Hel 11.00 - Pekelné místo pro vylodění

12. března 2002 9:37

Hel, Polsko - "Ano pane, teroristé jsou ve vsi. Rozumím, operace začíná!" hlásí zřetelně do vysílačky mladý voják. Ukrytý za betonovým valem mezi domy na kraji vesnice čeká na odpověď. Ostrý vítr a vlnobití přerušují odpoveď. "Nic neslyším," křičí mladík do vysílačky zrovna ve chvíli, kdy se vlna roztříští o kamený násep u pláže. Ostrá zrnka prachu mu vichr nemilosrdně žene do tváře. Pětice průzkumníků mizí opět rychle mezi domy.

Teroristé ve vsi
Nedělní dopoledne 10. března v rekreačním městečku Hel na severovýchodě Polska není vůbec idylické jako jindy, když ves i okolí okupují stovky turistů. Už týden bičuje úzký polostrov na dohled o přístavní Gdyně silný vítr doprovázený lijáky.

"Jen jedno L a cítil bych se jako v pekle," usmívá se major Juha Vauhkonen, finský důstojník, který spolu se čtyřmi švédskými průzkumníky obhlíži vesnici a zjišťují možnosti pro invazi spojeneckých vojsk z moře.

Kvůli počasí museli velitelé operaci již dvakrát odložit. Všech pět mužů není ale ve skutečné válce, jen se podílí na velkém vojenském cvičení 24 členských států Severoatlantické aliance a Partnerství pro mír Strong Resolve 2002, do kterého se od počátku března zapojilo již pře 25 tisíc vojáků na rozsáhlém území Polska, Baltského moře a Norska.

"Úkol je jasný, zajmout teroristy. Pomáhá jim však místní nepřátelská jednotka," popisuje situaci major Vauhkonen. Se svými muži se vydal na průzkum už v noci. "Byli jsme na pobřeží, terén obhlížely i vrtulníky," dodává.

Rozkaz zní: Obsaďte pobřeží!
Zatímco se pětice průzkumníků ukrývá mezi domy, jen o několik kilometrů dále kotví americká výsadková loď USS Tortuga. Přípravy na invazy tam trvají už od rána. "Musíme pomalu do lodě čerpat vodu, abychom mohli z útrob lodě vypustit devatenáct výsadkových člunů," popisuje přípavy na vylodění z moře polský major Andrzej Wiatrowski.

Konečně jsou všechny čluny na volném moři. USS Tortuga pokračuje dál v cestě. "Invaze začíná," hlásí svým mužům na břehu Juha Vauhkonen a rozděluje pozice pro vylodění první skupiny výsadkářů.

Za zátokou se během několika minut objevují první tři výsadkové čluny a až stokilometrovou rychlostí se přiližují k pobřeží. V každém z nich sedí v plné výzbroji dvacet mužů. "Jdeme, jdeme, jdeme...!" velí hlas z útrob prvního člunu, který přirazil na břeh. Dveře se otvírají a dvacítka mužů se zbraněmi vybíhá na pláž. Okamžitě zaujímají nacvičené pozice. "Každý někoho kryje," popisuje mumraj na pláži finský důstojník Vaukhonen.

Dvacet minut napětí
K pobřeží přijíždějí další a další čluny švédských výsadkářů. Z povzdálí celou akci pozorují zbylé tři čluny, ve kterých je v pohotovosti připravena na pomoc Švédům i rumunská jednotka. Přes sto sedmdesát mužů a čtyřicet důstojníků obsazuje lehce pobřeží a přístav. Přijíždí poslední loď.

Z povzdálí celou akci řídil generál Willliam Kernan, hlavní velitel spojeneckých sil v Atlantiku. Spolu s ním ke břehu přiráží i americký vice admirál Cutler Dawson, velitel všech mírových operací tohoto cvičení. "Jednotky postupovaly podle plánu. Moře a povětří byli takřka jako ve skutečnosti a ne jako při cvičení," končí nedělní operaci Dawson.

Vojáci mají po dvou dnech válčení volno. Sundávají si přilby a odhazují vyrobené maskování z větví a trávy.