Americký prezident Donald Trump opakuje světu, že mu dochází trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem kvůli brutální ruské válce na Ukrajině. Jako důkaz před týdnem zkrátil lhůtu pro Rusko, aby přistoupilo k ukončení vojenských operací, z padesáti na deset dnů. A nové „ultimátum“ má vypršet v pátek 8. srpna.

Jaké má vůbec šéf Bílého domu možnosti, které by nakonec mohly Putina donutit přijmout kompromisní příměří a potažmo uzavřít mír, jak Trump mimochodem už dávno před nástupem do úřadu sliboval?

Od doby, kdy vládce Kremlu zahájil svou revizionistickou kampaň útokem na Gruzii v roce 2008 a následnou anexí Krymu v roce 2014, se mu zatím dařilo všechen odpor Západu přečkat, byť za cenu nesmírných ztrát – lidských i ekonomických.

Trump má podle expertů možnost to změnit, pokud se nebude bát přijmout silná vojenská a ekonomická opatření, která zabrání dalším ruským ziskům na bojišti a dále sníží výkon již tak rychle chřadnoucí ruské ekonomiky.

Pošlete útočné zbraně

Tím klíčovým krokem, který může mít velmi rychle viditelné dopady na bojišti, by mohla být ochota Trumpovy administrativy poskytnout Ukrajině další pokročilé zbraňové systémy. A nemusí to být přímo. Možnosti existují, jak ukázalo nedávné uzavření dohody s NATO, že evropští spojenci budou americké zbraně pro Ukrajinu přímo nakupovat z USA.

Nejde přitom jen o rakety Patriot pro protivzdušnou obranu, ale i útočné zbraně. List The Washington Post už dříve informoval , že Trump kromě povolení používat taktické balistické rakety ATACMS s dosahem 300 kilometrů vážně zvažuje dodávky řízených střel s plochou dráhou letu JASSM (vzduch-země) nebo Tomahawk schopných zasáhnout Moskvu i Petrohrad.

„Ukrajina by získala schopnost zabít přímo lučištníka, který na ni střílí šípy,“ uvedl pro natoaktual.cz vojenský expert a někdejší velitel amerických pozemních sil v Evropě Ben Hodges.

Podle generála ve výslužbě nyní Ukrajina urgentně potřebuje masivní protivzdušnou a protiraketovou obranu, která bude mít schopnost neutralizovat stovky ruských dronů mířících každou noc přes hranici. „To je zachycení šípů. Je ovšem zřejmé, že zabít lučištníka je lepší a efektivnější, než se pokoušet zachytit všechny šípy. Ukrajina potřebuje obě schopnosti,“ konstatoval.

Střely BGM-109 Tomahawk s dosahem 1 200 - 2 500 kilometrů (podle varianty) se přitom Kreml obává už od dob studené války. Kyjev by tak získal velmi účinný nástroj, jak zatrhnout ruské ostřelování a bombardování ukrajinských měst a civilistů. Ukrajinské síly by rázem mohly na dálku ničit nejen letiště, odkud startují ruské bojové letouny a bombardéry se střelami a klouzavými pumami, ale také montovny útočných ruských kamikaze dronů.

Střely Tomahawk lze kromě ponorek a lodí odpalovat také z mobilních pozemních systémů. Ostatně německý ministr obrany Boris Pistorius v polovině července během návštěvy USA potvrdil záměr, že má Berlín zájem pořídit zatím nezveřejněný počet amerických zbraňových systémů Typhon, který je schopen odpalovat několik typů řízených střel včetně právě Tomahawků. Německý kancléř Friedrich Merz poté naznačil, že Ukrajina brzy obdrží významnou dodatečnou podporu v oblasti „palby na dlouhé vzdálenosti“.

Trumpův souhlas by rovněž mohl popostrčit Německo, aby učinilo totéž a ukončilo neustálé váhání, zda Ukrajině poskytne střely Taurus s dosahem 500 kilometrů. S těmito zbraněmi by totiž Ukrajina mohla lusknutím prstu bezprostředně ohrožovat ruské zásobovací trasy a klíčové logistické body sloužící frontě na východě Ukrajiny, což je důležitý krok k zastavení ruského postupu a dotlačení Kremlu k uzavření příměří.

Hru změní přístup Západu

Podle Hodgese ovšem samotné dodávky střel JASSM nebo Tomahawk nemohou představovat skutečný zlom ve válce. Nejde o zázračné zbraně, které rázem změní hru. Ukrajina by jen získala významnou schopnost vést přesné údery na dlouhou vzdálenost. „Žádný zbraňový systém není skutečným game-changerem, pokud není dodáván v obrovském množství a rychleji, než Rusko stačí vymyslet, jak mu čelit,“ uvedl Hodges.

Tou skutečnou změnou pravidel hry by podle něj byl jasný závazek USA a dalších spojenců reálně Ukrajině pomoci Rusko porazit. „Včetně vyhlášení strategického cíle přinutit Rusy žít v rámci svých vlastních hranic a neútočit na své sousedy,“ dodal.

Poslední snahy prezidenta Trumpa vytvořit na Rusko určitý tlak sice označil za chvályhodné, ovšem neznamenají, že by se USA vážně zavázaly k účinné podpoře Ukrajiny. Původní lhůtu 50 dní, kterou Trump Rusku dal na jednání o příměří, pak označil za doslova „zelenou“ pro Putina, aby bez obav pokračoval v brutálních útocích.

Za naprosto zásadní proto vidí roli Evropy, která musí pokračovat v podpoře Ukrajiny i bez USA – jako pomyslné hnací síly, která by mohla přinutit Rusko zastavit agresi. „Koneckonců Evropa bude muset řešit důsledky případného ruského vítězství na Ukrajině,“ podotkl.

Putin zřejmě stále věří, že západní podporu Ukrajiny vojensky i ekonomicky „nějak přežije“. Účinným způsobem, jak dokázat, že se mýlí, by bylo převést Ukrajině na 300 miliard dolarů zmrazeného ruského státního majetku (většinou na účtech v Evropě). Samotný převod by zajistil vojenské a ekonomické potřeby Kyjeva na zhruba tři roky.

A souběžně s tím musí podle Hodgese Západ využít všechny ekonomické nástroje k zastavení pašování ruské ropy do Indie a Číny, kterým Kreml stále financuje své válečné úsilí. Podle generála je proto zásadní narušit tok ropy prostřednictvím ruské stínové flotily. To by velmi ztížilo už tak citelně oslabené ruské ekonomice dál financovat válečné tažení.

Trump v tomto ohledu hrozí zavedením masivních sekundárních cel na ruské obchodní partnery včetně právě Indie a Číny, které navíc zásobují Rusko důležitými komponenty pro výrobu zbraní. „A přísnější vynucování dodržování stávajících sankcí by dodávky důležitých komponentů zastavilo,“ uvedl Hodges.

Uplatnění všech nebo většiny takových opatření v rychlém sledu by Putinově důvěře v to, že čas je na jeho straně, zasadilo velmi tvrdou ránu a zřejmě ho rychle přimělo k vyjednávání o trvalém míru.