natoaktual.cz

Armádní nákupy oživí ekonomiku, hájí ohrožené zakázky náměstek Kopečný

2. května 2020  17:23
Chystané velké strategické nákupy pro armádu včetně bojových vozidel pěchoty za 53 miliard mohou výrazně přispět k restartu české ekonomiky po koronavirové krizi. Jde o desetitisíce pracovních míst a desítky miliard na daňových odvodech zpět do státní pokladny, říká v rozhovoru náměstek Tomáš Kopečný, který na ministerstvu obrany řídí sekci průmyslové spolupráce.  
Armáda chce nahradit dosluhují bojová vozidla pěchoty BVP-2. Nákup nových obrněnců má být největší zbrojní zakázkou v historii | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Má ministerstvo obrany k dispozici analýzu ekonomických dopadů plánovaných strategických modernizačních projektů v armádě?

Ano. Analýza, kterou jsme v naší sekci vypracovali, vychází ze zkušeností s ekonomickými přínosy armádních nákupů v ostatních evropských zemích, jako jsou Německo, Velká Británie nebo Polsko, a stejně tak i z naší zkušenosti z již realizovaných akvizic do české armády. Prověřovali jsme, kolik takové investice dokázaly vytvořit pracovních míst, jaký byl jejich finanční přínos pro státní rozpočet ve formě odvodů a tak dále.

Tomáš Kopečný

Tomáš Kopečný

Od ledna letošního roku řídí náměstek ministra obrany sekci průmyslové spolupráce. Předtím od roku 2016 vedl odbor pro průmyslovou spolupráci.

Působil jako poradce náměstka ministra obrany pro Afriku nebo v týmu zvláštního poradce generálního tajemníka NATO a alianční divize veřejné diplomacie.

V letech 2011 až 2013 byl zodpovědný za monitorování médií v Nigérii pro Montreal Institute for Genocide and Human Rights Studies.

Má doktorský titul z bezpečnostních studií a bakalářské tituly z teritoriální studií a filozofie na Univerzitě Karlově v Praze.

Z domácích zakázek jsme se podívali třeba na nákup malých ručních zbraní pro naši armádu, kde byl ekonomický efekt zcela nadstandardní. Např. České zbrojovce v posledních deseti letech zakázky v hodnotě cca 1,5 miliard korun usnadnily vstup na zahraniční trhy a díky tomu firma odvedla do státního rozpočtu na daních zhruba 5 miliard korun. V tomto případě tedy byly odvody do státního rozpočtu za posledních deset let třikrát vyšší než hodnota armádní zakázky.

A výsledek?
Že je třeba dívat se na armádní akvizice jinou optikou, než že jde jen o čisté výdaje. Investice do naší armády mají kromě bezpečnostního významu i značný ekonomický a socioekonomický efekt.

Mám na mysli nastartování výroby ve firmách, udržení stávajících a tvorbu nových pracovních míst i to, že na odvodech zaměstnanců i firem stát získá významné procento z ceny zakázky zpět. Tohle se týká všech velkých plánovaných akvizičních projektů. Konkrétní čísla se liší zakázka od zakázky, ale dopad na ekonomiku je jednoznačně příznivý.

Lze říci, co konkrétně by to znamenalo v případě nákupu nových bojových vozidel pěchoty (BVP)? Přeci jen je to dosud největší armádní zakázka v historii.
Jednoznačně, to je nejvýznamnější zakázka, takže bude mít největší dopad ve všech diskutovaných ohledech. Mluvíme celkem o 53 miliardách korun. Samozřejmě jde o obrovskou částku, ale kromě moderního vybavení pro naše vojáky za ni můžeme získat přes 18 tisíc pracovních míst a přes 20 miliard korun investovaných přímo do českých firem. To vše díky tomu, že požadujeme, aby se do do zakázky alespoň ze 40 procent zapojil český obranný průmysl.

Klíčové je, že jde o komplexní peníze, reálný stimulační balíček v současné krizi, který českým firmám přímo zajišťuje odbyt. Nejde o peníze, které jim umožní přežít a nepropouštět. Je to garantovaný a zaplacený odběr konkrétního objemu práce. Na daňových odvodech se pak státu může vrátit přes 20 miliard zpět do státní pokladny.

Proč zrovna 40 procent? Jsou zahraniční výrobci schopni takovou podmínku splnit?
Zrovna u BVP už víme, že všichni tři uchazeči jsou připraveni předložit nabídku tak, aby splnili podmínku minimálně 40 procent zapojení českého obranného průmyslu. Už před nějakou dobou jsme na ministerstvu obrany rozhodli, že všechny velké akviziční projekty by měly mít co možná největší účast domácích firem.

Masivní škrty by armádu připravily i o ponožky, řekl senátorům generál

Primární důvod je bezpečnostní. Čím více budeme schopni vyrobit doma, tím větší vliv si udržíme na dodavatelské podniky v případě krize. Je zde ale také ekonomický a technologický efekt. Čím více práce zajistíme pro naše firmy, tím více poroste ekonomika a zaměstnanost, zároveň se bude zvyšovat i kompetence a kvalifikovanost našich pracovních sil v obranném průmyslu, protože se bavíme o vyspělých technologiích s vysokou přidanou hodnotou.

