohroženy.
„V krajním případě by západní představitelé měli Minsku sdělit, že jakýkoli běloruský voják, který vstoupí do války, by se mohl stát legitimním cílem západních sil,“ doporučil Coffey. Nový válčící subjekt, který se přímo zapojí do konfliktu, by měl být pro Evropu červenou linií a její překročení by mělo vyvolat vojenskou reakci bez rizika ruské odvety.
Rusko hledá slabiny, je to závod s časem, shodují se generálové i stratégové |
Nedávný precedent ukazuje, že země, která není součástí Organizace kolektivní bezpečnosti (neboli CSTO, bezpečnostní aliance podporované Ruskem), může zaútočit na vojska člena CSTO za hranicemi tohoto člena, aniž by Rusko reagovalo silou . Během takzvané druhé karabašské války v roce 2020 Ázerbájdžán (není členem CSTO) zaútočil na arménské (členské CSTO) síly. Rusko však svému spojenci nepomohlo, protože k těmto útokům došlo mimo samotnou Arménii, a tedy mimo rámec bezpečnostních záruk CSTO.
„Neexistoval by rychlejší způsob, jak ukončit jakékoli běloruské vojenské dobrodružství, než přímé zapojení NATO proti jeho jednotkám na Ukrajině,“ dodal Coffey.


tisknout 





