„Žádný ‚kill-switch‘ neexistuje. Program funguje na základě dobře zavedených dohod, které zajišťují, že všichni provozovatelé letounů F-35 mají k dispozici potřebné schopnosti k udržení a efektivnímu provozu svých letounů,“ uvedla Společná programová kancelář Pentagonu pro F-35 (JPO) v oficiálním prohlášení 18. března.
Po několika týdnech skutečně divokých spekulací tak agentura amerického ministerstva obrany oficiálně vyvrací zvěsti, že by Spojené státy byly schopné v případě vážných sporů se spojenci na dálku vyřadit stíhačky F-35 výrobce Lockheed Martin, které provozuje nebo si objednalo na 20 zemí světa včetně České republiky.
JPO přitom globálně neustále dohlíží na vyjednávání o smlouvách, dodávky letounů a jejich údržbu pro všechny provozovatele.
Koncept jakéhosi vypínače, takzvaného „kill switch“, zřejmě vznikl jako nepodložená fáma na sociálních sítích a během pár dní získal dostatečně silnou odezvu, aby se o něm psalo v Evropě i ve Spojených státech a diskutovali o něm politici na obou stranách Atlantiku. Jistě s ohledem na chování nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho administrativy k nejbližším spojencům se to dalo tak nějak očekávat.
Desítka zemí už stroje provozuje na domovských základnách. Například Belgie. Ministr obrany Theo Francken obavy rezolutně odmítl s tím, že „neexistují žádné náznaky, že by to bylo možné“ a F-35 není dálkově ovládaný letoun. Belgie naopak k původní objednávce (34 letounů) jedná o přikoupení dalších jedenácti strojů. „Můžeme nasadit F-35 suverénním způsobem pro naše operační mise,“ uvedl Francken opakovaně pro belgická média.
Šéf belgické obrany nesdílí ani obavy, že by USA mohly uzemnit stroje přerušením dodávek náhradních dílů nebo podpory. Dostatek dílů je podle jeho slov v rezervách sdílených mezi evropskými uživateli a opravy a údržbu lze provádět v Nizozemsku nebo Itálii.
Zdůraznil, že v následujících nejméně dvou dekádách nebude k F-35 žádná evropská alternativa. „Je to vzájemná závislost, kterou nelze přerušit bez následků pro všechny uživatele, včetně Američanů,“ konstatoval Francken s odkazem na to, že řadu klíčových dílů nevyrábějí v USA.
V továrně na superstíhačky F-35. Vládce nebes tady skládají z 22 tisíc dílů |
Jen pro představu, na hlavní výrobní lince na okraji texaského Fort Worth skládají každý letoun z 22 tisíc dílů.
Paniku s odstřiženým letounů od servisu a podpory se uprostřed napětí mezi USA a spojenci snaží mírnit i JPO. Programová kancelář v prohlášení poukázala, že mezinárodní povaha programu F-35 patří mezi jeho největší přednosti. A mezinárodní partnerství zahrnující kromě USA a evropských států také země jako Austrálie, Kanada, Jižní Korea nebo Japonsko má být zároveň zárukou, že program není nijak ohrožen.
„Síla programu F-35 spočívá v jeho globálním partnerství a my jsme i nadále odhodláni poskytovat všem uživatelům plnou funkčnost a podporu, kterou požadují,“ uvádí se v prohlášení s tím, že „F-35 byl koncipován, vyvinut a je nadále provozován a udržován jako společná/koaliční platforma, postavená na silném partnerství se spojenci USA a partnerskými zeměmi po celém světě.“
Od svého počátku byl totiž projekt F-35 společným úsilím, které integrovalo odborné znalosti a příspěvky několika zemí, aby bylo zajištěno, že splňuje provozní potřeby všech uživatelů.
Rušení kontraktů nebude tak horké
Zdá se, že program nicméně kvůli vyjádřením amerického prezidenta určité šrámy na důvěryhodnosti utrpěl. Především kvůli politické a ekonomické nejistotě a s ruskou válkou za humny. Dlouholetí spojenci USA, včetně Kanady nebo Portugalska, začali pochybovat o tom, zda je v jejich nejlepším zájmu používat stíhačku vyrobenou v USA, která podléhá regulačnímu dohledu americké vlády.
‘There is no kill switch’—The F-35 'kill switch' rumor has been debunked.
“After weeks of speculation, the Pentagon formally denies having the ability to remotely disable @LockheedMartin’s F-35 fighter jets.”
Portugalsko pořízení letounů páté generace sice zatím jen zvažovalo a končící ministr obrany naznačil, že v současném politickém prostředí se nelze na Washington jako na spojence zcela spolehnout. „Tento náš spojenec, který byl po desetiletí vždy předvídatelný, může přinést omezení v používání, údržbě, komponentech - ve všem, co souvisí se zajištěním provozuschopnosti letadel a jejich použití ve všech možných scénářích,“ řekl Nuno Melo portugalským novinám Publico 10. března.
