„Izrael zcela kontroluje vzdušný prostor nad Íránem,“ hlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu 16. června po pouhých třech dnech, co izraelské vzdušné síly podnikly masivní údery na zařízení íránského jaderného programu, vojenské základny i na konkrétní nejvyšší íránské velitele a jaderné vědce.
Neuvěřitelně rychlé ovládnutí nebe zajistilo Izraeli hned několik faktorů. Předně plány pro provedení takové operace Izrael připravoval a piloval hodně dlouho dopředu. Krok po kroku. Svědčí o tom (a jde zřejmě z operačního hlediska o nejvýznamnější aspekt) inovativní použití speciálních sil k potlačení protivzdušné obrany.
Kromě intenzivního radio-elektronického boje, který íránskou protivzdušnou obranu prakticky oslepil, totiž Izrael ve velkém použil také do Íránu předem propašované a rozmístěné výbušné systémy k simultánnímu provedení přesných úderů na určené cíle s pozoruhodnou přesností.
Ty hned v úvodu zneškodnily část íránské protivzdušné obrany na kritických místech, které izraelské vzdušné síly musely překonat pro prakticky nepozorovaný vstup do íránského vzdušného prostoru.
Jeden jim všem vládne. Úder na Írán potvrdil technologickou nadvládu F-35 |
A klíčovou roli pak sehrálo nasazení zcela zdrcujícího počtu bojových letounů, jemuž Írán se svou flotilou prastarých strojů nemohl vůbec čelit. V první a rozhodující úderné vlně to bylo přes 200 izraelských nadzvukových letounů – od nejmodernějších F-35, přes F-16 až po letité F-15. Přitom dalších nejméně 100 bojových nadzvukových strojů měl Izrael ještě v záloze.
Celkově má Izrael ve výzbroji podle relevantních odhadů (Military Balance 2025) minimálně 320 nadzvukových strojů k operačnímu použití. Z toho už k červenci 46 strojů F-35 a do konce roku to má být 50. Celkově jde o vzdušnou sílu, které se momentálně nevyrovná žádná z evropských zemí.
Srovnání ke konci července ukazuje, že v Evropě se bojové síle izraelských vzdušných sil blíží jen Turecko, jež má ve výzbroji na 279 nadzvukových strojů.
Přehled bojových letounů evropských zemí
Podstatnou část tvoří stárnoucí letouny F-16, které ovšem Ankara chce z části modernizovat a z části nahradit. Ať už postupným zaváděním letounů nové generace své vlastní výroby v podobě stroje KAAN od roku 2030 nebo nákupem stíhaček Eurofighter Typhoon, jak ukazuje nedávno uzavřené memorandum s Británií o budoucím pořízení 40 těchto letounů.
Pomyslnou druhou příčku v Evropě drží Francie (234 nadzvukových strojů). Ta je tradičně dominantním uživatelem vlastních typů (Rafale, Mirage) a chce flotilu posilovat – modernizovat o nejnovější verzi letounu Rafale (objednáno 54 strojů, část již dodána). Do budoucna se Paříž upíná především k rychlému vývoji letounu nové generace společného francouzsko-německého-španělského programu FCAS.
Britské RAF jsou až šesté
Třetí místo momentálně drží Řecko (229 letounů), které se snaží udržovat krok se svým tureckým geopolitickým rivalem. Páteř sice tvoří stárnoucí flotila strojů F-16, nicméně Atény pořizují nejnovější stroje F-35 (20+20) a letouny Rafale, jež nahrazují letité stíhačky Mirage 2000.
Čtvrtou a poslední zemí, jež má ve výzbroji více jak 200 nadzvukových strojů, je Německo (229). Páteř německé Luftwaffe tvoří letouny Eurofighter Typhoon, které Berlín postupně rozšiřuje o nejnovější verze. Od roku 2026 má Německo postupně dostávat také celkem 35 letounů F-35A, jimiž chce nahradit nezadržitelně zastarávající stroje Tornado, sloužící nyní primárně už jen jako nosiče amerických taktických jaderných pum B61 v rámci jaderného odstrašení NATO.
„Druhou“ kategorii zemí tvoří Itálie a Británie, které mají nad 150 bojeschopných nadzvukových strojů. Obě země se v současnosti spoléhají a do budoucna budou spoléhat na stejné typy letounů – nejmodernější F-35 a generačně nižší stíhací stroje Eurofighter.
