Mise Island. České gripeny odlétly chránit ostrov, kde dotírají ruské bombardéry

22. května 2025  15:56
Z čáslavské letecké základny ve čtvrtek dopoledne odstartovala pětice vyzbrojených stíhaček JAS-39 Gripen, aby zamířila na daleký Island. Od 31. května čeští letci převezmou ochranu vzdušného prostoru této ostrovní země v rámci mise NATO. Jde o čtvrtou misi českých letců na Islandu, která potrvá přibližně pět týdnů.  

Odlet stíhaček Gripen na misi na Island (22. května 2025) | foto: Armáda ČR

Čeští letci budou střežit vzdušný prostor nejen celého ostrova, ale zajišťovat ochranu i zhruba dvousetkilometrového pásu kolem něj. Čelit mohou potenciálním setkáním s ruskými dálkovými letouny, jejichž aktivita v oblasti Severního Atlantiku a kolem Islandu a Norska neustává. Island nemá vlastní vojenské letectvo a v jeho ochraně se proto spojenci střídají.

„Při plnění operačního úkolu nebudou piloti pouze zasahovat proti letounům, které nedodržují stanovená pravidla mezinárodního leteckého provozu a které se blíží, či již vstoupily do spojeneckého vzdušného prostoru, ale budou se také podílet na výcviku a udržování schopností islandských letových návodčí z CRC (Control and Reporting Centre), kteří k tomu nemohou využít vlastní letectvo,“ popsal úkoly zhruba pětitýdenní mise Jaroslav Míka z velitelství pro operace.

Na Islandu stejně jako v minulosti budou nasazeny čtyři gripeny, pátý bude záložní. Podléhat budou přímo operačnímu středisku vzdušných sil NATO v německém Uedemu. Velitelem mise byl jmenován podplukovník Vladimír „SNAKE“ Málek, jeden z nejzkušenějších pilotů a velitel 211. taktické letky.

Český kontingent na Islandu tvoří 95 vojáků převážně z 21. základny taktického letectva v Čáslavi, které doplňuje několik specialistů z dalších útvarů. Vzhledem k velké vzdálenosti při přeletu na Island, využily letouny Gripen na trase létající tanker Airbus A330 MRTT. Ten na Island zároveň přepravuje pozemní personál pro misi.

Dvacet let gripenů na českém nebi. Jejich přílet znamenal konec sovětské éry

„Je to naše osmá mise tohoto typu. Všechny procedury a přípravy máme dokonale zvládnuté. Operační úkol se nezměnil, zůstává stejný jako u předchozích misí,“ uvedl velitel čáslavské základny Jaroslav Tomaňa. čeští letci už také čtyřikrát střežili vzdušný prostor pobaltských republik.

Vzhledem k tomu, že většina letů bude probíhat nad studenými vodami Severního ledového oceánu a Atlantiku, jsou piloti vybaveni speciálním neoprenovým voděodolným oděvem Isolerdräkt 97, který chrání před rychlým podchlazením v případě katapultáže do moře.

Strategický ostrov v ruském hledáčku

Ostrovní Island, země s méně než 400 000 obyvateli, je zakládajícím členem NATO, ale vlastní armádu v pravém slova smyslu nemá. A je rovněž přímo zodpovědný za řízení letového provozu nad severním Atlantikem. Nad oblastí ročně eviduje přes 90 tisíc letů.

Poplachy pro stíhače na Islandu jsou často spojeny s dálkovými lety ruských strategických bombardérů, které testují reakční časy NATO a monitorují alianční aktivity v Arktidě. Tyto lety jsou obvykle prováděny v mezinárodním vzdušném prostoru, ale kvůli absenci komunikace nebo vypnutým transpondérům vyžadují reakce Aliance.

První na světě: Češi natankovali gripeny za letu v noci, v šesti kilometrech nad zemí

Alianční stíhačky pak z Islandu startují k jejich identifikaci a doprovodu, když se přiblíží k aliančnímu vzdušnému prostoru, zejména pokud nedodržují mezinárodní letecká pravidla.

Například v květnu 2023 se v oblasti Norského moře objevily ruské strategické bombardéry Tu-95 Bear a doprovodné stíhačky Su-35, ke kterým postupně startovaly norské a britské pohotovostní stroje. V září téhož roku operovala dvojice ruských bombardérů Tu-160 Blackjack v mezinárodním vzdušném prostoru poblíž Islandu. Loni v únoru se zase v oblasti objevily ruské průzkumné stroje Il-38.

