„Do těžké brigády nám ještě chybí rozhodnutí o pořízení tanků. Někdy v následujících dnech bychom měli nové tanky projednávat na vládě,“ potvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS) během slavnostního představení prvního vyrobeného pásového obrněnce CV90 pro českou armádu.

Kolegium ministryně obrany v polovině srpna schválilo nákup tanků Leopard 2A8 pro českou armádu. V první fázi chce ministerstvo pořídit 44 velitelských a bojových tanků za 32,76 miliardy korun s DPH. Zároveň bude uzavřena smlouva na jejich takzvanou „bohemizaci“.

Strategický vyzbrojovací projekt teď posoudí vláda. Pokud bude souhlasit, Česká republika se závazně připojí k rámcové dohodě německého ministerstva obrany s výrobcem KNDS Deutschland. Ministerstvo pak může podepsat dodatek rámcové dohody a odeslat závaznou objednávku.

Podle Černochové není možné s výměnou dávno zastarávající bojové techniky otálet. „Není možné používat techniku starou několik desítek let,“ uvedla. Na jednu stranu je sice podle ní obdivuhodné a „stálo by zápis do knihy rekordů“, že vojáci dovedou udržovat letité obrněnce a tanky ještě v provozu, na druhou stranu už ale technika není schopná zajistit jejich bezpečí na moderním bojišti. „Životy našich vojáků jsou tím nejcennějším, co máme a jako politici musíme udělat všechno pro to, abychom je chránili. Proto musíme kupovat takovou techniku, která splňuje nejmodernější požadavky,“ dodala.

První nové tanky by česká armáda měla získat v roce 2028. Dodávky jsou plánovány do roku 2031. Nejprve chce obrana nakoupit 44 velitelských a bojových tanků za 32,76 miliardy korun s DPH. Inflační a kurzová rezerva byla stanovena na 5 miliard. Rámcová dohoda umožní ministerstvu obrany pořídit až 58 tanků v těchto verzích, zbývajících 14 tanků ale bude nakoupeno podle finančních možností resortu.

Zároveň má být uzavřena smlouva na takzvanou „bohemizaci“ všech prvotních 44 tanků za dalších 1,49 miliardy korun s DPH. Je tím myšlena nutná úprava a dovybavení tanků pro českou armádu.

Ministerstvo obrany totiž pořizuje tanky za stejných podmínek a ve stejné konfiguraci jako německá armáda. Výjimkou jsou komunikační a spojovací prostředky (tzv. C4ISTAR), kamuflážní nátěr, národní označení a kulomety. Ty německá armáda pro své stroje využije z vlastních skladových zásob, pro české tanky musí být pořízeny nové. V bohemizaci je zahrnuta také munice pro vojskové zkoušky.

Národní specifikace pro českou armádu totiž nemohou být součástí administrativní dohody uzavřenou německým ministerstvem obrany a dodavatelem KNDS (tzv. CPA), ke které se ČR připojila. Proto musí být společně s přistoupením k rámcové dohodě uzavřena smlouva s výrobcem na specifické úpravy tanků.

Naopak součástí ceny nákupu 44 tanků budou systémy vlastní a protiminové ochrany i integrovaná logistická podpora zahrnující náhradní díly, management podpory, dokumentaci a školení.

Kromě nejmodernější verze 2A8 získala armáda od Německa darem 30 starších tanků Leopard 2A4 (z toho dva vyprošťovací) za českou vojenskou pomoc Ukrajině. Dalších 14 ministerstvo obrany nakupuje. Nahradí stroje původně sovětské konstrukce T-72M4CZ. Ty již nesplňují podmínky moderního bojiště, ať už z hlediska palebné síly nebo právě ochrany osádky.

Ve hře podle ministryně Černochové zůstává také nákup nových osmikolových obrněných vozidel pro 4. brigádu rychlého nasazení. Má jít až o 250 vozidel za desítky miliardy korun. Na trhu se už vykrystalizovali dva hlavní potenciální soupeři.

Obecně mezi hlavní favority patří finská Patria s osvědčeným vozidlem AMV XP a domácí Tatra Defence Vehicle (TDV) se zbrusu novou generací obrněnce Pandur EVO. „Studie proveditelnosti bude vypracována někdy do podzimu,“ konstatovala Černochová s tím, že o zakázce tak může rozhodovat i nová vláda, které vzejde z říjnových voleb.

Česká armáda má ve výzbroji 127 vozidel Pandur II. Obrana jich před dvaceti lety původně chtěla 199, nakonec ale kvůli škrtům v obranném rozpočtu v roce 2009 nakupila jen 107 kusů za 14,4 miliardy korun od rakouské firmy Steyer, patřící pod americkou GDELS (General Dynamics European Land Systems).

Polovičatý nákup, podobně jako pronájem pouze poloviny z původně zamýšleného počtu stíhaček Gripen, už nikdy žádná vláda nedořešila.

Dalších dvacet strojů ve speciální spojovací a velitelsko-štábní verzi pak pro armádu za 2 miliardy od roku 2017 vyrobila a dodala kopřivnická společnost Tatra Defence Vehicle, patřící do holdingu CSG, který licenci na jejich výrobu před lety odkoupil.