„Musíme to dělat, protože nám to pomáhá zajistit, že naše jaderné odstrašení zůstává tak důvěryhodné, bezpečné, zabezpečené a efektivní, jak je to jen možné,“ uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte.
Cvičení podle něj zároveň vysílá jasný signál každému potenciálnímu protivníkovi, že jsou spojenci schopni a připraveni chránit všechny členy Aliance před jakoukoliv hrozbou.
Alianční cvičení Steadfast Noon se koná každoročně v říjnu a jde o rutinní desetidenní prověření použití jaderných zbraní v případě rozsáhlého konfliktu. Nejde tak o žádnou novinku. Má prověřit postupy pro případné nasazení odstrašujících jaderných sil.
Probíhá ovšem v době zvýšeného zabezpečení vojenských zařízení po celé Evropě kvůli sérii narušení vzdušného prostoru drony, z jejichž vypouštění je podezříváno Rusko.
NATO’s annual nuclear deterrence exercise – STEADFAST NOON – will start on 13 October.
The exercise is an important demonstration of the Alliance’s nuclear deterrent, and sends a clear message to any adversary that NATO can and will protect and defend all Allies 🛡️ https://t.co/Tbv91mLHfm
Cvičné scénáře se budou odehrávat převážně nad Severním mořem, daleko od Ruska a Ukrajiny, a zapojí se i základny v Belgii, Británii nebo Dánsku. Do akce budou nasazeny bombardéry a stíhačky schopné nést taktické jaderné zbraně. Aliance však ujišťuje, že stejně jako v minulosti do cvičných misí nejsou nasazovány skutečné jaderné zbraně.
Spojené státy poskytnou letouny F-35 schopné nést konvenční i jadernou výzbroj, tankovací stroje a podpůrné letouny. Finsko a Polsko vyšlou vlastní stíhačky, zatímco do cvičení budou zapojeny také letouny pro elektronický boj a průzkumné a zpravodajské systémy.
Podle plukovníka Daniela Bunche, šéfa jaderných operací NATO v belgickém Monsu, se velká část cvičení zaměří právě na ochranu jaderných zbraní na zemi. „Existuje řada různých hrozeb, které vyhodnocujeme, a proti nimž se musíme bránit, protože jde o přísně chráněná aktiva, vyžadující absolutní bezpečnost a zabezpečení,“ uvedl.
Nedávné přelety tajemných drobů nad evropskými městy pod něj ohrožením nejsou, i když spojenci situaci bedlivě sledují.
Aliance na červnovém summitu v Haagu znovu potvrdila, že jaderné odstrašení zůstává klíčovou schopností NATO k zachování míru s tím, že „dokud budou existovat jaderné zbraně, NATO zůstane jadernou aliancí“.
Ačkoliv NATO zdůrazňuje, že cvičení není namířeno proti žádné konkrétní zemi, ani nesouvisí s aktuálními mezinárodními událostmi, bedlivě sleduje ruskou vojenskou aktivitu, včetně používání střel s duálními schopnostmi proti Ukrajině. Jde o systémy, které mohou být vybaveny konvenčními i jadernými hlavicemi. „Nezaznamenali jsme žádné změny v ruské jaderné pozici, ale jejich aktivity nadále monitorujeme,“ uvedl James Stokes z ředitelství jaderné politiky NATO.
Premiéra pro švédské gripeny
Vůbec poprvé se do každoročního jaderného cvičení zapojí Švédsko s letouny JAS-39 Gripen. Se stejnými stroji se v minulosti opakovaně do cvičení zapojovali také čeští stíhači. Zajišťovali například podporu jaderných operací jako stíhací ochrana útočných strojů. Letos se však jaderné prověrky neúčastní.
„Ve stále nejistějším světě potřebuje NATO důvěryhodnou jadernou kapacitu, aby zabránilo útokům proti Alianci. Steadfast Noon k tomu přispívá,“ uvedl švédský premiér Ulf Kristersson.
Švédsko, které se 200 let vyhýbalo vojenským spojenectvím a nepodílelo se na žádných jaderných strukturách, vyšle na cvičení několik strojů. Sousední Finsko, jako jeden ze dvou nejnovějších členů NATO, už má premiéru za sebou.
The Finnish Air Force participates in #NATO's Steadfast Noon 25 exercise.
🇫🇮 F/A-18 Hornet fighter jets operate from 🇩🇰 Skrydstrup Air Base. In total, the exercise involves around 70 aircraft from 14 Allied nations.
Read more: https://t.co/D8mx6e27Uw
#ilmavoimat #WeAreNATO https://t.co/EggTROUhMf
Stejně jako čeští letci se Švédové zapojují v rámci programu SNOWCAT (Support of Nuclear Operations With Conventional Air Tactics). To znamená, že poskytují konvenční podporu jaderné misi – například eskorty, průzkumné mise nebo simulace útoků.
Cvičení je součástí programu jaderného sdílení NATO. Účastní se ho tak i státy, které nevlastní jaderné zbraně. Jaderné sdílení v rámci Aliance předpokládá, že v případě vypuknutí jaderné války by mohly jaderné zbraně dopravovat na místo určení také piloti nejaderných států.
Kromě USA disponují jadernými zbraněmi pouze dva spojenci - Británie a Francie. Američané pro praktické rozprostření svého „nukleárního odstrašujícího deštníku“ proto sdílejí jaderné zbraně na území několika evropských spojenců.
V rámci tohoto programu pod velením NATO jsou na vybraných leteckých základnách v Nizozemsku, Belgii, Německu, Itálii a Turecku uskladněny americké jaderné pumy a vzdušné síly z těchto států spolu s Američany aktivně trénují jejich použití prostřednictvím vlastních letadel typu F-16 nebo Tornado (Německo) a v budoucnu také F-35.
V dobách míru k nim mají standardně přístup jen příslušníci amerického letectva sloužící v dané zemi, v případě rozsáhlého válečného konfliktu v Evropě ale může dojít k takzvanému „propůjčení“ těchto zbraní pro potřeby obrany dané země. Pumy samotné ovšem nadále zůstávají vlastnictvím USA a jejich hypotetické použití by bylo společným rozhodnutím USA a dané země.
tisknout 