O přesném počtu ostrých startů ovšem alianční velitelství neinformuje. Nicméně dálkové lety ruských bombardérů na severu Evropy nejsou výjimečné. Norsko jen v roce 2023 eviduje devět případů, kdy musely pohotovostní stíhačky do vzduchu kvůli blížícím se ruským bombardérům Tu-95 nebo Tu-160. O rok dříve to bylo šest případů.

Oblast kolem Islandu je považována za strategickou. Tvoří totiž přímé spojení z ruských přístavů Murmansk, Severomorsk, Archangelsk a Kandalakša se severním Atlantikem a tedy i do USA. Už britský válečný premiér Winston Churchill, citující německého generála Haushofera, tvrdil, že „kdo ovládá Island, drží pistoli pevně namířenou na Anglii, Ameriku a Kanadu“.

Pohotovostní stíhačka Eurofighter Typhoon britského Královského letectva doprovází ruský bombardér Tu-95.

Ruský strategický bombardér Tu-160 na dálkovém letu kolem Evropy

V dobách takzvané studené války zde nepřetržitě hlídkovaly velké flotily Sovětského svazu a NATO. V osmdesátých letech 20. století bylo Norské moře a takzvaná „mezera či skulina GIUK“ (podle počátečních písmen Grónska, Islandu a Británie) prakticky přední linií případného střetu. Pro Sověty představovalo životně důležité teritorium pro vedení operací a pro Alianci zase klíčový opěrný bod pro údery na sovětské přístavy v Barentsově moři.

Stálé jednotky včetně protiponorkových letounů a stíhaček odsud Američané stáhli v roce 2006, v ochraně ostrova se pak začali střídat s některými aliančními spojenci včetně České republiky. A relativní klid panoval až do ruské anexe Krymu v roce 2014 a prudkému zhoršení vztahů mezi Moskvou a Západem.

V nynějších časech vypjatých vztahů s válčícím Ruskem význam Islandu kvůli poloze ještě vzrostl. Nejen kvůli ruským ponorkám, stále častěji se potulujícím okolními vodami, ale také ochraně podmořských kabelů a zachování schopnosti včasného varování pro zbytek Evropy i USA.

Islandská pobřežní stráž v posledních dvou letech letech rapidně zesílila své úsilí o monitorování podmořských kabelů u pobřeží Islandu. Úřady totiž opakovaně zaznamenaly pohyb neidentifikovaných plavidel v okolních vodách.

Země se připojila k sankcím takzvané ruské stínové flotily, tedy nákladních plavidel plujících pod pod vlajkami jiných národů, které Rusko využívá k obcházení mezinárodních sankcí. Rusko v posledních měsících čelilo několika obviněním, že plavidla stínové flotily využívá k sabotážím podmořských kabelů například v Baltském moři.

OBRAZEM: Elitní základna stíhačů se otevřela, přes špatné počasí přišlo na 50 tisíc lidí

Islandská pobřežní stráž má proto pohotovost. Podmořské kabely jsou totiž doslova životně důležité pro islandskou komunikační infrastrukturu a jakékoli narušení – ať už krátkodobé nebo dlouhodobé – by mohlo mít vážné následky i pro celou zemi.

Rusko zóně věnuje nemalou pozornost, protože Arktida je pro Moskvu vzhledem k ruským ekonomickým zájmům citlivou oblastí. Podle analytiků by rusko-ukrajinská válka mohla také Rusko nakonec dotlačit k tomu, že bude klást daleko větší důraz na svou zatím nedotčenou Severní flotilu, zatímco Černomořská flotila je zdecimovaná ukrajinskými údery a nemůže se prakticky hnout a pro Baltskou flotilu se domovské Baltské moře stalo po vstupu Švédska a Finska do NATO prakticky cizím hřištěm.

Lubomír Světnička natoaktual.cz

Barista i záchranář u kanónu

Říjen 2019

Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

Dny NATO v Ostravě

Září 2019

Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

Továrna na instruktory

Červenec 2019

Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

Mraky prachu, vedro a léčky

Červen 2019

Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

Partneři portálu

NATO PDD iDnes.cz Newton Media