Deklaraci o sdíleném závazku k ochraně slovenského nebe podepsali v sobotu ve slovenských Malackách ministři obrany Jana Černochová, Mariusz Błaszczak a Jaroslav Naď.
„Pro Slovensko je toto gesto českých a polských spojenců a přátel jasným důkazem našeho velmi blízkého, generačního spojenectví a také odhodlání vzájemně si pomáhat s ochranou středoevropského regionu, jehož občané mají po ruské agresi na Ukrajině důvodné obavy o svou bezpečnost,“ prohlásil slovenský ministr obrany Jaroslav Naď.
O pomoc požádala Bratislava spojence v červnu. Slovensko k ochraně svého vzdušného prostoru využívá dosluhující letouny MiG-29 sovětské výroby. Jejich provoz ukončí ve středu 31. srpna a první nové objednané americké stíhačky F-16 dostanou slovenští letci až roce 2024. Do výzbroje pak mají být nasazeny až o rok později.
#Slovak sky will be protected by #Czech & #Polish air forces from 1st September. Today, we signed airpolicing agreement with @jana_cernochova & @mblaszczak Thank you! #StrongerTogether #WeAreNATO @Slovakia_NATO @SLOVAKIAinEU @SlovakEmbassyUS TASR https://t.co/52hw3ylG3J
Čeští letci s gripeny mají slovenské nebe pomáhat střežit do konce roku 2023. Půjde o dva stroje a jeden záložní startovat mají v případě potřeby ze své mateřské základny v Čáslavi. O ostrém vzletu bude stejně jako při standardním Air Policingu rozhodovat Středisko pro řízení vzdušných operací CAOC v německém Uedemu, které bude volit podle blízkosti ať už polské či české letky.
Pro české stíhače se v počtech personálu ani letadel nic nemění, pouze se při plnění úkolu rozšíří jejich působení i na Slovensko. Vojáci, kteří z Čáslavi drželi nepřetržitou pohotovost pro ČR, ji budou nyní držet ještě pro Slovensko.
„Nebudeme vyčleňovat extra piloty ani další stíhačky navíc,“ potvrdil velitel čáslavské základny Jaroslav Míka. Aby české stroje dolétly až na opačný konec Slovenska, budou vybaveny buď přídavnými nádržemi, nebo dotankují během letu, které by vyslalo NATO.
V případě například uneseného letounu, takzvaného konceptu „Renegade“, kdy by Slovensku hrozil například teroristický útok, by české pohotovostní letouny přešly pod národní slovenské velení.
Sousedi i přátelé. Není to fráze. Narodila jsem se v Československu Polce, takže v mém případě i víc.Dvacáté století nám “nadělilo” podobnou historickou zkušenost (špatnou) a víme, že si chceme i musíme pomáhat. Ukázková spolupráce zemí v jednom regionu. Důležitá pro NATO i EU! https://t.co/8bZOhC6vZy
Slovensko poskytne v případě potřeby nezbytnou podporu hostitelského státu včetně doplnění paliva, letových navigačních služeb a ochrany prostředků. Uhradí rovněž veškeré náklady související s ostrým vzletem pohotovostních sil a prostředků.
„Důvodem je geografická blízkost našich států a také nedostatek nadzvuků. Při počtu 14 gripenů si můžeme dovolit jejich dislokaci na cizí území pouze jednou za tři roky, což už máme pro letošek splněno – naši stíhači plní stejnou misi od 1. dubna do konce září 2022 v Pobaltí,“ konstatoval Míka.
Servis letounů při ochraně Slovenska zabezpečí tedy mateřská základna. „Případná příprava letounu k opakovanému vzletu na území Slovenska může být provedena samotným pilotem, popřípadě slovenským leteckým personálem, který je k tomuto účelu zaškolen,“ dodal.
Podle něj nepředstavuje pro české piloty problém takřka žádný operační prostor. Kvůli misi v Pobaltí létají ve speciální výstroji, ke které kromě výškového vybavení patří i neopren, poradí si i s vysokohorským prostředím slovenských Tater.
S ochranou vzdušného prostoru členů NATO mají čeští letci zkušenosti už od roku 2009. Od letošního dubna do konce září navíc střeží už počtvrté vzdušný prostor Pobaltí. Opakovaně chránili také Island.
Staré migy nalétaly 20 tisíc hodin
Slovensko si před čtyřmi lety objednalo od USA 14 stíhaček F-16 v nejmodernější verzi. První stroje měli slovenští letci dostat už na konci letošního roku a další pak o rok později. Slovenští piloti už absolvovali i výcvik v USA.
Zpoždění dodávek až o dva roky slovenské ministerstvo obrany zdůvodnilo problémy se subdodávkami způsobenými epidemií covidu-19 i nedostatkem čipů na světovém trhu.
Letová ukázka slovenského MiG-29 na Dnech NATO v Ostravě
Dosluhují letouny MiG-29 provozuje slovenské letectvo od 90. let minulého století. V rámci dělení ČSFR a deblokace ruského dluhu získala Bratislava celkem 24 těchto letounů.
Slovenské letouny prošly částečnou modernizací v letech 2004-2006, kdy byly vybaveny vyspělejšími komunikačními a navigačními prostředky a systémy kompatibilními s technikou NATO. Momentálně slovenské vzdušné síly provozují ještě 11 letadel. Jejich technická životnost skončí v rozmezí let 2029-2035.
„Ve prospěch ochrany vzdušného prostoru odvedly migy během dlouhých let pro naše ozbrojené síly dobrou službu. Celkově s nimi naši piloti nalétali přes 20 240 hodin při plnění množství cvičných a operačních úkolů,“ konstatoval slovenský ministr obrany Jaroslav Naď.
Jak dodal, pro Slovensko však už neexistuje žádná perspektiva použití techniky sovětského typu v budoucnosti. Udržení požadované míry způsobilosti letounů alespoň v současného stavu, by bylo z dlouhodobého hlediska personálně i ekonomicky velmi náročné.
„Tato technika není kompatibilní s našimi spojenci v NATO a nelze ji modernizovat, přičemž její provozuschopnost a bojeschopnost je ovlivňována nízkou spolehlivostí,“ řekl.
Resort obrany chce podle něj dále jednat se spojenci, jak vyřazené stíhačky MiG-29 efektivně využít. Nabízí se například možnost jejich poskytnutí Ukrajině.
