Jestliže je doplňování paliva stíhačky za letu někdy příznačně označováno jako „vyšší dívčí“, tak v noci to může platit dvojnásob. Čeští piloti z čáslavské 211. taktické letky se tento týden stali první operační letkou, která to zvládla se stroji JAS-39 Gripen. Základna o tom informovala na sociálních sítích.
I malý pohyb kniplu to mohl zhatit, popsal pilot gripenu unikátní manévr |
Až doposud to s gripenem zkoušeli pouze zalétávací piloti výrobce letounů Saab ve Švédsku. Stroje Gripen slouží kromě Švédska v České republice, Maďarsku, Jihoafrické republice, Thajsku a Brazílii. Nově si před několika týdny letouny vybrala také Kolumbie.
Armáda sice uvedla, že k propojení stíhaček s tankerem došlo ve výšce zhruba 10 000 metrů nad zemí, ale bylo to níže. „Asi v šesti kilometrech,“ potvrdil pilot Stanislav Čejka, který manévr jako první uskutečnil.
Tankování v noci? Ve výšce asi 10 000 metrů nad zemí a s Gripenem? Žádný problém!
Naše 211. taktická letka z Čáslavi je první operační jednotkou, která to zvládla. Před námi to zkoušeli jen zalétávací piloti výrobce.
Dobrá práce!🫡 https://t.co/YDGsJS681d
K tankeru se přiblížily dva stroje Gripen, tankování provedl ale jen jeden pilotovaný Čejkou a pilot druhého figuroval jako dozorující instruktor. Další noc chtěli letci proceduru vyzkoušet znovu v obráceném gardu, ale kvůli operační vytíženosti tankeru už k tomu nedošlo.
V tankování za letu jsou vycvičeni prakticky všichni čeští piloti gripenů. Udržení schopnosti je ovšem podmíněno pravidelným procvičováním. A tato schopnost je podmínkou plnohodnotného zapojení do případných aliančních operací. V těch totiž denní či noční doba nehraje roli.
Každý pilot certifikovaný pro operace AAR (Air-To-Air Refueling) musí provést minimálně jednou za půl roku reálné plnění z tankeru, aby neztratil příslušné oprávnění a nemusel absolvovat celé školení znovu.
Dvacet let gripenů na českém nebi. Jejich přílet znamenal konec sovětské éry |
Čeští letci poprvé vyzkoušeli tankování za letu už před třinácti lety, v únoru 2012 na základně ve švédském Ronneby. Prvními piloty byli Petr Dřevecký a současný velitel čáslavské základny Jaroslav Tomaňa.
Gripeny využívají pro tankování ve vzduchu systém „probe and drogue“, zjednodušeně zkrátka hadici. Je sice konstrukčně jednodušší, ale na pilotáž složitější. Jde o podvěs, který je propojen s palivovým systémem tankovacího letounu. Před vlastním tankováním je vysunuta hadice s „drogue“ (košem) na konci. Koš za letu stabilizuje hadici a usnadňuje spojení s letounem.
Pilot musí manévrovat tak, aby „probe“ (sondu; tykadlo u své kabiny) navedl do koše, ve kterém je připojovací ventil. Pokud to provede správnou rychlostí, dojde k propojení a uzamčení ventilu a tankování trvající asi 3-4 minuty podle objemu potřebného paliva může začít. K tomu je právě potřeba udržovat přesnou pozici a vzdálenost, jinak dojde k přerušení a odpojení. Pokud se netrefí přesně, koš začne oscilovat a může dojít k poškození koše i stíhačky.
U JAS-39 je „probe“ umístěný za hlavou pilota, což ztěžuje orientaci a udržování pozice. Jelikož manévr probíhá v řádu metrů a centimetrů, vyžaduje jemnou pilotáž a práci s tahem motoru. Vše se musí řídit manuálně, žádný „autopilot“ pro takový manévr zatím neexistuje. A klíčem k úspěchu je pravidelný trénink.
Čeští piloti dosud využívali nejčastěji pro výcvik tankování za letu a jeho periodické procvičování, ale také například pro mise při střežení Islandu, služeb italských, švédských, amerických nebo nově také německých tankerů.
Od loňska mohou ovšem využívat novou mnohonárodní flotilu nových víceúčelových tankerů A-330 MRTT, na jejíž pořízení i provozu se Česká republika v rámci programu NATO přímo podílí. První zkoušku doplnění paliva za letu z nové „létající benzínky“ absolvovali loni. A záběry z prvního nočního tankování svědčí o tom, že tentokrát čeští letci také využili A-330 MRTT.
Nadzvukové letouny Gripen nedávno oslavily přesně dvacet v českých službách. Nyní české ministerstvo obrany vyjednává o jejich dalším pronájmu až do roku 2035, než získá všechny nové objednané americké letouny F-35, nejmodernější 5. generace.
Prvních šest nových stíhaček F-35 mají totiž čeští letci dostat v roce 2029. Zůstanou ale v USA kvůli výcviku. Na mateřské základně v Čáslavi má první stroj přistát až v roce 2031 a všech 24 letounů pak bude v Česku do roku 2035. Do té doby chce obrana využívat stávající letouny Gripen.
Pak éra gripenů na českém nebi s největší pravděpodobností definitivně skončí. Po třiceti letech služby. Nové stroje F-35 by měly podle plánu chránit vzdušný prostor minimálně do roku 2069.
tisknout