Kanada následovala jen o několik dní později, když ministr obrany Bill Blair 16. března potvrdil, že momentálně vyhodnocuje alternativy k F-35 a bude sondovat možnosti u konkurenčních výrobců. Důvodem jsou Trumpovy nevybíravé kroky vůči svému severnímu sousedovi včetně zavádění drtivých cel nebo proklamacím, že se Kanada brzy stane 51. státem USA. Kanadské letectvo vybralo F-35A jako svůj nový páteřní stíhací letoun v roce 2022 a Ottawa si objednala 88 strojů za zhruba 14 miliard dolarů.
Uživatelé letounů F-35
Také Německo je pod tlakem domácího obranného průmyslu v čele s německou částí evropského leteckého giganta Airbus, aby přehodnotilo svůj plánovaný nákup 35 letounů F-35A, které mají nahradit přesluhující stroje Panavia Tornado sloužící v případě potřeby také jako nosiče amerických jaderných zbraní.
A vzápětí se začaly objevovat ničím nepodložené fámy, že objednávky přehodnocují také Švýcarsko nebo Finsko.
Švýcarská vláda takové spekulace rezolutně odmítla s tím, že nevidí žádné možné omezení či ohrožení a Finsko naopak v rámci kontraktu na pořízení celkově 64 letounů F-35 rozšiřuje své zapojení do programu a rychle postupuje ve výstavbě své vlastní továrny na údržbu motorů pro tyto letouny.
Očekává se, že závod společnosti Patria v Linnavuori poblíž Nokie v jižním Finsku začne fungovat od konce třetího čtvrtletí letošního roku. Bude sloužit pro montáž a údržbů motorů Pratt & Whitney F135 pro mezinárodní zákazníky F-35.
Nokialle Linnavuoreen rakentuva F135-moottorien huolto- ja ylläpitokyky ja sen myötä Suomeen muodostuva osaaminen vahvistaa F-35-järjestelmän sotilaallista huoltovarmuutta.
https://t.co/eWf395raVE
„Výrobní zařízení bude zpočátku sloužit k montáži motorů a později k údržbě po celou dobu životního cyklu finské flotily F-35,“ uvedla v prohlášení finská Patria.
Podle finského ministerstva obrany to bude mít klíčový dopad na vojenské zabezpečení zbraňového systému, který má v příštích dekádách hrát ústřední roli v obraně země. Smlouva přitom garantuje národní správu odbornosti i technologie, která je důležitá pro údržbu letounů a to jak „za normálních, tak za mimořádných okolností“.
„Mohu konstatovat, že F-35 nemá ‚kill switch‘. S americkým vybavením spolehlivě pracujeme již třicet let, i když podobná tvrzení zazněla o možnosti ochromit schopnosti v souvislosti s akvizicí letounů Hornet,“ konstatoval velitel finského letectva Timo Herranen.
A ještě dál postoupil v rozšíření svého zapojení do programu jeden z veledůležitých zákazníků – Izrael. Ten nechal své nové stroje u Američanů vybavit zcela novou schopností.
Rychlá proměna v bombardér
Když minulý čtvrtek přistály na izraelské letecké základně Nevatim po přeletu z USA tři zbrusu nové letouny F-35I „Adir“, na první pohled na nich nebylo nic zvláštního.
Jenže jde o zcela unikátní stroje. První ze série upravených strojů, které si izraelské letectvo nechalo vylepšit na základě válečných zkušeností z posledního roku.
Letoun F-35 byl primárně kvůli zachování takřka „neviditelnosti“ pro radary navržen tak, aby nesl munici ve vnitřním zbraňovém prostoru.
Izrael ovšem během války s teroristy Hamásu i úderům proti Íránu zjistil, že při některých konkrétních misích potřebuje, aby letouny F-35 unesly více „těžké“ munice v podobě přesně naváděných pum.
Ve spolupráci s Lockheed Martin a Společnou programovou kanceláří (JPO) v Pentagonu proto byla v letovém zkušebním středisku integrována nová schopnost, která umožňuje letounům nést munici v podobě pum JDAM takříkajíc „po staru“, podvěšenou pod křídly letounu. To podle izraelského letectva významně zvyšuje údernou kapacitu a izraelské F-35 to už vyzkoušely i v operačním nasazení.
Pro USA příliš drahý špás
Možnost nějakého omezení funkčnosti letounů F-35, ale také desítek dalších amerických zbrojních systémů, které evropští spojenci používají, by Washingtonu způsobilo nedozírné škody. Obecně se totiž odhaduje, že přibližně dvě třetiny evropských obranných nákupů jdou za americkými dodavatele a to především v podobě vysoce sofistikovaných systémů.
Třeba protivzdušného raketové systému Patriot. Odliv zákazníků z Evropy by mohl mít na americké zbrojní giganty velký finanční dopad.
