Na zpoždění upozornil server novinky.cz s tím, že včasné dodávce prvního letounu nepomohla ani záloha ve výši 8 miliard korun, kterou ministerstvo obrany poslalo. Zakázku okamžitě kritizovala opozice v čele s ANO s tím, že záloha „postrádá smysl“ a vláda se tím „snaží za každou cenu papírově splnit 2 % HDP“ ve výdajích na obranu.

Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu na nákup dvou nových transportních letounů C-390 Millennium brazilského výrobce Embraer loni v říjnu. Za letouny střední velikosti, které armádě dlouhodobě chybí, zaplatí přes 11 miliard korun. První ze strojů měli vojáci dostat letos na podzim, další pak v roce 2027 nebo 2028.

Hned po podpisu smlouvy, tedy ještě v roce 2024, obrana poslala do Brazílie zálohu 8,1 miliardy korun s tím, že díky tomu dostane první ze strojů už letos.

Ministerstvo obrany se vůči kritice důrazně ohradilo. Díky zaplacení zálohové platby obrana získala slevu a zároveň zajistila výrazně rychlejší dodání letounů. „Zatímco standardní délka výroby jednoho letounu je minimálně 30 měsíců, výrobce se v našem případě zavázal letoun dodat už za 13 měsíců. I když započteme předpokládané zpoždění, je dodací doba stále výrazně kratší, než je standard,“ uvedla obrana v oficiálním oznámení.

Výrobce čekávané prodlení podle ministerstva zdůvodnil zpožděním v řetězci u subdodavatelů.

Zálohové platby jsou v současném světě obranného průmyslu zcela běžnou součástí akvizic a výrobci jejich zaplacení jednoznačně vyžadují. Jsou země, které platí při uzavření obchodu i celou cenu zakázky.

Smlouva s brazilským výrobcem přitom pamatuje na penále při zpoždění. „Výrobce nás už oslovil s nabídkou kompenzací. O jejich přesné podobě nyní jednáme, ale můžeme získat materiál a služby řádově za stovky milionů korun, což je významně více než případné penále,“ uvedlo ministerstvo. Jde o materiál, které by obrana v budoucnu stejně musela pořídit.

Po stroji střední kategorie, jejímž pomyslným etalonem je po dlouhá desetiletí legendární Hercules, armáda pokukuje už řadu let. Česká armáda v současnosti nedisponuje letouny, které by mohly například evakuovat větší počet osob z krizových oblastí.

Pořízení letounů C-390 tak významně rozšíří schopnosti českého letectva, kromě samotného transportu i třeba v případě hašení požárů. Stroje budou také disponovat systémy vlastní ochrany pro operace v nebezpečném prostředí či moduly pro operace Search and Rescue.

Jako tanker, sanitka i pro hašení požárů

Kromě samotných letounů dodá společnost Embraer i komplexní výcvikový a podpůrný balík pro hladkou integraci letounů C-390. Česko se tak po Portugalsku, Maďarsku a Nizozemsku stane již čtvrtou zemí NATO, která bude disponovat těmito stroji. V Evropě si stroje ještě objednalo také Rakousko nebo Švédsko.

Letouny C-390 dokážou transportovat až 26 tun nákladu, případně 80 cestujících nebo 64 plně vyzbrojených výsadkářů. Pro představu menší letouny CASA C-295M, které české vzdušné síly roky provozují, přepraví něco málo přes 9 tun nákladu nebo 66 vojáků (46 výsadkářů).

Dolet se stejně jako u jiných transportních strojů liší v závislosti na hmotnosti přepravovaného materiálu či osob. Plně naložený letoun má dolet 2 000 kilometrů, s nákladem 23 tun pak 2 720 kilometrů a s nákladem 14 tun 5 020 kilometrů. Maximální dolet pak činí 6 000 kilometrů, při použití přídavných nádrží až 8 000 kilometrů. Stroje jsou rovněž schopny operovat z nezpevněných letištních ploch.

Významným prvkem celého kontraktu je rovněž průmyslová spolupráce. Ministerstvo obrany uzavřelo počátkem loňského října se společností Embraer dohodu o průmyslové spolupráci a celková výše programu má dosáhnout 82,3 milionů amerických dolarů (takřka 1,9 miliardy korun).

Český obranný průmysl se na výrobě letounů už dlouhodobě podílí. Česká firma Aero Vodochody Aerospace vyrábí pro C-390 náběžnou hranu křídla, dveře, nákladní rampu a druhou část zadního trupu.

Součástí dodávek letounů je i rozsáhlé doplňkové vybavení, které umožní plnit letounům úkoly zvláštního charakteru. Je jím zejména modul pro vzdušné hašení za letu. Česká republika tak získá významnou pomoc při zvládání rozsáhlých požárů, kterých v posledních letech v Evropě zásadně přibývá a vzdušných hasicích kapacit je nedostatek.

K letounům dále obrana pořizuje modul, který umožní tankování za letu, a to v režimu „výdej“ i „příjem“. Systém tankování za letu je určen zejména k tankování samotných letadel C-390 navzájem kvůli prodloužení doletu. Využíváno může být i pro letouny Gripen, která by Česká republika chtěla využívat až do roku 2035.

Pro nové stíhačky F-35, které k tankování za letu využívají jiný systém propojení, se brazilské stroje nehodí. Systém tankování za letu plnícím ráhnem (flying boom) je technologicky mnohem složitější a neumožňuje použití ráhna na univerzálních transportních letounech. Pro účely plnění letounů F-35 v nasazení budou využívány specializované alianční letouny v rámci mezinárodních programů, jichž je ČR členem.