Londýn chce mít po roce 2035 ve službě celkem 138 letounů F-35B, tedy ve variantě se schopností kolmého startu a přistání. V červnu pak Británie oznámila, že navíc přikoupí ještě dalších 12 letounů F-35 ve variantě A, které mají primárně sloužit jako nosiče taktických jaderných zbraní. Kromě toho Britové usilovně pracují na vývoji vlastního letounu další generace v rámci programu „Tempest“.
Koupíme další letouny F-35 schopné nést jaderné zbraně, oznámila Británie |
Itálie loni rozšířila původní objednávku na 60 letounů F-35A a 30 strojů F-35B o dalších 25 kusů (15+10) a celkově by tak po roce 2030 měla provozovat 115 strojů takzvané páté generace.
Nad sto bojových letounů má pak momentálně v Evropě už jen Španělsko (115), které se spoléhá na letouny Eurofighter Typhoon a v budoucnu se chce opírat o letoun nové generace z programu FCAS.
Těsně pod hranicí stovky bojových strojů stojí Polsko (96) a Švédsko (94). Zatímco severský stát se spoléhá na vlastní stroje Gripen (varianta C/D) a postupně je chce nahrazovat ve výzbroji nejnovější variantou E, Polsko svoje vzdušné síly postupně zcela modernizuje.
Letoun F-35 startuje ze základny Ørland v Norsku během cvičení Arctic Challenge 2023, v popředí stroj F-16 belgického letectva
Páteř polského letectva (Siły Powietrzne) dosud tvoří letouny F-16 (48 strojů), které čeká v příštích letech zásadní modernizace. K nim postupně začnou do roku 2030 přibývat nejmodernější letouny F-35, jichž Varšava objednala 36. Do výzbroje přibývají také lehké nadzvukové stíhací letouny korejské výroby FA-50 Golden Eagle. K dispozici mají polské vzdušné síly už 12 ze 48 objednaných.
Už delší dobu plánuje Polsko učinit rozhodnutí o možném nákupu dalších 32 víceúčelových bojových letounů, které budou primárně používány jako stíhací stroje pro dosažení vzdušné nadvlády. Obecně se očekává volba mezi F-15EX Eagle II a Eurofighterem Typhoon.
Dvě brigády, F-35 a tisíce vojáků navíc. Česká armáda musí zesílit, stvrdilo NATO |
Česká republika (14 strojů Gripen) spadá do poslední kategorie evropských zemí, jež provozují méně než 30 nadzvukových bojových letounů. Ani s plánovaným přechodem na stroje F-35, které mají mít české vzdušné síly k dispozici 24 v roce 2025, se to nezmění. Samozřejmě s ohledem na velikost země i ambice.
Obecně ale expertní analýzy a dosavadní zkušenosti poukazují na skutečnost, že jediný stroj 5. generace předčí ekvivalent až čtyř současných strojů 4. generace. A v přímé konfrontaci pak platí, že je letoun 5. generace schopen bez jakéhokoliv rizika vlastního zničení čelit klidně dvojnásobné přesile strojů nižší generace.
Dominance F-35 rychle přichází
Zajímavé bude v příštích pěti letech sledovat, jak se postupně skladba typů nadzvukových letounů v Evropě promění. Zatímco nyní stále ještě převládá pomyslný etalon stíhacího stroje NATO v podobě letounu F-16 (ve službě v evropských zemích stále takřka 600 kusů) a napříč Evropou je ve výzbroji vzdušných sil ještě minimálně desítka nadzvukových platforem, už po roce 2030 bude situace výrazně jiná.
Dominantním strojem se na základě objednávek a harmonogramu dodávek postupně stane letoun F-35. Evropa prochází masivním přezbrojováním na letouny páté generace, které objednalo již 12 evropských zemí. Jako první má v tomto ohledu splněno Norsko, jež obdrželo všech 52 objednaných kusů.
Počet doposud nejpoužívanějšího stroje F-16 dramatické poklesne. Po několik desetiletí nejrozšířenější západní stroj čeká pád na třetí příčku. Významná část ovšem pravděpodobně bude ještě dál sloužit obráncům Ukrajiny. Druhou příčku si v pomyslném žebříčku bude udržovat letoun Eurofighter Typhoon, díky akvizicím například Turecka a silné čtyřce hlavních uživatelů – Británii, Itálii, Německu a Španělsku.
Čtvrtá pozice bude stejně jako dosud patřit francouzskému stroji Rafale a stejně tak páté místo bude patřit stroji Gripen.
Počet různých typů se citelně sníží. Stroje jako MiG-29, Su-22, F-4 Phantom II, Tornado nebo Mirage 2000 definitivně zamíří do pomyslného leteckého důchodu.
tisknout 