Prakticky všechny zbraňové systémy spoléhají na řadu technologií a softwaru, které „ovládají“ Spojené státy, což ukazuje na „zaostalost“ Evropy. Alespoň co se bojových letounů týče.
Three “Adir” (F-35I) fighter jets, manufactured by @LockheedMartin, landed last week at Nevatim Airbase.
The three jets will join the IAF and the 116th Squadron, bearing the IAF insignia.
The expansion of the “Adir” fleet significantly enhances the lethal capabilities of the IAF. https://t.co/6H01XnEKy6
Globální propojenost ovšem nelze po letech jen tak zpřetrhat. Například Justin Bronk, expert z Royal United Services Institute (RUSI) v Londýně, podotýká, že technologická závislost se netýká pouze F-35, ale i dalších zbraňových a komunikačních systémů.
V této perspektivě je podle něj prakticky nemožné být vojensky „nezávislý“. I kdyby se například nějaká země rozhodla vzdát se stíhaček F-35, s dalšími prvky v podobě komunikačních systémů, raket, přesné munice a dalších by stejně zůstávala v „amerických rukou“.
Jeden jim všem vládne. Úder na Írán potvrdil technologickou nadvládu F-35 |
Velmi výmluvná je v tomto ohledu analogie, že by Evropané rázem na truc přestali používat iPhony, ale nadále by používali antény pro sítě 5G s označením „Made in USA“.
Stroje F-35 v současnosti produkují tři továrny na světě – v USA, v Itálii a v Japonsku. Zmiňovaný Izrael si sice nechává stroje vyrábět v USA, ale už od počátku si do nich nechává instalovat vlastní software. Jakékoliv problémy s nějakým omezením své flotily tak absolutně nepřipouští.
A stejně tak Švýcarsko, ke kterému vzhlíží řada českých opozičních politiků i ohledně obrany. „Evropa budoucí stíhací letouny stále vyvíjí, je dvacet až třicet let za USA,“ napsal například generál Peter Merz, velitel švýcarského letectva, které si objednalo 36 těchto strojů s dodávkou do roku 2030. Podle něj jde o jediný typ letadla, který bude dnes a v blízké budoucnosti technologicky relevantní. Švýcarsko by zřejmě „nevyhodilo“ jen tak z okna přibližně 6 miliard švýcarských franků.
Jak Merz, tak třeba jeho finští kolegové tvrdí, že nad softwarem svých letadel budou mít plnou kontrolu a nebude možné je na dálku vypnout. „Ovládání na dálku nebo blokování stíhaček F-35A, například externími zásahy do elektroniky, není možné,“ uvedlo v obsáhlém vyjádřeníšvýcarské federální ministerstvo obrany s tím, že země nepotřebuje souhlas, pokud chce používat své zbraňové systémy nebo řízené střely ke své obraně. „Může to dělat autonomně, nezávisle a kdykoli,“ konstatuje se ve zprávě.
Did you know that the F-35 program has recently reached the incredible milestone of 1 million flight hours? ✈️💥
As we prepare to welcome the F-35A Lightning II, we look forward to the next million flight hours and a new era of airpower! https://t.co/5ON9KPlkSm
Švýcarsko podle vyjádření usiluje o co největší operační, technickou a logistickou autonomii při pořizování svých zbraňových systémů. „Úplná nezávislost na zahraničních výrobcích by však byla možná pouze v případě, že by systémy a jejich komponenty byly zcela vyvinuty ve Švýcarsku. To není ani dnešní případ, ani realistický či ekonomicky rozumný scénář budoucnosti,“ konstatuje ministerstvo v dokumentu.
Například všudypřítomné americké systémy pro zabezpečenou datovou komunikaci Link-16 a satelitní navigací GPS využívají všechny západní stíhací letouny a zbraňové systémy, včetně letounů evropských výrobců. Úplná nezávislost na americké technologii není v této oblasti možná ani u evropských systémů.
„F-35A i protivzdušný systém Patriot lze ale efektivně používat i bez datového spojení nebo satelitní navigace,“ argumentuje švýcarské ministerstvo s odkazem na hlavní přednost letounu F-35. Tou je skutečnost, že dokáže nezávisle generovat komplexní situační obraz o bojišti díky své senzorové technologii a odpovídající zpracování dat probíhá přímo v letounu autonomně.
První čeští letci zahajují výcvik na nové letouny F-35 |
A experti ujišťují, že pokud by došlo k nějakému omezení například s aktualizací, letoun stejně může létat dál. I když USA teoreticky mohou používání stíhaček zkomplikovat, možnost jejich úplného vyřazení neexistuje.
Česko má dostat své F-35 na přelomu desetiletí, tedy poté, co skončí současnému americkému prezidentovi jeho mandát. Komplikace s náhradními díly si česká armáda vyzkoušela v případě vrtulníků Mi-17 nebo Mi-24 ruské výroby. A překonala ji. A jen pro připomenutí, i v současných letounech Gripen jsou americké motory.
tisknout 
