natoaktual.cz

Hledáme stážisty

Máte zájem o stáž v v Informačním
centru o NATO? Ozvěte se nám!

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Státy nejsou připravené na válku vysoké intenzity, uvádí zvláštní zpráva unie

    19. listopadu 2024  20:26
    Navzdory zvýšeným výdajům na obranu nejsou jednotlivé státy Evropy samostaně připravené na případný válečný konflikt vysoké intenzity. Vyplývá to ze zvláštní výroční unijní zprávy o obraně, kterou schválili ministři obrany Evropské unie v Bruselu. Zpráva vyzývá členské země, aby navzájem více spolupracovaly v obranných projektech a investovaly jak do pokročilých technologií tak levnějších schopností, kterých lze ovšem pořídit ve větším množství.  

    Zasedání ministrů obrany EU v Bruselu | foto: EDA

    „Zpráva je jasná: národní úsilí, i když je nezbytné, nestačí. Vzhledem k geopolitické situaci je naše spolupráce společně se zvýšenými výdaji nezbytná, abychom byli připraveni na válku vysoké intenzity,“ uvedl vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.

    Takzvanou výroční hodnotící zprávu o stavu evropské obrany CARD za rok 2024 vypracovala Evropská obranná agentura (EDA) v koordinaci s Evropskou službou pro vnější činnost (EEAS) a Vojenským štábem EU (EUMS).

    Konstuje, že i přes zvýšené výdaje na obranu je úsilí pouze na národní úrovni samo o sobě nedostatečné k tomu, aby se ozbrojené síly členských států EU mohly adekvátně připravit na případnou válku vysoké intenzity. „Je potřeba větší spolupráce. Spolupráce EU se musí urychlit, aby sladila národní úsilí s dohodnutými cíli, sblížila se s NATO a snížila fragmentaci a posílila bezpečnost Evropy,“ uvádí se v zprávě.

    Klíčové budou dodavatelské řetězce

    Ta rovněž naléhavě vyzývá členské státy, aby se současně zabývaly krátkodobými provozními potřebami a dlouhodobými prioritami. „Ruská útočná válka proti Ukrajině zdůrazňuje potřebu jak pokročilých technologií, tak nákladově efektivních schopností v adekvátním množství,“ doporučuje zpráva.

    Evropské země mají investovat do pozemních, vzdušných a námořních aktiv. To zahrnuje doplnění zásob, modernizaci systémů pozemní a protivzdušné obrany a posílení vzájemné interoperability. Za stejně zásadní pak zpráva označuje investice do strategických aktiv, jako je odolná kybernetická obrana, systémy velení a řízení, kybernetické a vesmírné situační povědomí a satelitní komunikace.

    Pro posílení evropské obranné technologické a průmyslové základny pak musí členské státy snížit závislost na externích dodavatelích, těsněji spolupracovat a rozvíjet bezpečné obranné dodavatelské řetězce v rámci EU, zní další z doporučení.

    Podle šéfa Evropské obranné agentury Jiřího Šedivého je klíčové, aby se EU stala důvěryhodným poskytovatelem bezpečnosti. „Musí vyvinout strategické schopnosti, včetně scénářů pro konflikty vysoké intenzity,“ řekl Šedivý.

    Hodnotící zpráva proto zároveň identifikuje využitelné možnosti spolupráce pro členské státy při společném rozvoji kritických vojenských schopností. Vůbec poprvé ministři se schválením zprávy také potvrdili zapojení do společných programů ve čtyřech klíčových oblastech: integrované protivzdušné a protiraketové obraně; elektronickém boji; vyčkávací munici a vývoji nového bojového plavidla. Do oblastí vyčkávací munice a elektronického boje se zapojí také Česká republika.

    Obrana před roji dronů i nová plavidla

    Pokud jde o integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu (IAMD), zatím 18 členských států oznámilo svůj záměr v krátké době společně zaplnit naléhavé mezery ve schopnostech pořízením systémů proti bezpilotním letounům, pozemní protivzdušné obrany (GBAD) a munice.

    Ve střednědobém horizontu se členské státy zaměří na vývoj technologií pro boj proti rojům dronů a supersonickým hrozbám. V dlouhodobém horizontu plánují vybudovat robustní protivzdušnou architekturu.

    Oblast elektronického boje hraje v moderních konfliktech klíčovou roli, umožňuje narušení nepřátelské komunikace a senzorů a zároveň chrání spřátelené síly před detekcí a rušením. To může zajistit informační dominanci a chránit národní bezpečnost.

    Zatím 14 členských států proto potvrdilo svou ochotu společně zlepšovat své schopnosti prostřednictvím společného zadávání zakázek na vybavení, zřizování platforem pro sdílení údajů a rozvoje společných doktrín, školení, cvičení a zařízení. Z dlouhodobého hlediska se zaměří na vývoj budoucích systémů, zejména pro rušení a naopak také odolnost proti rušení.

    V oblasti vyčkávací munice chce 17 členských států sdílet požadavky na rychlé pořízení takových prostředků a pracovat na jejich dalším rozvoji. Jde o všestranné zbraňové systém, které se mohou vznášet nad cílovými oblastmi a zasáhnout, kdykoli je to nutné. Kombinují přitom shromažďování informací s přesnými údery.

    Sedmička zemí se pak chce společně podílet na vývoji nové generace víceúčelových modulárních námořních plavidel, které by mohly být začleňovány do výzbroje po roce 2040. Zpráva konstatuje, že Evropa jako velký poloostrov obklopený mořem potřebuje silné kapacity pro ochranu svých vod a zároveň schopnost reagovat na konflikty v zahraničí. Navíc více než 80 % obchodu evropských zemí závisí na námořní dopravě.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media