Jak přesně ten systém funguje?
Konkrétní nabídku na zapojení českého průmyslu předkládá dodavatel, takže my neurčujeme, kdo by měl být zapojen. Jen říkáme, že v České republice máme tento potenciál a nabídka by jej měla reflektovat. Zahraniční dodavatelé to ale už považují za samozřejmost. A ukazuje se, že pokud se podaří zakázku úspěšně dotáhnout do konce, získají české firmy dobré postavení v jejich dodavatelských řetězcích.

Pak totiž platí, že co české firmy dodávají pro naši zakázku, s vysokou pravděpodobností zajistí zahraničním výrobcům i pro tendry v dalších zemích. A jestliže nynější klíčové zakázky pro českou armádu přinesou českým firmám desítky miliard, zapojení do dodavatelských řetězců zahraničních výrobců jim může přinést násobky.

Největší chystané armádní zakázky (ceny s DPH)

  • 210 pásových obrněnců - až 53 miliard
  • 12 vrtulníků - 17,6 miliardy (smlouva podepsána 12.12.2019)
  • 52 děl v ráži NATO - až 6 miliard
  • 8 radarů MADR - 3,5 miliardy (smlouva podepsána 5.12.2019)
  • 4 raketové baterie SHORAD - až 10 miliard
  • 80 vozidel pro chemický průzkum - 5,1 miliardy (smlouva podepsána 30.8.2018)
  • 2 letouny CASA - 2,3 miliardy (smlouva podepsána 16.12.2019)
  • 62 kolových obrněnců TITUS - 6 miliard (smlouva podepsána 21.6.2019)
  • 60 samohybných minometů - až 8,5 miliardy

Kolika českých firem se tedy podle vás zakázka dotkne?
Bavíme se minimálně o několika desítkách, přičemž zdaleka nejde jen o tradiční výrobce vojenského materiálu.

Konkrétně u techniky jde ale také o její údržbu, servis či modernizaci po dobu dalších 20-25 let.
Jistě. Právě u velkých akvizičních projektů jde o zajištění celého životního cyklu techniky. Z bezpečnostního hlediska je zásadní, abychom byli schopni další desítky let techniku udržovat, servisovat a opravovat u nás.

Česko je 21 let v NATO. Slib spojencům neplní, i když na ně spoléhá

Aby u ní nebyla žádná „zadní vrátka“, která by na dálku třeba umožňovala zbraňový systém vypnout, ale také aby dodávky náhradních dílů a jejich údržba byly v českých rukou. Snažíme se, aby tuhle část kontraktu v maximální možné míře zajišťovaly české firmy.

Ještě k těm pracovním místům. Předpokládám, že mluvíme o pracovních místech v průběhu plnění daného kontraktu?
Ano. Pracovní místa jsou samozřejmě rozložena v letech, není to tak, že by najednou vznikly desetitisíce nových míst. Ale o to dlouhodobější efekt to má. Pokud bude plnění v případě zakázky na pořízení BVP rozloženo řekněme do 15 let, pak by každý rok mělo jít o zaměstnání pro zhruba 1 200 lidí. Jedná se jak o přímé zaměstnance českých zbrojních firem, tak o další místa v dodavatelských řetězcích a navázaných odvětvích, jako je logistika, doprava nebo služby.

V podmínkách českého obranného průmyslu přitom většinou hovoříme o vysoce kvalifikované pracovní síle a výrobě s vysokou přidanou hodnotou. Často také jde v regionálním kontextu o velmi významné zaměstnavatele, jejichž technologie jsou mnohdy na špičkové světové úrovni. To nám potvrzují i zástupci některých velkých zahraničních výrobců, kteří se u nás ucházejí o zakázky nebo je již v minulosti realizovali. Často říkají, že jim třeba v Německu nebo ve Franci fabrika na takové úrovni, jakou máme my, chybí.

Armáda se chce posunout na vyšší úroveň. Zesílí, když politici necouvnou

Lze i vyčíslit, jaký dopad by měly největší chystané armádní zakázky na procentuální růst výdajů na obranu ČR vzhledem k HDP? Česko je stále velmi daleko od dvouprocentního závazku, který požaduje NATO.
Rád bych předeslal, že u našich zakázek jde v první řadě o bojeschopnost naší armády, to je primární úkol. Spojenecký závazek je samozřejmě také významným faktorem. Akviziční projekty takového objemu budou mít na výši našich obranných výdajů v poměru k HDP hmatatelný vliv, a to i přesto, že se pochopitelně budeme snažit, aby finanční rozložení bylo vzhledem k současné krizi co nejnižší. Celkový efekt ale bude znatelný.

V kontextu nastupující hospodářské recese bych v souvislosti s plánovanými akvizičními projekty znovu rád zdůraznil ekonomický potenciál armádních nákupů. Představují jeden z klíčových nástrojů, jak nejen posílit naši obranyschopnost, ale i významným způsobem podpořit výkonnost české ekonomiky, a to zvláště v segmentech klíčových pro zvládání krizí. Investice do obrany tak mohou významně přispět k tolik potřebnému nastartování ekonomiky, které zasazuje současná pandemická krize po celém světě citelnou ránu.

Lubomír Světnička natoaktual.cz
zpět na článek