České stíhačky budou chránit slovenské nebe, než Slováci dostanou nové stroje

Vydáno 27.07.2022
České vzdušné sily s letouny Gripen budou nejméně do konce roku 2023 pomáhat chránit vzdušný prostor sousedního Slovenska. Nasazení stíhaček ve středu projednala vláda s tím, že čeští letci by takzvaný Air Policing měli zajišťovat už od září.  

Letoun JAS-39 Gripen českých vzdušných sil na Dnech NATO v Ostravě | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Slovensko chce brzy ukončit provoz ruských stíhacích strojů MiG-29 a čeká na dodání nových amerických strojů F-16, které si objednalo. Výroba nových strojů ovšem nabrala zpoždění a Slovensko proto požádalo o zajištění vzdušného prostoru Českou republiku a Polsko.

„Konflikt na Ukrajině nám ukázal, jak důležitá je jednota NATO a vzájemná pomoc spojenců. Jsem proto ráda, že mohu za Česko jednat o pomoci našim slovenským sousedům se zajišťováním ochrany jejich vzdušného prostoru,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), který návrh kabinetu přeložila.

Čeští letci s gripeny by měli začít pomáhat střežit vzdušný prostor Slovenska už od letošního září a nejméně do konce roku 2023. Slovenské nebe by měli chránit z domovské základny v Čáslavi. Bratislava oficiálně požádala Prahu o pomoc 18. června.

Detaily nasazení má upřesnit společná deklarace mezi ČR, Slovenskem a Polskem, která bude podepsána v následujících týdnech.

„Návrh deklarace říká, že střežení vzdušného prostoru bude zahájeno 1. září letošního roku a potrvá do konce roku 2023 s možností dalšího prodloužení,“ upřesnila Černochová.

Slovensko si před čtyřmi lety objednalo od USA 14 stíhaček F-16 v nejmodernější verzi. První stroje měli slovenští letci dostat už na konci letošního roku a další pak o rok později. Slovenští piloti už absolvovali i výcvik v USA.

Slovensko vyhlíží nové stíhačky za sovětské migy. Piloti trénují v Arizoně

Zpoždění dodávek až o dva roky slovenské ministerstvo obrany zdůvodnilo problémy se subdodávkami způsobenými epidemií covidu-19 i nedostatkem čipů na světovém trhu. Nové nadzvukové letouny tak bude moci nasadit zřejmě až v roce 2025.

Čeští stíhači mají s ochranou vzdušného prostoru členů NATO zkušenosti už od roku 2009. Třikrát působili v Pobaltí, třikrát hlídali nebe nad Islandem. Od 1. dubna opět hlídají vzdušný prostor pobaltských států, tentokrát z litevské základny Šiauliai, kde spolupracují se španělským letectvem.

inc natoaktual.cz