natoaktual.cz

Evropská obrana potřebuje velký třesk a Ukrajina žádá o další pomoc

24. ledna 2025  20:59
Evropa čelí kolosálnímu nedostatku vojenského materiálu. Kvůli ruské hrozbě musí proto státy Evropské unie bleskově navýšit kapacity obranného průmyslu a daleko více spolupracovat na zaplnění mezer. Shodli se na tom účastníci výroční konference Evropské obranné agentury (EDA) v Bruselu.  

Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallas, někdejší estonská premiérka | foto: EDA

„Musíme konsolidovat náš obranný průmysl a vyvinout společné zbraňové systémy,“ vyzvala vysoká unijní představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallas.

Evropa podle ní musí obranný průmysl propojit a vytvořit jednotky evropský trh pro obranu. Jen tak budou moci jednotlivé armády členských zemí využívat stejné vojenské systémy a budou interoperabilnější.

Bývalá estonská premiéra podotkla, že EU nepotřebuje jedinou evropskou ozbrojenou sílu, ale spíše 27 armád schopných spolupracovat na odstrašení a obraně proti jakékoli hrozbě, zejména z Ruska.

Ve svém prvním zásadním politickém projevu od prosincového nástupu do úřadu varovala, že čas na papírování a prohlášení už prohlášení uplynul.

„Ruský obranný průmysl chrlí tanky, dělostřelecké granáty a klouzavé pumy rychleji, než se mu můžeme vyrovnat. Jde o silně militarizovanou zemi, která utrácí více než třetinu svého státního rozpočtu na armádu, což je trojnásobek toho, co utrácela před válkou. Musíme být realističtí ohledně rozsahu této hrozby,“ prohlásila.

Podle vojenského představitele Polska při NATO Sławomiara Wojciechowského představuje agresivní politika Ruska skutečnou a přímou hrozbu pro bezpečnost. „Musíme mít na paměti, že cíle Ruska nejsou omezeny na Ukrajinu. Hypotetické vítězství Moskvy na Ukrajině bude ekvivalentní rozpadu stávající bezpečnostní architektury,“ konstatoval.

Nedostatky ve vojenském materiálu zemí Evropské unie jsou přitom „kolosální“, připomněl evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius. „Už si nemůžeme dovolit roztříštěný a postupný přístup. Potřebujeme skutečný přístup velkého třesku ke zvýšení výroby a akvizic,“ vyzval.

Jako modelový příklad evropské spolupráce označil program družicové navigace Galileo, který podle něj jasně ukazuje, čeho lze dosáhnout. „Nyní potřebujeme stejnou energii v obraně,“ dodal. V kontextu přístupu EU k obraně to podle něj zahrnuje vytvoření jednotného úsilí, sdružování zdrojů a upřednostňování projektů, jako jsou protivzdušná obrana, kybernetické štíty a vojenská mobilita.

Ukrajině scházejí zdroje na výrobu

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov na konferenci prostřednictvím videohovoru potvrdil, že jeho země má kapacitu na výrobu více zbraní, ale čelí nedostatku financí pro zvýšení produkce.

„Žádáme vás, abyste nám pomohli zaplnit tuto stávající mezeru ve financování, usnadnili přenos technologií a vytvořili strategická partnerství s naším průmyslem,“ řekl Umerov. K dosažení vojenského výrobního potenciálu Ukrajiny podle něj letos totiž schází 18 miliard eur, země na financování výroby zbraní dosud dostala jen 16 z 34 miliard.

Umerov podotkl, že se Kyjev stal lídrem ve vojenské výrobě a země je nyní například největším výrobcem vojenských autonomních systémů na světě se schopností produkovat více než 4,5 milionu dronů ročně. Ukrajina rovněž v posledních dvou letech ztrojnásobila výrobu dělostřeleckých systémů a zpětinásobila výrobu obrněných transportérů.

Ukrajina rovněž zvýšila kapacity na výrobu raket a plánuje letos vyrobit 3 000 raket. Podle Umerova sehrávají v konfliktu klíčovou roli drony dlouhého doletu, které dosud zničily nebo vážně poškodily více než 300 strategických cílů uvnitř Ruska.

Kallas k tomu poznamenala, že EU dosud poskytla Ukrajině podporu 134 miliard eur, včetně vojenské pomoci ve výši 50 miliard eur. A kromě toho unijní státy vycvičily na 75 000 ukrajinských vojáků.

inc natoaktual.cz
zpět na článek