Osvědčený veterán míří do důchodu a místo něj nastupuje ambiciózní a velmi talentovaný mladíček. Takové je jedno z rozhodnutí na okraj summitu NATO v turecké Ankaře.
Spojenci už v 80. letech minulého století společně pořídili a od té doby dosud provozují 14 letounů systému včasné výstrahy E-3A Sentry (AWACS). Původně jich bylo 18, ale jeden stroj byl ztracen při havárii v Řecku a tři už byly vyřazeny z provozu v letech 2015, 2017 a 2018.
Upravená dopravní letadla Boeing 707 jsou vybavená radary, senzory a rádiovými stanicemi, které umožňují sledovat cíle ve vzduchu a navádět na ně prostředky protivzdušné obrany, řídit letecké souboje i odposlouchávat nepřátelskou komunikaci.
Vyznačují se kruhovou radarovou anténou na hřbetě. V disku je radarový systém, který umožňuje obsáhnout prostor od zemského povrchu po stratosféru. Radar má dosah přes 300 kilometrů pro nízko letící cíle a ještě větší pro objekty ve větších výškách. Může detekovat a identifikovat jakýkoli přátelský nebo nepřátelský letoun. Informace předává letadlům i pozemním střediskům. V Česku si stroje mohla veřejnost opakovaně a velmi detailně prohlédnout během Dnů NATO a Dnů Vzdušných sil Armády ČR v Ostravě.
Během dekád nasbírala alianční flotila tisíce a tisíce průzkumných a hlídkových misí, ale také na ochranu významných událostí včetně fotbalových šampionátů nebo olympiád. Od operací na Balkáně, přes Blízký východ, Středomoří až po současné hlídkování podél východní hranice spojenců kvůli ruské hrozbě.
I přes řadu modernizací ale stroje nazadržitelně zastarávají. Alianční velitelé počítají s jejich provozem ještě někdy do roku 2035, kdy ochranu Evropy zřejmě naplno převezmou „slídilové“ ze švédských dílen.
Deset nových strojů
Aliance do té doby pořídí až deset moderních průzkumných letounů pro včasné varování a řízení Saab GlobalEye. Švédský výrobce počítá s tím, že bude schopen letouny dodávat od roku 2030. Podle generálního ředitele Micaela Johanssona není zatím konečná cena dohodnuta, ale měla by se pohybovat přibližně v rozmezí 400 a 450 milionů dolarů za jeden letoun.
V čem budou lepší? Velmi zjednodušeně: jsou podstatně modernější, dovedou toho více, jsou úspornější na provoz a především jsou výrazně lépe připravené na současné a budoucí hrozby.
Jako první stroj zařadily do služby v roce 2020 Spojené arabské emiráty, které v současnosti provozují již pět letounů. Tři stroje si objednalo domácí Švédsko jako náhradu za starší letouny ASC 890 darované ukrajinským obráncům a dva letouny objednala Francie.
GlobalEye je v současnosti považován za pomyslný etalon toho, jak by po příštích několik dekád mělo fungovat „létající velitelské stanoviště“, které vidí daleko do všech směrů a pomáhá řídit vojenské operace.
Stroj postavený na bázi „business jetu“ Bombardier Global 6000 dokáže současně monitorovat vzdušný prostor, pevninu i moře a v reálném čase předávat velitelům jednotný obraz bojiště. Jedno letadlo tak současně sleduje několik operačních domén a všechno spojuje do jednoho širšího obrazu.
Hlavní radar (Erieye ER) – velká asi 10 metrů dlouhá „krabička“ na hřbetě letadla je aktivní elektronicky řízená anténa (AESA), která dokáže detekovat letadla, drony, řízené střely, balistické rakety i hypersonické střely. Zachytí přitom i velmi malé objekty a to i v silném rušení nebo letící nízko nad zemí, kde běžné radary kvůli zakřivení Země selhávají. Dosah radaru je udáván kolem 550 kilometrů.
S moderním AESA radarem není potřeba dřívější obří rotující „talíř“. Žádné mechanické otáčení tak znamená vyšší spolehlivost, menší odpor vzduchu a lepší výkon při silném rušení i při detekci „stealth“ cílů.
Námořní radar zase na velkou vzdálenost vidí lodě, malé čluny včetně třeba vodních skútrů a dokonce i periskop ponorky nad hladinou. Systém pozemního sledování (GMTI) zase dokáže sledovat pohybující se jednotlivá vozidla a konvoje. Součastí jsou také optoelektronické a infračervené senzory a zařízení pro elektronický průzkum sledování.
Data může stroj sdílet se stíhačkami, plavidly nebo pozemními jednotkami. Obraz bojiště lze prakticky streamovat. Pokročilá fúze dat s využitím umělé inteligence automaticky spojuje informace ze všech senzorů a pomáhá operátorům i velitelům zkrátit dobu nutnou k rozhodnutí.
Výš, dál a déle
GlobalEye je konstrukčně menší a úspornější na provoz než staré velké dopravní letadlo. Létá výš, dál a ve vzduchu vydrží déle.
Obvyklá mise stroje E-3A Sentry trvá zhruba 9 hodin a posádku tvoří standardně 17 lidí včetně dvou pilotů, navigátora a palubního inženýra. Dolet se pohybuje obvykle v rozmezí 7 400–9 250 kilometrů a operační výška je kolem 10 kilometrů.
Švédský slídil vydrží ve vzduchu 11-13 hodin, dolet má přes 11 000 kilometrů a operační výška je v rozmezí 10-16 kilometrů. Posádku přitom tvoří dva piloti a maximálně 5 operátorů.
Zakázku na obměnu flotily NATO přitom původně v listopadu 2023 vyhrál americký Boeing s konstrukčně podobným strojem E-7 Wedgetail. Alianční agentura chtěl nakoupit šest takových letounů. Jenže v létě 2025 americké letectvo zrušilo svou vlastní zakázku na pořízení letounů E-7 a Severoatlantická aliance později reagovala stejně. Ve druhém kole pak dostal přednost právě švédský výrobce.
Desítku strojů společně pořídí a bude provozovat zatím jedenáct zemí: Belgie, Kanada, Dánsko, Německo, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Rumunsko a Švédsko. Není ovšem vyloučeno, že se připojí i další spojenci.
Podobně se například Česká republika v roce 2010 připojila k programu současných letounů AWACS a podílela se na provozu i na zajištění posádek. V mezinárodní jednotce NATO E-3A Component se v německém Geilenkirchenu vystřídalo několik desítek českých vojáků na nejrůznějších pozicích. Od techniků přes letovody, operátory průzkumu až po piloty či kapitány strojů.
tisknout 
