natoaktual.cz

Hledáme stážisty

Máte zájem o stáž v v Informačním
centru o NATO? Ozvěte se nám!

Zpravodajství

Rusko je válce na hranici sil a červené čáry neexistují, zaznělo na GLOBSEC

2. září 2024 22:54

Západní společenství zatím nedává Ukrajině vše, co potřebuje k vítězství ve válce s Ruskem, apelovali bezpečnostní špičky během mezinárodní konferenci GLOBSEC v Praze. Rusko je podle vojenských expertů a analytiků na pokraji svých sil a ukrajinský vpád na ruské území oslabil ruskou schopnost odstrašení.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka (uprostřed) během konference GLOBSEC v Praze | foto: @globsec

Podle bývalého velitele amerických pozemních sil v Evropě Bena Hodgese je „Rusko je ve velkých problémech“. Ukrajina podle něj prokázala nesmírnou odolnost čelit drtivé přesile.

V diskusním panelu nazvaném „Poučení z Ukrajiny“ americký generál podotkl, že „Ukrajina válku vyhrává“, protože Rusko i přes všechny výhody za deset let bojů od anexe Krymu a vpádu na východ Ukrajiny kontroluje jen asi 18 procent území. „Za šest měsíců se Rusové posunuli jen o 30 kilometrů k Pokrovsku,“ dodal.

Náčelník Generálního štábu české armády Karel Řehka uvedl, že žádná strana sice skutečně nevyhrává, ale strategické kroky Ukrajiny, jako například nedávné akce v Kurské oblasti, posunuly vnímání a jednoznačně oslabily ruské odstrašení.

„Záleží, jak si definujete vítězství. Vojensky právě teď nikdo nevyhrává. Rusko ale touto válkou hodně ztrácí a Ukrajina hodně získává. V jistém smyslu můžete říct, že vyhrávají, ale z vojenského pohledu teď nevyhrává nikdo,“ vysvětlil Řehka.

Bývalý vrchní velitel spojeneckých sil pro transformaci Denis Mercier konstatoval, že pokud by Rusko nakonec kvůli situaci v Kurské oblasti vyhlásilo plnou mobilizaci, šlo by v zemi o velmi nepopulární krok.

Podle velitele evropského armádního sboru Piotra Błazeusze musí evropští lídři odstranit „politické červené linie“ a podpořit právo Ukrajiny na obranu. Především svolením, aby Ukrajinci mohli používat dodávané zbraňové systémy dlouhého dosahu, jak uznají za vhodné. Generál Hodges je přitom přesvědčený, že kdyby západní státy opravdu chtěly, poskytly by Ukrajině větší podporu a válka by skončila už loni.

Někdejší americký velvyslanec při NATO Kurt Volker v dalším z panelů upozornil, že ukrajinský vpád do Kurské oblasti „ukazuje, že Rusko je na hranici svých možností“. Moskva podle něj nemůže zaútočit na Ukrajinu a bránit své území zároveň. „Bude muset přesunout síly z Ukrajiny na obranu Ruska. Tento pohyb je něco, čeho bychom měli využít se systémy s dlouhým dosahem a zasáhnout je, když se pohybují,“ dodal.

Ukrajinská poslankyně Olena Khomenko uvedla, že vpád do Kurské oblasti jasně „dokazuje, že neexistují žádná skutečná rizika eskalace ze strany Ruska a neexistují ani žádné ruské červené čáry“. Připomněla, že jedinou reakcí ruského prezidenta Vladimira Putina bylo „předstírat, že se nic zvláštního neděje“.

Kyjev nedostává vše, co potřebuje

K pokračování podpory Ukrajiny vyzval český prezident Petr Pavel. Ve svém zahajovacím projevu na konferenci připomněl, že státy musí vytrvat v podpoře Ukrajiny, protože je to i v jejich nejlepším zájmu. „K dosažení míru musíme poskytovat podporu Ukrajině a Rusko musí pochopit, že pokračovat ve vedení války nebude už dlouho v jeho zájmu,“ prohlásil. Jak upozornil, existuje také pořád prostor pro efektivnější vymáhání ruských sankcí.

Podle dánské premiérky Mette Frederiksen je jednota Západu nejsilnější zbraní proti ruské agresi a Ukrajina musí pro boj dostat vše, co potřebuje.“Zůstaňme neochvějní a přijměme rozhodná opatření,“ prohlásila s tím, že Kyjev zatím nedostává všechno. „Příliš dlouho jsme říkali, že Ukrajina tuto válku prohrát nemusí. Měli bychom říci: Ukrajina tuto válku potřebuje vyhrát,“ dodala.

S tím souhlasí i šéf litevské diplomacie Gabrielius Landsbergis. Západní společenství doposud jasně nedefinovalo vizi uspořádání světa až tato válka skončí. „Stále se bojíme slova vítězství. Ale historie ukazuje, že nikdy nemůže být udržitelný mír s neporaženým Ruskem,“ konstatoval.

Podle estonského ministra obrany Hanno Pevkura je přitom otázka velmi jednoduchá: „Chceme, aby Ukrajina bojovala, nebo chceme, aby Ukrajina zvítězila? Chceme, aby Ukrajina zvítězila, ne jen aby bojovala“.

Šéfka Evropské komise Ursula von den Leyen na toto téma podotkla, že v Evropě už bylo zničeno mnoho iluzí, které byly vystavěny na předpokladu, že míru bylo dosaženo jednou provždy. „Iluze, že prosperita může být pro Putina důležitější než jeho klamné sny o impériu. Iluze, že Evropa dělá pro bezpečnost dost. Ekonomicky ani vojensky si dnes nemůžeme dovolit žádné další iluze,“ uvedla.

Co přijde po Putinovi? Změna je možná

Výzvami a příležitostmi pro budoucnost Ruska se zabýval úplně poslední panel konference nazvaný příznačně „Rusko po Putinovi“.

Ruský podnikatel a zakladatel hnutí Otevřené Rusko Michail Chodorkovskij zdůraznil potřebu ukázat Rusům, že změna je možná, a to prostřednictvím propagace západních ideálů a výhod decentralizace. Tvrdil, že ruská opozice čelí značným výzvám kvůli ochotě režimu použít sílu proti vlastním lidem.

Západní země by měly podle něj být připraveny na dobu, až se situace v Ruské federaci změní, a pak rychle jednat. „Je nutné jasně rozlišovat mezi ruskými lidmi a těmi, kdo v Rusku rozhodují,“ konstatoval.

Ruský novinář a spisovatel a někdejší šéfredaktor nezávislé televizní stanice Dožď Michail Zygar vyzdvihl význam ruské diaspory a nezávislých médií v opozici proti Putinovu režimu a zdůraznil potřebu vytvořit alternativní historický narativ, který by čelil ruskému imperialismu. Poukázal také na generační rozdělení v Rusku, kdy starší Rusové zastávají konzervativnější názory.

Analytik Roland Freudenstein upozornil na přetrvávající nedůvěru evropských zemí ke spolupráci s ruskými demokraty a varoval před myšlenkou „kolektivní viny“, která by mohla bránit rozvoji demokratického Ruska.