„Vstup Ukrajiny do EU je nezbytnou součástí budování mírové Evropy. Zkusili jsme mít Ukrajinu v šedé zóně a podívejte se, co z toho máme,“ konstatoval bezpečnostní analytik Daniel Fried z vlivné americké Atlantické rady.
Přijetí Ukrajiny, který už třetí rok čelí brutální ruské invazi, je podle jeho slov nezbytné pro zajištění trvalého míru v Evropě. Fried rovněž varoval, před ponecháním Ukrajiny stranou. Nutné reformy a milníky v přístupovém procesu pak označil za mnohem méně skličující, než je obraz současné války.
Členka ukrajinského Parlamentu Kira Rudik v této souvislosti upozornila, že se Ukrajina proměnila v bezpečnostní a digitální velmoc. A pohání ji právě „naděje a silná touha“ po členství v Evropské unii.
„Můj názor na rozšíření EU je, že se 24. února 2022 (datum ruské invaze na Ukrajinu) pravděpodobně stalo jednou z nejdůležitějších strategických politik. Nikdy jsem neviděl EU tak jednotnou, jako je nyní,“ prohlásil finský prezident Alexander Stubb. Z pohledu zahraniční politiky si rozšíření unie přeje za podmínek splnění kritérií. „A spíše dříve než později,“ uvedl.
“My take on EU enlargement is that it probably became one of the most important strategic policies on the 24th of February 2022. I’ve never seen the EU as unified as it is now."
"So, from a foreign policy perspective, I would like to see the enlargement of the EU, yes, provided… https://t.co/EVEmHLPrgE https://t.co/JWWxe4Tx9h
Ukrajina získala status kandidátské země v červnu 2022, společně s Moldavskem. Evropská komise pak vydala v listopadu 2023 vydala doporučení, aby s Ukrajinou byla zahájena jednání o přistoupení. První mezivládní přístupová konference s Ukrajinou proběhla letos v červnu.
„Všichni souhlasíme s tím, že rozšíření je geopolitickou nutností. Proč? Kvůli Putinově invazi na Ukrajinu,“ uvedl německý diplomat Thomas Bagger.
Bývalý slovenský ministr zahraničí Miroslav Wlachovský připsal především Ukrajině zásluhu na oživení debaty o rozšíření unie a vyzval EU, aby se vyvarovala opakování chyb z minulosti, jako byla ta z roku 1938 s Československem. Pro to bude podle expertů nutné, aby EU prošla urychlenými reformami, bylo možné přijmout nové členy a zajistit geopolitickou stabilitu kontinentu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vyzvala k posílení evropské obrany. V nové komisi chce proto jmenovat eurokomisaře pro obranu. Evropa podle ní musí mít prostředky na vlastní obranu a odstrašení všech protivníků.
„Mír není jen absence války. Je to uspořádání, ve kterém je válka nemožná a zbytečná,“ prohlásila. Připomněla, že členské státy EU sice zvyšují výdaje na obranu, restrukturalizace obranného průmyslu a posílení jeho kapacit ale ještě bude vyžadovat čas a investice.
In her powerful opening remarks at the 2024 GLOBSEC Forum, @vonderleyen, President of the @EU_Commission, stated, "Many illusions have been shattered in Europe. The illusion that peace was achieved once and for all. The illusion that prosperity might matter more to Putin than his… https://t.co/qYAPNUwvx5 https://t.co/BeYEqkqaUl
Za stejně klíčové jako vstup Ukrajiny do EU označil bývalý americký velvyslanec Kurt Volker rovněž přijetí země do NATO. Aliance na svém posledním summitu v červenci konstatovala, že Ukrajina se členem NATO stane. Podle Volkera jsou aspirace Kyjeva na členství v Alianci naléhavě důležité nejen pro bezpečnost samotné Ukrajiny, ale i pro bezpečnost celé Aliance. „Rusko je ve válce s NATO nikoliv naopak,“ prohlásil
Někdejší nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongren zdůraznila, že ohledně členství Ukrajiny „není už otázkou zda, ale kdy“.
Slovinská prezidentka Nataša Pirc Musar apelovala, že Evropa se musí postavit pevně proti Rusku a zajistit, aby Ukrajina měla svobodu určit si svůj vlastní kurz směrem k členství v EU. Zároveň vyzvala k naléhavým reformám v EU i OSN a zpochybnila „zastaralé právo veta“, které má pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN.
„Pokud chcete bezpečnou EU, potřebujete rozšíření o západní Balkán, Ukrajinu a Gruzii,“ konstatovala černohorská ministryně pro evropské záležitosti Maida Gorčević s tím, že bezpečnosti aspekty Balkánu jsou ve světle války na Ukrajině opomíjeny.
Slovinský státní tajemník Marko Štucin kritizoval stagnaci přístupového procesu a vyzval k obnovení závazku. „Za poslední tři roky nebyla otevřena ani uzavřena žádná kapitola s žádnou z kandidátských zemí. Ke skutečným krokům nedochází. S procesem, který máme v tuto chvíli, se nic nestane,“ dodal.
Třídenní prestižní konference GLOBSEC Forum do České republiky přilákala stovky klíčových politiků, poradců, lídrů a analytiků z celého světa. Konference se zúčastnilo více než 2 300 delegátů, včetně 6 prezidentů, 3 premiérů, 30 ministrů a dalších významných osobností. Akce se původně konala pravidelně v Bratislavě, nevládní organizace GLOBSEC ale v březnu oznámila přesun akce do Prahy.
tisknout