Přílet prvních šesti letounů Gripen ze Švédska byl tehdy pro veřejnost uzavřen, nicméně za ploty kolem dráhy na něj netrpělivě několik hodin čekaly stovky lidí. Přímo na základně pak mohli přílet sledovat jen novináři a několik hostů.
První dvojice letounů tehdy odlétla ze Švédska v 9:40, nad českým územím se letadla objevila zhruba o hodinu později. (Původní reportáž lze najít zde.)
Jako první přistál Michael Borůvka, který spolu s Petrem Mikulenkou byli prvními Čechy, kteří se na gripeny přímo ve Švédsku několik měsíců přeškolovali, aby mohli působit jako instruktoři a cvičit další české piloty. „Gripeny jsou lepší než migy,“ řekl tehdy Mikulenka ve speciálním on-line rozhovoru pro iDNES.cz.
V první vlně na základně přistálo prvních šest jednomístných letounů JAS-39 C. Po dvojicích, první vždy pilotoval český a druhý letoun švédský pilot. V české trojici byl ještě pilot Jiří Pospíšil. Letouny pak armáda zařadila slavnostně do výzbroje o týden později na slavnostním ceremoniálu.
Tomu přihlížely zhruba tři stovky čestných hostů - vojáků i politiků. Mezi nimi se objevil i bývalý premiér Stanislav Gross a jeho tehdejší čerstvý nástupce Jiří Paroubek. „Nastartovali jsme novou etapu zajištění ochrany vzdušného prostoru České republiky,“ konstatoval tehdy Paroubek i přesto, že ČR si nakonec švédské stroje jen pronajala a v polovičním počtu, než původně plánovala koupit.
Jak se válčilo o stíhačky před 20 lety. ČSSD chtěla koupit letouny na dluh |
Mezi čestnými hosty nechyběli také váleční veteráni včetně dnes již zesnulého legendárního letce Františka Peřiny. „Jdu se podívat na ty nové mašiny,“ nadšeně komentoval elitní stíhač z druhé světové války.
Od počátku července 2005 pak gripeny převzaly ochranu vzdušného prostoru České republiky a nahradily dosluhující letouny MiG-21MF.
Legendární válečný pilot František Peřina a někdejším pilotem gripenu a pozdějším velitelem vzdušných sil Jiřím Vernerem po přeletu gripenů do Čáslavi (18. dubna 2005)
Česká republika se tak stala prvním státem bývalé Varšavské smlouvy, která zařadila do služby nadzvukový bojový letoun nesovětské výroby. Stejně jako v Praze v roce 1991 Varšavská smlouva zanikla, tak dalších čtrnáct let poté symbolicky začal konec sovětského monopolu na tuto strategickou část výzbroje.
Další šestice z celkem čtrnácti pronajatých gripenů pak přeletěla ze Švédska v polovině srpna a koncem měsíce i dva dvojmístné stroje. Kontrakt na desetiletý pronájem letounů podepsala česká vláda v roce 2004. Původně chtěla letouny nakoupit. Za pronájem Česko zaplatilo zhruba 20 miliard korun.
O deset let později byl pak podepsán dodatek smlouvy k prodloužení původního pronájmu až do roku 2027, s možností opce až na další dva roky. Za v současnosti dobíhající pronájem platí ČR ročně zhruba 1,7 miliardy korun ročně.
Gripenů bude méně, ale pronájem bude levnější, zní nová nabídka ze Švédska |
Nyní české ministerstvo obrany vyjednává o dalším pronájmu až do roku 2035, než získá všechny nové objednané americké letouny F-35, nejmodernější 5. generace.
Prvních šest nových stíhaček F-35 mají totiž čeští letci dostat v roce 2029. Zůstanou ale v USA kvůli výcviku. Na mateřské základně v Čáslavi má první stroj přistát až v roce 2031 a všech 24 letounů pak bude v Česku do roku 2035. Do té doby chce obrana využívat stávající letouny Gripen.
Pak éra gripenů na českém nebi s největší pravděpodobností definitivně skončí. Po třiceti letech služby. Nové stroje F-35 by měly podle plánu chránit vzdušný prostor minimálně do roku 2069.
První ostrý start k tureckému dopraváku
Už v srpnu 2004 začal ve Švédsku intenzivní, rychlý a náročný výcvik prvních dvou českých pilotů, který spočíval zejména v odlišném způsobu ovládání moderních letounů. Ke konci roku se k nim přidalo dalších šest letců a zhruba 20 příslušníků pozemního technického personálu.
Historicky první sólové lety na jednomístném gripenu uskutečnili ve středu 6. října 2004 ze švédské základny Satenäs podplukovník Michael Borůvka a podplukovník Petr Mikulenka.
Během šesti měsíců pilotního výcviku nalétali 35 letových hodin. Po návratu do České republiky absolvovali na letounech dalších zhruba 20 letových hodin.
Prvními dvěma piloty, kteří zahájili službu s novými stroji v rámci takzvané ostré hotovosti, byli Jiří Pospíšil a Jaroslav Tomaňa, současný velitel čáslavské základny.
První ostrý zásah, takzvaný Alfa Scramble, si připsali čeští piloti 24. srpna 2005. Letouny byly vyslány k dopravnímu Airbusu A320 tureckých aerolinií letícímu na lince Istanbul – Hamburk, který nenavázal rádiové spojení se stanovištěm řízení letového provozu.
Zatím poslední ostrý start podnikli jen před pár dny kvůli mlčícímu boeingu na trase z Kréty do Dánska.
Od té doby čeští piloti už nalétali na gripenech za dobu jejich nasazení více než 40 000 letových hodin. (V roce 2022 oslavili 35 000 hodin a roční nálet flotily strojů je odhadován na 2 100 hodin).
A za sebou mají také zahraniční mise, když opakovaně střežili v rámci misí NATO vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska a také ostrovního Islandu. Tam se také letos opět vrátí.
Do příletu gripenů sice spojenci z NATO uznale pokyvovali, jak jsou čeští piloti i ve starých letounech MiG-21 dobří, na druhou stranu ale dobře věděli, že s historickými kusy, byť pečlivě udržovanými, zkrátka ani „kouzelníci z kotliny za horami“ zázraky neumějí.
Pronajaté stroje byly od počátku pod drobnohledem celé veřejnosti a každou chvíli se objevovaly kritické hlasy i kvůli těm nejbanálnějším technickým problémům, jež se vyskytly. Češi ale zařazovali stroj do výzbroje, kromě Švédska, jako první na světě. Po prvních ostrých startech a misích ale kritika rychle opadla.
Pak v roce 2010 českou 211. letku s gripeny po dlouhých letech oťukávání přijali spojenci jako plnohodnotné členy mezi takzvané tygří letky, které platí ve státech NATO za elitu. Čeští piloti ještě k tomu navíc hned přidali prvenství na prestižním cvičení tygrů a stali se nejlepšími z nejlepších. Gripen tehdy dospěl a stal se plnohodnotným bojovým strojem.
tisknout 
