Podle Stoltenberga řada členských zemí nabídla konkrétní kapacity, kterými může dalším spojencům při zvládání koronavirové krize vypomoci. Opírat se budou především o letecké přepravní kapacity a zásilky zdravotnického materiálu a ochranného vybavení.
„COVID-19 představuje pro naše národy bezprecedentní výzvu... Krize ukázala, že naše národy jsou odolné a jednotné,“ řekl po společné videokonferenci s ministry obrany.
Připomněl, že během uplynulých pár týdnů spojenecké vojenské letouny v rámci aliančního programu krizové spolupráce podnikly už přes 100 letů převážně se zdravotnickými vybavením. Právě strategická letecká přeprava se tak ukázala jako bezkonkurenční nástroj, díky kterému jsou stovky tun materiálu směrovány rychle a efektivně do zemí, které to naléhavě potřebují.
Vojáci také vystavěli pro akutní potřeby 25 polních nemocnic, zajistili přes 25 tisíc lůžek pro ošetřování nemocných a přímo do boje s nákazou bylo nasazeno přes 4 tisíce armádních lékařů a zdravotníků.
Spojenci posílají pomoc nejmladšímu členu NATO. O podporu žádá i Kolumbie |
„Pomocí mechanismů NATO si spojenci navzájem pomáhají zachraňovat životy. Pandemie postihuje všechny spojence NATO, ale ne stejně současně,“ konstatoval s tím, že vyzval všechny spojence, aby zpřístupnili své vojenské kapacity pro další distribuci pomoci. Koordinací je pověřen vrchní velitel sil NATO americký generál Tod Wolters.
„NATO může hrát klíčovou roli v mezinárodním boji proti COVID-19 a solidarita spojenců je nyní důležitější víc, než kdy jindy, aby byla zajištěna jak bezpečnost, tak zdraví téměř miliardy našich občanů,“ uvedl po jednání britský ministr obrany Ben Wallace.
Podle šéfa NATO proto alianční armády nesmí v žádném případě polevit v ostražitosti před vnějšími hrozbami, které s pandemií nezmizí. Zmínil terorismus, mise v Afghánistánu a Iráku i vojenské a hybridní aktivity Ruska. Aliance si musí uchovat účinné odstrašení a obranu. „Naše síly zůstávají připravené, ostražité a připravené reagovat na jakoukoli hrozbu,“ prohlásil.
Lepší pandemické plány, ochrana průmyslu
Podle českého ministra obrany Lubomír Metnara panuje mezi spojenci shoda, že Aliance musí pokračovat v plnění svých úkolů ve společných operacích. „Adaptace na současnou situaci ohledně COVID-19 a podpora solidarity mezi spojenci. To bylo hlavní téma jednání,“ řekl.
Ministři podle Stoltenberga souhlasili s balíčkem doporučení, jak se každá země může zvýšit odolnost společnosti a připravit se na případnou budoucí krizi. Jedním z důležitých předpokladů je přitom zajistit citlivou infrastrukturu, nad níž by neměli získat kontrolu aktéři mimo Alianci a partnerské země. Například čínské firmy.
Státy Aliance by pak měly na národní úrovni vylepšit do budoucna pandemické plány, zajistit ochranu kriticky důležitých průmyslových odvětví a zlepšit plánování kontinuity obchodu a podnikání pro případ krize.
„Geopolitické účinky pandemie by mohly být významné. Někteří se mohou snažit využít hospodářský útlum jako otevřený prostor pro investice do našich klíčových odvětví a infrastruktury. Což může zase ovlivnit naši dlouhodobou bezpečnost,“ konstatoval Stoltenberg.
Potenciální protivníci se podle jeho slov budou snažit využít koronavirovou krizi k podpoře svých vlastních zájmů. Zdůraznil, že investice do obrany a armády neznamenají, že se týkají pouze vojenských hrozeb. Ministři během schůzky potvrdili, že navzdory této krizi je potřeba pokračovat ve zvyšování výdajů na obranu.
Aliance chce také zintenzivnit akce proti dezinformacím o koronaviru, které se šíří především z Ruska a Číny. NATO proto posiluje speciální komunikační centrum, které má dezinformace vyvracet. Spojenci mají úzce spolupracovat na identifikaci, detekci a odhalování lživých a dezinformačních zpráv.
Šéf britské obrany Ben Wallace označil boj proti šíření škodlivých, falešných a zavádějících příběhů a dezinformací za jednu ze současných klíčových priorit. Do mezinárodního týmu proto Londýn okamžitě posílá dva své experty.